Č. 1501.

Honební právo (Čechy): K otázce dozorčího práva podle § 23 čes. zák. hon.
(Nález ze dne 15. září 1922 č. 12498.)
Věc: Jan K. v Z. proti zemskému správnímu výboru v Praze o zrušení volby výboru honebního společenstva a pronájmu honitby jím předsevzatého.
Výrok: Naříkané rozhodnutí, pokud jím byla zrušena volba honebního výboru v Z. a pronájem tamní honitby Janu K., zrušuje se pro nezákonnost; pokud pak jím bylo, zrušeno rozhodnutí okresní správní komise v Pelhřimově ze dne 17. ledna 1921, zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Výbor honebního společenstva v Z., byv honebním společenstvem dne 29. června 1918 zvolen, ještě téhož dne pronajal z volné ruky společenskou honitbu na šest let, čítajíc cd roku 1918, Janu K., rolníku v Z. Protokol osvědčující volby a usnesení pronájmu byl předložen dne 23. června 1919 okresnímu výboru v Pelhřimově, jenž podle § 23 česk. zák. hon. proti tomuto opatření honebního výboru nezakročil.
Dne 4. prosince 1920 zažádal Václav T., rolník a člen honebního společenstva v Z., u okresní správní komise v Pelhřimove, aby onen pronájem honitby byl zrušen, ježto volba honebního výboru, jenž předsevzal pronájem, byla provedena neplatně, neboť členové honebního společenstva byli k volbě pozváni nikoli na 14, nýbrž toliko na 13 dní předem. Okresní správní komise výnosem ze dne 17. ledna 1921 č. — odepřela učiniti opatření, jehož se Václav T. domáhal, z důvodu, že volba honebního výboru byla provedena již dne 29. června 1918 a že do jejího výsledku nikým včas nebyla podána stížnost. Na stížnost Václava T. zrušil zemský správní výbor nař. rozhodnutím rozhodnutí okresní správní komise jakož i provedenou volbu honebního výboru a pronájem honitby, i nařídil provedení nové volby honebního výboru, jehož věcí bude učiniti příslušné opatření o zužitkování práva myslivosti podle ustanovení §§ 6, 13 a 14 česk. zák. hon. Své rozhodnutí odůvodnil zemský správní výbor tím, že okresní výbor o sporné volbě honebního výboru nevykonal svého práva dozorčího (§ 23 cit. zák.) ani nevyrozuměl honebního výboru o svém stanovisku k volbě, pročež nemohla volba nabýti formální moci právní a stížnost, byť i v roce 1920 podanou, sluší považovati za včasnou; ježto pak ze spisů jednacích jest zřejmo, že při rozpisování volby nebyla dodržena 14tidenní lhůta (§ 9 cit. zák.), musila již z tohoto jediného důvodu býti volba zrušena a v důsledku toho i pronájem usnesený honebním výborem takto zvoleným.
Nss rozhoduje o stížnosti podané Janem K. vycházel z těchto úvah:
Okresní správní komise odmítla žádost Václava T. za zrušení pronájmu honitby odůvodňovanou tvrzením, že volba honebního výboru stala se způsobem po zákonu neplatným, s odůvodněním, z něhož vychází, že učinila tak proto, že volba honebního výboru se stala formálně pravoplatnou; po stránce meritorní o námitkách T. rozhodováno nebylo.
Naproti tomu žal. zemský správní výbor k rekursu Václava T. rozhodl, že volba formálně právní moci nenabyla. Nepřestal však na tomto výroku, nýbrž pustil se do meritorního zkoumání platnosti volebního aktu a uznal dále na zrušení jeho i pronájmu honitby z důvodu, že proveden byl svrchu blíže vylíčeným neplatným způsobem.
Ježto první stolice rozhodovala jen o otázce formální právní moci volebního aktu, devolvovala následkem rekursu Václava T. na žalovanou druhou stolici sporná záležitost jen v mezích této formální otázky, a pokud druhá instance pustila se do rozhodování merita, překročila svou zákonnou kompetenci. Výtka stížnosti, že žal. úřad nejsa ve věcech honebních dozorčím úřadem (§ 23 česk. zák. hon.), neměl se meritem věci zabývati, jest tudíž oprávněna a slušelo nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost (§ 7 zák. o ss), pokud zrušilo volbu honebního výboru a v důsledku toho i provedený pronájem společenské honitby.
Pokud se týče oné části nař. rozhodnutí, kterou bylo zrušeno rozhodnutí okresní správní komise prve uvedeného obsahu, namítá stížnost, že žal. úřad při svém rozhodování nevzal zřetele na výnos okresního výboru ze dne 24. července 1919 č. —, jenž vešel v moc práva a kterým byl podle tvrzení stížnosti pronájem společenské honitby zvoleným honebním výborem provedený schválen, a kterým rozhodnuta byla implicite i otázka platnosti volby honebního výboru, tvořící podmínku platnosti pronájmu, ve smyslu kladném; žal. úřad odůvodnil — jak již v ději bylo uvedeno — svůj výrok tím, že okresní výbor o volbě honebního výboru nevykonal svého práva dozorčího. Při tomto skutkovém1 předpokladu nepřihlížel žal. úřad k tomu, že ve správních spisech jest in tergo protokolu o volbě honebního výboru předloženého okresní správní komisi úřední záznam ze dne 23. června 1919 znění »Videat složní denník a poznamenati v knize zápisů«, pod datem 24. července 1919 pak další záznam »Upomenouti o složení honební kauce per 30 K« s poznámkou expediční ddto 26. července 1919, konečně záznam »již složena«. Tyto okolnosti zajisté byly způsobilé, aby nasvědčovaly tomu, že okresní správní komise učinila po rozumu § 23 česk. zák. hon. rozhodnutí o volbě honebního výboru a toto rozhodnutí dala expedovati i doručiti interesentům, jak tvrdí st-l, produkuje ve své stížnosti na nss čistopis výnosu ze dne 24. července 1919 č. j. —, řízený na obecní úřad v Z. a znějící »Pronájem honitby ve Vaší obci se schvaluje. Honební kauci ve výši 30 K jest zde uložiti. Okresní starosta: Podpis.« Následkem toho nebyla otázka, vykonal-li již okresní výbor své dozorčí právo čili nic, která v daném případě ma ráz otázky čistě skutkové, za účasti stran řádným způsobem vyšetřena, pročež bylo nař. rozhodnutí ve směru, o nějž tuto běží, zrušiti podle 2. odst. § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 1501. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 27-29.