Č. 1700.

Stavební právo (Praha): Vedle disposic ve smyslu § 5 stav. ř. může regulační plán obsahovati také generelní disposice, týkající se způsobu budoucího stavebního vybudování města na př. též ustanovení o zastavění jednotlivých částí území do plánu pojatého (§§ 18 a 109 stav. ř.). Řešení jeho jest však pouze programatické — otázku skutečné realisace úpravy plánem polohy stanovené lze řešiti teprve v příslušném oddílu řízení stavebního.
(Nález ze dne 27. listopadu 1922 č. 10822.)
Věc: Dr. Josef P., Rosalie P., Emil K. a Antonín S. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze stran plánu polohy.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jím schváleno ustanovení plánu polohy, že dům, jímž má býti Charvátova ulice při svém ústí do Národní třídy přemostěna, stane se součástí některého z dosavadních domů nárožních — buď domu čp. 58-II nebo č p. 40-II, zrušuje se jako nezákonné; v ostatním se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vyhláškou z 21. června 1921 vyložen byl k veřejnému nahlédnutí návrh na změnu plánu polohy pro část třídy Národní a Jungmannovy a ulice Charvátovy a přilehlým územím v Praze II. spolu s pravidly o způsobu zastavění tohoto bloku. Podle návrhu se m. j. roz- šiřuje ulice Charvátova na 11 m a stanoví se, že při vyústění do Národní třídy uzavírá se domem o hloubce 16 m s podjezdem dostatečné šíře, a že dům ten stane se součástí některého z dosavadních domů nárožních buď domu čp. 58-II nebo, čp. 40-II.
Nař. výnosem zemský správní výbor ve shodě se zemskou správou politickou, zamítnuv námitky podané dnešními st-li Drem Ludvíkem P. a Rosalií P. jako vlastníky domu čp. 40-11 a Emilem K. a Ant. S. jako vlastníky domu čp. 58-II, navrženou změnu plánu polohy v bodě dnes sporném schválil s odůvodněním, že překlenutí ulice Charvátovy jest účelno z důvodů esthetických, neboť ulice ona jinak při vysokých postranních stavbách činila by dojem průduchu, a mimo to by, jak uvádí státní regulační komise, nekorespondovala správně se souvislým protějškem Národní třídy.
Stížnost podaná do rozhodnutí toho majiteli domu čp. 40-II. a 58-II.
vytýká mu nezákonnost, poněvadž prý byly překročeny zákonné meze
stanovené pro obsah plánu polohy; nařízeným překlenutím znemožňuje se
st-lům přestavba dosavadních budov, nechtějí-li převzíti ohromné bře-
meno vyplývající ze zřízení tohoto překlenutí, a donucují se mimo to
k současné přestavbě obou domů, čímž se majetek jejich znehodnocuje,
aniž tu je zákonný podklad. Žádá, aby nař. rozhodnutí, pokud se jím
schvaluje překlenutí ústí Charvátovy ulice domem připojeným k domům
čp. 40-11 a 58-11. nebo k jednomu z nich, jako nezákonné bylo zrušeno.
Nss rozhoduje o stížnosti veden byl těmito úvahami:
Odvodní spis zúčastněné strany vytýká, že se st-lé v řízení správním nedovolávali toho, že by projektované překlenutí bylo v odporu s nějakým předpisem řádu stavebního nebo že by do plánu polohy nenáleželo, a dovozuje tím' vlastně, že námitka ta je nepřípustná (§ 5 zák. o ss). Nss nemohl v tom dáti zúčastněné straně za pravdu. St-lé již ve svých podáních učiněných v administrativním řízení o zrněna plánu polohy vytýkali, že stanovené přemostění zasahuje velmi citelně do jejich majetkových zájmů a znemožňuje jim přestavbu jejich domů, aniž by tu pro takový zásah byl dostatečný podklad z ohledů veřejných. Tím po názoru nss-u s dostatek precisoyali sporné ustanovení plánu polohy jako nezákonný zásah do svých práv, a nelze jim proto odepříti oprávnění, aby u tohoto soudu ustanovení ono naříkali z důvodu, že se příčí stavebnímu řádu. Byl proto soud nucen podrobiti námitku tu přezkoumání věcnému.
