Č. 1794.

Administrativní řízení. Ukáže-li se, že skutkové předpoklady, na nichž založil správní úřad své rozhodnutí, nejsou dány, může úřad z úřední moci řízení obnoviti a uznati na základě pravého skutkového stavu.
(Nález ze dne 29. prosince 1922 č. 20072.)
Věc: Kajetán M. v B. (adv. Dr. E. Patz z Prahy) proti ministerstvu národní obrany v Praze (min. místotaj. Dr. J. Handl) o zastavení vojenského odpočivného.
Výrok: Stížnost se zakmitá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem z 12. ledna 1921 č. — přiznal žal. úřad st-li výslužné, poněvadž splnil podmínky § 5 zákona z 19. března 1920 č. 194 sb. z, a n., podav totiž přihlášku v § 1 tohoto zákona předepsanou a prokázav domovským listem obce B. z 23. července 1920, že už v r. 1907, tedy před 1. lednem 1910 získal a od té doby nepřetržitě měl domovské právo v B., tedy v obci republiky čsl.
Toto opatření bylo výrokem téhož ministerstva ze dne 19. října 1921 č. — zrušeno z důvodu, že žádost st-lova za udělení státního občanství čsl. byla ministrem pro správu Slovenska zamítnuta a udělení domovského práva v B. jako nezákonné zrušeno.
Stížnost naříká toto odnětí zaopatřovacích požitků jako nezákonné namítajíc, 1. že pense jednou pravoplatně přiznaná nemohla býti odňata, a 2. že nař. rozhodnutí nemělo vzíti za podklad nezákonný výrok ministra pro správu Slovenska.
Nss řídil se při rozhodování o této stížnosti těmito úvahami:
Přiznávaje st-li zaopatřovací požitky vycházel žal. úřad ze skutkového stavu, že st-l r. 1907, tedy před 1. lednem 1910 získal a od té doby nepřetržitě měl domovské právo v B., tedy v obci republiky čsl.
Dle všeobecných právních pravidel platných i pro řízení správní může úřad, kdykoliv se ukáže, že skutkové předpoklady, na nichž své rozhodnutí založil, nejsou dány, z moci úřední řízení obnoviti a uznati na základě pravého skutkového stavu. Ukázala-li se tedy v daném případě, že listina, prokazující st-lovo domovské právo v B. od r. 1907, jest nesprávná a odporuje pravdě, nelze shledávati v postupu žal. úřadu nezákonnost, když na základě této nově na jevo vyšlé skutečnosti své řízení z moci úřední obnovil a v souhlase s pravým stavem znovu rozhodl.
Pokud jde o druhou námitku stížnosti, je ze spisů patrno, že žal. úřad založil nař. rozhodnutí na výroku ministra pro správu Slovenska, tedy úřadu k rozhodování o státním občanství i domovském právu příslušného, a jak sám doznává, vešel výrok ten v moc práva.
Nelze tedy žal. úřadu vytýkati nezákonnost, založil-li nový výrok na pravoplatném výroku příslušného úřadu, stanovícím, že st-l není státním občanem čsl. a že udělení jemu domovského práva v B. jest neplatné.
Pokud stížnost brojí proti zákonnosti výroku ministra pro správu Slovenska, nelze k vývodům jejím v tomto řízení vůbec přihlížeti — mohlo by se tak státi pouze ke včasné stížnosti do onoho výroku ministra s plnou mocí pro správu Slovenska.
Bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 1794. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 696-697.