Č. 1630.

Okresní samospráva (Čechy): K podmínkám schvalování prodeje okresní reality zemským správním výborem.
(Nález ze dne 9. listopadu 1922 č. 16264.)
Věc: Okresní správní komise ve Stokách proti zemskému správnímu výboru v Praze stran odepření schválení prodeje okresní reality.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Okresní správní komise ve Stokách usnesla se dne 19. prosince 1921 prodati okresní realitu dům č. p. —s pozemky manželům K. za 45000 Kč, a podáním z téhož dne žádala zemský správní výbor za schválení tohoto prodeje.
Zemský správní výbor nař. výnosem schválení odepřel s odůvodněním, že nepokládá za vhodné, aby se okres za tak nízkou cenu zbavoval této nemovitosti, nýbrž má za to, že se časem jistě vyskytne příležitost, kdy bude možno použíti jí k účelům okresním.
Stížnost podaná do rozhodnutí toho okresní správní komisí namítá především, že zmíněná realita není součástí kmenového jmění okresu, a že tedy zemský správní výbor nebyl vůbec kompetentním schválení odepříti. Poněvadž zcizení nekmenového jmění nepodléhá vůbec schvalování zemského správní výboru, chce tím stížnost patrně říci, že zemský správní výbor neměl žádost za schválení okresní správní komisí naň vznesenou vůbec meritorně vyřizovati nýbrž rozhodování o ní odmítnouti. V tom směru bylo uvážiti:
Nař. výnos neobsahuje rozsudečného výroku, že realita, o niž jde, je součástí kmenového majetku okresu; zamítá toliko žádost okresní správní komise za schválení usnesení jejího z 19. prosince 1921 ohledně zcizení oné reality a implicite zcizení to zakazuje, vycházeje zřejmě ze skutkového předpokladu, že realita ta je součástí kmenového jmění okresu. Otázka po právní povaze zmíněné reality — je-li totiž součástí kmenového jmění okresu čili nic — je v daném případě pouze otázkou prejudicielní, kterou si žalovaný úřad musel zodpovídati prve nežli přikročil k meritornímu vyřízení žádosti naň podané. Závěr, který si úřad v tom směru učinil, není tedy meritem jeho výroku, nýbrž součástí skutkové podstaty jeho. Nss je dle § 6, odst. 1 zák. o ss. skutkovou podstatou, kterou žal. úřad přijal za pravou, vázán a může ji přezkoumávati toliko po stránce formální ve směrech vyznačených v odst. 2. tohoto paragrafu. Nemohl se proto námitkami stížnosti, které formálně vytýkají sice nekompetenci žal. úřadu, věcně však směřují proti závěru, že sporná realita náleží ke kmenovému jmění okresu, zabývati meritorně, nýbrž mohl zkoumati jediné, zda závěr úřadu není vadným ve smyslu § 6, odst. 2. zák. o ss.
St-lka usnesení svoje z 19. prosince 1921 ohledně prodeje sporné reality sama zemskému správnímu výboru předložila ke schválení beze vší výhrady a bez dodatků.
Schválení zemského správního výboru dle § 56 zák. o okr. zast. je třeba toliko ke zcizení kmenového majetku okresu. Že by realita, o jakou tu jde, zásadně nemohla býti kmenovým jměním okresu, st-lka netvrdí a zajisté důvodně tvrditi by ani nemohla. Že by v konkrétním případě sporná realita ke kmenovému jmění okresu nenáležela, o tom v žádosti nebylo nejmenší zmínky. Poněvadž žal. úřad neměl zajisté důvodu před- pokládati, že okresní správní komise sama se omezuje ve svých zákon- ných kompetencích a dožaduje se nadbytečného schválení jeho také pro zcizení nekmenového okresního majetku, tedy dožaduje se aktu, pro jaký není v zákoně opory, mohl plným právem míti za to, že jde o kmenové jmění okresu. Uznal-li se kompetentním meritorně rozhodnouti o žádosti st-lky na základě skutkového předpokladu, který mu takto st-lka sama poskytla a o jehož správnosti neměl důvodu pochybovati, nelze shledati, že by předpoklad ten byl vadně zjištěn nebo neúplný.
Vzal-li žal. úřad formálně správně za prokázáno, že jde o kmenový majetek okresu, nelze pochybovati, že vzhledem k ustanovení § 56 zák. o okres. zast. byl kompetentním rozhodnouti meritorně o žádosti za schválení prodeje jeho, tedy buď prodej schváliti nebo neschváliti a tedy zakázati.
Je tedy další otázkou, zda in merito důvodně schválení odepřel.
Stížnost vytýká v tom smiěru jednak, že rozhodnutí odporuje duchu § 23 finanční novely k obec. zřízením z 12. srpna 1921 č. 329 sb. z. a n., které jest použíti analogicky na zastupitelské okresy, jednak že žal. úřad v rozporu se spisy béře za prokázáno, že se vyskytne výhodnější příležitost k odprodeji a že se docílí vyšší ceny nežli 45000 Kč. Tato poslední námitka jde však mimo; neboť žal. úřad neodepřel schválení odprodeje proto, že by měl za pravděpodobně možný odprodej její za cenu výhodnější, nýbrž proto, že shledal výhodnějším pro okres, aby si realitu tu ponechal k účelům okresním, nežli aby se jí za poměrně nízkou cenu 45000 Kč zbavoval.
Tento závěr však spisům neodporuje a má dostatečný podklad v úředních zkušenostech žal. úřadu o tom, jaký význam má nemovitý majetek zastupitelských okresů pro plnění jejich úkolů.
K námitce prvé stačí však poukázati na to, že finanční novela z 12. srpna 1921 se na zastupitelské okresy nevztahuje, a dokud není pro tyto vydán nějaký předpis obdobný, je směrodatným jedině předpis § 56 zák. o okr. zast., který ke zcizení kmenového jmění okresu žádá schválení zemského výboru beze všeho omezení, tedy také bez ohledu na cenu zcizovaného majetku.
Ježto jiných námitek stížnost nečiní, bylo ji jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 1630. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 330-332.