Č. 1594.


Řízení před nejv. správ, soudem: Nerozhodl-li žal. úřad o podstatném obsahu rekursu, nutno rozhodnutí jeho zrušiti podle § 6 zák. o ss.
(Nález ze dne 23. října 1922 č. 12797/21.)
Věc: Karel R. v Š. proti ministerstvu školství a národní osvěty stran odměny za vyučování zpěvu při měšťanské škole v Š.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Podáními ze dne 12. září 1918 č. — oznámilo ředitelství měšťanské školy v Š., že st-1 vyučoval v letech na občanské škole zpěvu ve 3 týd. hodinách a to — až na rok 1917/18, kdy 2 hodiny jeho třídy byly opatřeny jinou silou — vedle své plné povinnosti učebné na škole obecné, dále že jemu povolená remunerace 20 K za hodinu ročně nesouhlasí s předpisy, neboť jde tu o substituci a patří mu proto substituční plat podle §§ XIII a VI/5 substit. normálu; dále poukázalo ředitelství na to, že učitelky ručních prací dostanou za každou naukovou hodinu na měšťance 60 K ročně, takže by odpovídalo ekvitě, aby i st-li byla zpětně povolena remunerace po 60 K za hodinu.
Výměrem ze dne 26. listopadu 1918 č. — prohlásila zemská školní rada, že moravský zemský výbor nesouhlasí se zvýšením remunerace za zpěv na 60 K za hodinu týdenní, že nárok na plat substituční dán není, naopak'vyučování zpěvu bylo převzato dobrovolně; dále že zemský výbor žádá, aby substitdce ne bezpodmínečně nutné, tak jak v tomto případě za učitele R., byly zanechány. Odvolání st-lovo, ve kterém sice uznal, že nemá nároku na zvýšení remunerace, avšak tvrdil, že tu jde o substituci, kterou dobrovolně nepřevzal, bylo nař. rozhodnutím zamítnuto jako neodůvodněné, ježto nesouhlasem projeveným zemským výborem jako jedním z činitelů nesoucích ve smyslu § 36 zákona ze dne 24. ledna 1870 č. 17 z. z. školní náklad, nebyla školní radě dána možnost žádnou zvýšenou odměnu přiznati.
O stížnosti uvážil nss takto:
Podle konečného petitu podání ředitelství měšťanské školy v Š. ze dne 12. září 1918 navrhlo sice toto ředitelství, aby st-li vyměřena byla odměna za vyučování zpěvu na občanské škole za uvedených pět školních roků částkou 60 K za hrdinu ročně, avšak již v kontextu tohoto podání uvedeno, že jde tu po právu o substituci a má tedy býti vyměřen substituční plat podle předpisů substitučníno normálu z r. 1839. Výměrem zemské školní rady ze dne 26. listopadu 1918 č. — bylo pak vysloveno jednak, že zemský výbor nesouhlasí se zvýšením remunerace na 60 K, byla tedy patrně žádost toho obsahu zamítnuta, zároveň však vysloveno, že nárok na plat substituční není dán a že st-l převzal vyučování zpěvu dobrovolně. Odvolání proti tomu tvrdilo výslovně, že jde tu o substituci, uplatňovalo nárok na substituční plat a tvrdilo dále, že vyučování nebylo dobrovolně převzato.
Nař. rozhodnutí vyslovilo se však o tomto rekursu toliko v tom směru, že zemská školní rada nevyhověla žádosti za povolení zvýšené remunerace st-li, poněvadž zemský výbor k tomu nepřivolil a zamítlo odvolání proti tomu podané. V tomto směru však rekurs vůbec podán nebyl, naopak rekurent výslovně uznal, že jemu právní nárok na stejné honorování, jakého se dostává industriální učitelce (60 K za hodinu) nepřísluší.
O vlastním předmětu rekursu. totiž o tom, jde-li tu o substituci čili nic, a bylo-li vyučování zpěvu převzato dobrovolně čili nic, nař. rozhodnutí vůbec výroku neučinilo. Nař. rozhodnutí tudíž nerozhodlo o podstatném obsahu rekursu, čímž jest i nss-u znemožněno, aby o příslušných vývodech stížnosti meritorně rozhodoval.
Tímto nedostatkem byla obrana strany, pokud se týče její procesní postavení, podstatně dotčeno, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss a bude nyní na žal. úřadě, aby novým výrokem v celém rozsahu rozhodl o odvolrní. které k němu proti rozhodnutí zemské školní rady ze dne 26. listopadu 1918 č. — bylo podáno.
Citace:
č. 1594. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 222-223.