Č. 1533.Policejní věci trestní: I. Odpovědnost za činy trestné podle § 13 min. nař. ze dne 18. června 1918 č. 223 ř. z. (obchodu s devisami a valutami), které byly spáchány při výkonu živnosti, padá na majitele živnosti, i když je nelze přičítati jeho osobnímu provinění. — II. Odůvodnění trestního nálezu obmezující se na větu: »Skutková trestní podstata přestupku st-li za vinu kladeného jest podle jednacích spisů zjištěna«, trpí podstatnou vadou podle § 6 zák. o ss.(Nález ze dne 30. září 1922 č. 13179.)Věc: Jan H. (adv. Dr. J. Eisner z Prahy) proti zemské politické správě v Praze o, potrestání pro obchod s valutami.Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.Důvody: Nálezem okresní správy politické v Šluknově ze dne — bylo vysloveno, že revisí revisním oddělením minsterstva financí konanou u Benna Z. v Šluknově bylo zjištěno, že st-1 koupil od této firmy — obešed devisovou ústřednu — částku 588 M 24 f a dal ji poukázati do cizozemska (Lipsko, Otto M.), čímž se dopustil přestupku § 2 min. nař.. z 18. června 1918 č. 223 ř. z., pro který se mu ukládá dle § 3 min. nař. z 30. ledna 1919 č. 47 sb. z. a n. trest vězení 14 dnů a pokuta 1000 Kč.Odvolání st-lovo bylo rozhodnutím žal. úřadu ze dne — zamítnuto s odůvodněním, že skutková trestní podstata přestupku st-li za vinu kladeného jest podle jednacích spisů zjištěna.Stížnost do rozhodnutí tohoto podaná předem namítá, že jest nezákonné, že st-l byl trestán, ačkoliv v době, do které trestní čin spadá, nemohl se svému obchodu věnovati, nýbrž svěřil ho synu Otmarovi zatím zemřelému. Z § 13 min. nař. z 18. června 1918 jde na jevo, že pro přestupky nařízení tohoto trestán může být jen přímý pachatel, takže odporuje zákonu, odvozuje-li se trestnost st-lova jedině z toho, že jest majitelem obchodu.Námitku tuto nemohl nss shledati důvodnou. Stížnost přiznává, že trestní čin, o který jde, — předpokládaje, že skutková podstata jeho ie dána — se stal v rámci obchodu, tedy v provozu živnosti, a netvrdí, že by živnost ta byla snad provozována pachtýřem nebo schváleným zástupcem, obzvláště, že by takovým byl býval st-lův syn; že však odpovědnost za přestupky, o něž tu jde a které spáchány byly při provozu živnosti, stíhá majitele živnosti, plyne jasně z ustanovení třetího odstavce cit. § 13, jenž stanoví, že, byl-li přestupek tohoto nařízení spáchán při výkonu živnosti, lze vedle zákonného trestu uznati na ztrátu živnostenského oprávnění.Toto ustanovení, které jest namířeno.přímo proti osobě majitele živnosti, jehož svými následky postihuje, vyznačuje zřejmě subjektivní odpovědnost jeho za činy v provozu živnosti se sběhnuvší, ať již lze je přičítati jeho osobnímu provinění čili nic.Druhá námitka stížnosti směřuje proti tomu, že skutková podstata činu st-li za vinu kladeného nebyla zjištěna bezvadným řízením. Jak svrchu bylo uvedeno, pokládá žal. úřad tuto skutkovou podstatu »dle jednacích spisu« za zjištěnu. Spisy vykazují tyto doklady, o něž se úřad mohl opírati:1. zprávu revisních orgánů, vykonavších prohlídku u B. Z. ze dne —, v níž udáno, že Z. doznal, že kupoval a prodával marky, že však se na jména kupců nepamatuje;2. protokol sepsaný s Z. dne —, v němž tento doznává koupi a prodej marek bez vědomí devisové ústředny;3. zprávu revisních orgánů ze dne —, v níž uvedeno, že podle oběžníku (viz č. 4) byla vykonána u Z. revise, při níž zjištěno, že Z. obstaral st-li poukaz 588 M 24 Pf, a že toto bylo zjištěno dle přiložené korespondence (viz č. 5.);4. oběžník Benna Z. ze dne —, v němž se nabízí k prostředkování výhodného poukazování marek do Německa;5. kopie dopisu Z. st-li ze dne —, v němž onen odpovídaje na dopis ze dne —oznamuje, že částka 1.000 K = M 588.24 již dávno je v Lipsku u Otty M., který se táže, co s těmi penězi má počíti; připojen dotaz, zda peníze nebyly do Lipska avisovány;6. protokol, sepsaný s Z. dne —, z něhož pro daný případ má význam jen doznání, že Z. nakoupené marky nabídl několika obchodním přátelům;7. protokol, sepsaný se st-lem dne —, v němž se tento vyslovuje o obvinění, že mu Benno Z. obstaral poukaz 588 M 24 Pf, tímto způsobem: »Jsem s firmou Benno Z. v obchodním spojení, ale neodebral jsem od ní nikdy cizí valutu, ani jsem jí nedal příkaz k obstarávání cizí valuty. Zboží objednané zaplatil jsem poštovní poukázkou nebo hotově čs měnou. O částce 588 M 24 Pf mi nic není známo.«První podstatnou vadou řízení jest, že st-li nebylo oznámeno, kterými konkrétními důkazy je zjištěna skutková podstata trestního činu za vinu mu kladeného'. Pouhý poukaz na jednací spisy k odůvodnění nestačí, neboť nepodává obrazu o tom, kterými průkazními prostředky skutková podstata byla prokázána, takže je proto obrana straně stížená, ne-li znemožněna, a rovněž i nss-u odňata možnost, aby přezkoumal nař. rozhodnutí.Leč i kdyby se vzhledem ke znění nálezu první stolice mělo za to, že žal. úřad skutečnost koupě marek a poukázání jich do Lipska pokládal za zjištěnou dopisem Z. ze dne —, trpělo by rozhodnutí žal. úřadu podstatnou vadou řízení, ježto tento skutkový závěr nelze uvésti v soulad se zněním onoho dopisu.St-l má však sám za to, že nař. rozhodnutí jest založeno snad nejenom na obsahu tohoto dopisu, nýbrž že žal. úřad odvozoval skutkovou podstatu trestního činu z obsahu téhož dopisu v souvislosti s jinými okolnostmi, zejména s oběžníkem ze dne —. Kdyby tomu tak skutečně bylo, pak ovšem by měl pravdu st-1, tvrdě, že řízení jest vadné, protože mu v řízení administrativním nebyla dána příležitost, aby o této souvislosti se vyslovil a ke konklusi z ní vyvozované zaujal stanovisko a zejména poukázal na to, že z této souvislosti co do jeho osoby proto ničeho nelze odvozovati, že dopis datovaný — pochází z doby dřívější, než oběžník firmy Z. ze dne —.Z těchto úvah dospěl nss k názoru, že nař. rozhodnutí spočívá na vadném řízení, pročež je bylo zrušiti dle § 6 zák. o ss.