Maje však dle toho zkoumati, zda projektované přemostění tím způsobem, jak je schválený plán polohy projektuje, je po zákonu, musel soud nejprve řešiti otázku, zda ustanovení takové vůbec může býti obsahem plánu polohy, jinými slovy zda spadá pod pojem regulace, jak jej vytvořil § 2 stav. řádu pro Prahu. Neboť teprve zodpověděním této otázky může získáno býti měřítko, dle něhož by bylo přípustnost sporného ustanovení posuzovati. Účelem plánu polohy jakožto plánu regulačního jest stanoviti co možná úplný program pro budoucí stavební vybudování a rozvoj území do plánu pojatého. Při tom jest dle § 2 stav. řádu hleděti a dokonale vyhověti podle místních poměrů potřebám zdravotnictví, bezpečné a snadné chůze a vozby, požadavkům v příčině okrašlování a stavebního rozvoje města Prahy i předměstí jejích a vzájemného vhodného jich spojení. Plán polohy musí tedy býti schopen takového obsahu, který stačí, aby všem těmto potřebám a požadavkům bylo vyhověno.. Regulační plán neomezuje se tedy jen na disposice uvedené v § 5 stav. řádu, t. j. na ustanovení o poloze, směru a rovinné výši ulic a veřejných prostranství, nýbrž může obsahovati i jiné generelní disposice, týkající se způsobu budoucího stavebního, vybudování města, jimiž se v mezích daných ustanoveními stavebního řádu uplatňují požadavky v § 2 stav. řádu vytýčené. K nim náleží zejména ustanovení o úpravě ulic (§ 2, odst. 3 a 4 a § 8) a o způsobu zastavění jednotlivých částí území (§§ 18 a 109 — srovnej zdejší nález ze dne 13. září 1922 č. 12496, Boh. č. 1492).
Než veškery tyto požadavky řeší se v řízení o plánu regulačním toliko programaticky. Upravuje-li na př. plán šířku ulic, neustanovuje ještě nic o tom, jakým způsobem realisace této úpravy se má docíliti, zejména, zda bude jí docíleno bezplatnými postupy pozemků uličních či mají-li potřebné pozemky býti obcí vykoupeny. Otázka, jakým způsobem bude možno program plánem polohy závazně stanovený uskutečniti, vymyká se již z rámce řízení o plánu regulačním a musí býti zůstavena onomu z pozdějších stadií staveb, řádu známých, do něhož ta která úprava dle své povahy náleží, tedy buď při příležitosti stanovení čáry stavební, při rozdělení pozemku na místa stavební nebo konečně v řízení konsensním. Pak teprve bude rozhodnouti, zda provedení regulace v plánu projektované je možno prostředky, jež dává stavebnímu úřadu řád stavební, či jen cestou dohody nebo vyvlastněním.
Posuzuje sporné ustanovení plánu polohy s tohoto hlediska, nss nemohl shledati, že by stanovené přemostění Charvátovy ulice při vyústění jejím do Národní třídy o sobě vybočovalo z mezí určených dle zákona plánu regulačnímu, neboť jde o programatické stanovení způsobu zastavění této části ulice za tím účelem, aby vyhověno bylo estetickým požadavkům správním úřadem za důvodné uznaným, a pohybuje se tedy ustanovení to v mezích § 2 stav. řádu vytýčených. Zda projektovaná úprava z ohledů estetických je žádoucna, jest ovšem otáakou skutkovou, jejíž řešení vymyká se věcnému přezkoumání nss-u (§ 6 zák. o ss).
Naproti tomu nemohl nss uznati zákonným další ustanovení regulačního plánu, že stavení, Charvátovu ulici při ústí jejím přemosťující, se má státi součástkou jednoho z dosavadních nárožních domů čp. 40-II. nebo 58-II. Neboť to jest již otázka realisace úpravy plánem polohy sta- novené, pro jejíž řešení v plánu polohy samém není místa. Bude ji řešiti v příslušném oddílu řízení stavebního, a pak teprve bude rozhodnouti, lze-li st-lům' nebo jednomu z nich při eventuelní novostavbě nebo přestavbě jejich domu uložiti dle stavebního řádu povinnost, aby provedli také stavbu přemosťující, či bude-li možno uskutečnění projektu dosáhnouti pouze dohodou s nimi. Vymyká se tedy toto ustanovení z rámce regulace ve smyslu § 2 stav. řádu a je proto pojetí jeho do plánu regulačního nezákonným.
Bylo proto rozhodnouti jak uvedeno shora.

Citace:

č. 1700. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 484-487.