Č. 1714.

Státní občanství: § 9 úst. zák. ze dne 9. dubna 1920 č. 236 sb. z. a n. nedává žadateli za přiznání státního občanství československého subjektivní nárok na jeho udělení.
(Nález ze dne 30. listopadu 1922 č. 17919.) Věc: Ondřej T. v H. proti ministerstvu vnitra o udělení státního občanství.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Ministerstvo vnitra zamítlo napadnutým rozhodnutím žádost st-le, aby mu ve smyslu § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 236 sb. z. a n. přiznáno bylo státní občanství čsl. republiky a to na základě domovské příslušnosti do Mukačeva, získané v r. 1920.
Stížnost napadá toto rozhodnutí jako nezákonné, příčící se zákonu a mírové smlouvě.
O stížnosti této uvažoval nss takto:
St-l domáhá se přiznání čsl. státního občanství dle § 9 cit. úst. zákona; tento předpis však neuvádí žádných podmínek, za kterých by státní občanství musilo býti přiznáno těm, kdož teprve po 1. lednu 1910 získali domovského práva v území někdejšího mocnářství rakousko-uherského, jež náleží nyní čsl. republice.
V souhlasu s touto okolností stanoví odst. 2. čl. 2 a čl. 8 provád. nařízení ze dne 30. října 1920 č. 601 sb. z. a n., že ministr vnitra rozhoduje tu dle volného uvážení.
Není tedy ani v onom ustanovení zákona, ani v prováděcím nařízení pro tuto. volnou úvahu žal. úřadu zákonná direktiva, z níž by mohlo býti odvozováno subjektivní právo strany na přiznání čsl. státního občanství.
Neuzná-li tedy žal. úřad vhodným, aby je st-li přiznal, nelze v tomto jeho rozhodnutí spatřovati zkrácení st-le v jeho subjektivním právu, proti kterému jediné by mohl si k nss-u dle § 2 zák. o ss stěžovati.
Z toho důvodu bylo stížnost odmítnouti jako nepřípustnou.
Pokud stížnost dovolává se mírové smlouvy — neudává ani které ze smluv mírových se dovolává — takže stížný bod tento ve smyslu § 18 zákona ze dne 22. října 1875 č. 36 ř. z. z r. 1876 není konkretisován.
Byla tedy stížnost i v tomto směru odmítnuta jako nepřípustná.

Citace:

č. 1714. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 523-524.