Č. 1526.

Cesty: Otázka, zda místní potřeba a místní poměry vyžadují stavby nové obecní silnice, jest otázkou skutkovou po rozumu § 6 zák. o ss.
(Nález ze dne 26. září 1922 č. 13121.)
Věc: Josef D. v P. (za zúčastněnou obec B. adv. Dr. K. Holan z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran stavby silnice.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: O stížnosti uvažoval nss takto:
Zákonná ustanovení o stavbě obecních silnic, jež v daném případě jsou rozhodná, dána jsou v § 28 čís. 3 ob. zříz., § 12 zákona z 12. srpna 1864 č. 46 z. z. a § 35 zákona ze dne 31. května 1866 č. 41 z. z. Z těchto ustanovení plyne, že obcím přísluší péče o udržování cest, že na ně náleží stavěti obecní silnice a že o stavbě silnice obecní usnáší se obecní zastupitelství samostatně, podle místních potřeb a poměrů.
V daném případě usneslo se obecní zastupitelství v Budíkově postaviti silnici obecní z B. do M. B. a žal. úřad v pořadí instancí usnesení to potvrdil, schváliv i, aby se stavbou sinice v délce asi 200 m ihned bylo započato, a vycházel při tom z předpokladu, že místní potřeba a místní poměry stavby té vyžadují.
Stížnost potírá rozhodnutí tc také jako nezákonné, neprecisuje však vůbec blíže tuto námitku nezákonnosti, jak to předpisuje § 18 zák. o ss a proto se nemohl nss výtkou nezákonnosti obírati.
Svými vývody pcpírá stížnost a vyvrací názor žal. úřadu, že místní potřeba a místní poměry stavby silnice z B. do M. B. skutečně vyžadují. To však není otázkou právní, nýbrž hodnocení místní potřeby a místních poměrů je pouhou otázkou skutkovou, jejíž zodpovědění žal. úřadem nemůže nss vzhledem k ustanovení § 6 zák. o ss přezkoumávati věcně. Nemůže se proto nss věcně zabývati zejména tvrzením stížnosti, že potřeba místní nevyžadovala stavby nové silnice, nýbrž že by stačila oprava cesty již existující. Nss musí podle cit. § 6 zák. o ss omeziti své zkoumání jen na to, zda žal. úřad, zabývaje se otázkou potřeby silnice, měl pro odpověd, ke které dospěl, dostatečný podklad. Stížnost prostě popírá správnost úsudku žal. úřadu o tem, že stavba silnice byla nutná, tvrdíc, že nutnosti té není. Staví tudíž prostě své soukromé hodnocení proti hodnocení úřadu, nevytýkajíc v žádném směru nedostatek podkladu pro hodnotný úsudek úřadu. Než ani nss neshledal formálních vad, pro které by bylo nař. rozhodnutí podle § 6 zák. o ss nutno zrušiti.
Neboť žal. úřad měl ve spisech dostatečný skutkový podklad pro. zodpovědění otázky, vyžadují-li místní potřeby a poměry stavbu nové silnice, když opíral se jednak o žádost občanstva z M. B., poukazující na neschůdnost posavadní cesty obecní, o zprávu obecního představenstva a o protokol okresní správní komise ze dne 29. března 1921, v nichž opětně konstatováno, že posavadní cesta potřebám místním nevyhovuje. Žal. úřad mohl se mimo to opírati o znalost poměrů a potřeb, jimiž jak okresní správní komise, tak i on sám, jakožto úřady autonomní správy silniční musí disponovati již na základě účasti, kterou jim zákon v tomto odvětví správním přikazuje. Konati nějaká šetření zvláštní byl žal. úřad tím méně povinen, ježto se st-l v administrativním řízení omezil na pouhé popření potřeby stavby silnice, aniž uvedl konkrétní nějaké okolnosti, jež by snad bylo třeba zvláště vyšetřovati. Poukaz na to, že by bylo účelnější opraviti starou cestu obecní, nelze za podnět k zvláštnímu šetření pokládati, poněvadž úvaha o účelnosti je také pouhým hodnocením místních potřeb a poměrů, při němž žal. úřad mohl vystačiti s úřední znalostí poměrů.
Námitkou, kterou vznesl st-l při ústním veřejném líčení, že totiž obec staví daleko více, než nař. rozhodnutím bylo schváleno, nemohl se nss obírati, poněvadž jde tu o věc jinou, než která je předmětem nař. rozhodnutí a dnešního sporu.
Z těchto důvodů bylo stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 1526. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 78-79.