Č. 1577.

Honební právo (Morava): I. Dokud honební výbor obecní není utvořen, zastupuje předsedu jeho obecní starosta. Tento může za honební výbor platně přijmouti i výměr okr. správy politické o schváleni nájmu obecní honitby, kterou vydražil obecní starosta sám. — II. Účinnost doručení po zákonu správné provedeného není podmíněna tím, že bylo adresátem (na př. obecním zastupitelstvem v zastoupení neexistujícího honebního výboru) vzata na vědomí. — III. Nepříčí se zákonu, podepíše-li písemnou smlouvu o nájmu obecní honitby, které vydražil sám obecní starosta, za neexistující honební výbor první radní s jedním členem obecního zastupitelstva (§ 18, odst. 1 mor. hon. zák. a čl. III. provád. předpisů). — IV. Mor. hon. zákon nedává nikomu nárok na to, aby úřad zrušil podnájem honitby obecní, na který přistoupil nájemce bez svolaní obecního výboru honebního a bez schválení okresního úřadu politického.
(Nález ze dne 17. října 1922 č. 14622.)
Věc: Obec Š., Pavel B. a spol. v Š. proti zemské správě politické v Brně stran pronájmu obecní honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 31. prosince 1918 konala se veřejná dražba výkonu práva honebního v obvodu obecní honitby v Š. na 6ti letou dobu nájemní, t. j. na dobu od 1. ledna 1919 do 31. prosince 1924.
Dražbu prováděl náměstek starosty obce, poněvadž obecní honební výbor nebyl v té době ještě utvořen. Při této dražbě učinil starosta obce Hynek J. nejvyšší nabídku penízem 540 K ročně a byla mu obecní honitba přiklepnuta.
Okresní správa politická v Hustopečí schválila výměrem ze dne 16. ledna 1919 č. — tento pronájem obecní honitby a uvědomila o tom jednak nájemce Hynka J., jednak obecní honební výbor k rukám starosty obce Hynka J. Odvolání z tohoto schvalovacího výroku nebylo nikým podáno.
Když nájemce Hynek J. dne 8. listopadu 1919 zemřel, oznámili dědicové po něm u okresní správy politické podáním de praes. 10. ledna 1920, že nájem honitby postoupili spoludědici Hynku J. ml. Toto oznámení bylo vzato okresní správou politickou na vědomí.
Podáním ze dne 9. února 1920 protestovali nynější starosta Václav K. a společníci proti tomu, že nájemce honitby nedodržuje proti občanstvu v Š. převzatých závazků a uvedli, že před pronájmem obecní honitby usneslo se obyvatelstvo obce Š., aby obecní honitbu pronajal bývalý starosta J. za těchto podmínek: 1. že jest povinen přijati do společnosti všechny občany, kteří si toho budou přáti a jsou způsobilí nabýti honební lístek; 2. že jest povinen přenechati zajíce za peníz 3 K každému občanu, který si toho bude přáti; 3. že pozemky P., Z. a V. se přenechají cukrovaru L. a spol. ve V. P., pozemky L. a Ú. pak Karlovi C. z B.
Poněvadž pak zemřelý nájemce nesplnil podmínek pod bodem 1. a 2. uvedených a rovněž jeho syn se zdráhá tyto podmínky splniti, žádali st-lé, aby pronájem byl prohlášen za zrušený a aby byla honitba znovu pronajata.
Obec Š. a Jan D. jako zástupce honebního družstva v Š. předložili okresní správě politické spis ze dne 31. srpna 1920, jejž označují za rozklad v záležitosti honitby v Š. nebo za stížnost na nynějšího nájemce honitby Hynka J. ml. nebo za odvolání proti schválení pronájmu obecní honitby nebo za žádost o vyřízení dříve zmíněného protestu Václava K. a spol.
Konečně byla v této věci podána Jakubem A. a spol., pak Pavlem B., Josefem T., Frant. L. a Frant. B. jako členy lovecké společnosti a občany v Š. stížnost ze dne 12. listopadu 1920.
Též obě poslednější podání obsahují petit, aby byl prohlášen pronájem za zrušený a aby byl nařízen nový pronájem honitby.
Okresní správa politická v Hustopečí ve výměru ze dne 17. ledna 1921 č. — znějícími Jakubu; A. a spol. vyslovila, že řízení za příčinou stanovení obvodů honebních v Š. bylo provedeno podle předpisů honebního zákona; že ani proti stanovení obvodů honebních a vypsání veřejné dražby obecní honitby, ani proti jejímu provedení, ani proti schválení pronájmu nebylo podáno námitek a že po smrti nájemce honitby oznámili dědicové okresní správě politické včas, že přenechávají honitbu spoludědici Hynku J. ml.
Dále bylo vysloveno, že ty st-le, kteří se ve stížnosti podepsali jako společníci, nelze považovati za společníky, poněvadž mají vesměs honební lístky pro hosty honební, poněvadž utvoření honební společnosti nebylo úřadu oznámeno, společnost nebyla schválena, honitbu nedražila, následkem čehož jí nemohla býti honitba přiklepnuta, neboť společnost vůbec neexistovala.
Konečně bylo vysloveno, že úřad nemá žádné příčiny, aby prohlásil pronájem honitby za zrušený, poněvadž bylo dbáno zákonitých předpisů, za života vydražitele honitby stížnosti podány nebyly a dědicové bona fide nastoupili v držení práva honitby.
Zemská správa politická, slyševši moravský zemský výbor, nevyhověla nař. rozhodnutím odvolání Pavla B. a společníků z důvodů I. stolice, řídíc se úvahou, že i když nebylo při jednání dražebním dbáno stanovené vyvolací ceny; přece nelze zrušiti dražbu, protože přikázáním honitby vznikla vydražiteli a zúčastněným majitelům pozemků vzájemná práva, jichž třeba šetřiti. Pokud jde o úmluvy na obejití předpisu o dražebním řízení, učiněné za tím účelem, aby honitba byla zachována místním zájemníkům, bylo vysloveno, že takové úmluvy nečiní provedenou dražbu neplatnou, protože nemají pro obor správního práva významu právního a nelze se domáhati toho, aby politické úřady zjednaly platnost takovým úmluvám, zejména pokud by směřovaly k založení lovecké společnosti, která vzniká pro obor působnosti politických úřadu teprve ohlášením, třeba již dříve fakticky existovala.
K námitce, že nájemní smlouva je neplatná, protože se v ní udává jako smluvní strana neexistující obecní honební výbor, a k další námitce, že schválení pronájmu honitby nenabylo právní moci, protože příslušný výměr byl doručen neexistujícímu obecnímu honebnímu výboru, vyslovil žal. úřad. že nájemní smlouva ze dne 31. prosince 1913 schválená výměrem okresní správy politické ze dne 16. ledna 1919, byla uzavřena s obecním zastupitelstvem a schvalovací výměr byl obecnímu představenstvu doručen, což jest dle čl. III. uvoz. předpisů k honebnímu zákonu odůvodněno, poněvadž obecní honební výbor nebyl utvořen. Ačkoli v nájemní smlouvě uvádí se jako smluvní strana obecní honební výbor a ačkoli schvalovací výměr zněl obecnímu honebnímu výboru, byla přece smlouva materielně uzavřena s obecním zastupitelstvem, resp. doručena obecnímu představenstvu, jak vysvítá z úřední vlastnosti osob, které se ve spise a nájemní smlouvě za dotčené orgány veřejné správy uvádějí.
Konečně bylo vysloveno, že okolnost, dal-li původní nájemce části obecní honitby beze svolení obecního zastupitelstva (obecního honebního výboru) a schválení politického úřadu v podnájem, nemá za následek neplatnost pronájmu honitby, nýbrž může býti dle § 32 hon. zák. toliko důvodem, aby okresní politický úřad zrušil nájem.
O stížnosti proti tomu pro vady řízení a nesprávné posouzení věci podané, uvažoval nss takto: Po stránce formální vytýká stížnost neúplnost rozhodnutí, která se jeví v tom, že žal. úřad nechal nevyřízenu stížnost Václava K. a společníků ze dne 9. února 1920 a stížnost obce S. a Jana D. ze dne 31. srpna 1920. Tato námitka nebyla však vznesena v rekursu k zemské správě politické, není ji tudíž možno uplatňovati teprve ve stížnosti k tomuto soudu podané a dlužno ji jako nepřípustnou novotu odmítnouti (§ 5 zák. o ss).
V dalším vytýká stížnost, že nebyly zjištěny okolnosti odnímající věrohodnost svědkům Františku T. a Antonínu S., slyšeným o tom, zda při dražbě bylo postupováno dle zákona, pak že nebylo vyšetřeno, že honitba byla dána do podnájmu bez schválení obecního výboru honebního, a že úřadu byla známa existence lovecké společnosti.
Všechny tyto námitky jsou formálního rázu. Vytýkají, že nebyly náležitě zjištěny určité okolnosti skutkové. Zdali tvrzené formální vady jsou vady podstatné, nelze však posouditi dříve, dokud není jisto, zda dotčené skutkové okolnosti jsou pro spor právně významné.
Bylo tedy třeba, zabývati se nejprve meritorní stránkou sporu.
1. Předmětem speru tohoto jest především, zdali žal. úřad právem přiznává právní moc úřednímu aktu, kterým obecní honitba byla přikázána Hynku J., t. j. opatření okresní správy politické v Hustopečí ze dne 16. ledna 1919 č. —, kterým tato schválila nájemní smlouvu na základě dražby mezi obecním výborem v Š. a Hynkem J. uzavřenou a přikázala nájem obecní honitby tomuto nájemci.
Stížnost popírá, že tento akt schvalovací nabyl právní moci, vytýkajíc, že schvalovací výměr nebyl náležitě doručen, že neobsahoval poučení o opravných prostředcích, že nebyl vzat obecním zastupitelstvem na vědomí a že smlouva nájemní vůbec nebyla platně uzavřena.
Konečně prý nemohl schvalovací výrok již proto nabýti právní moci, že nájem byl přikázán na základě nezákonně konané dražby.
2. V další skupině námitek se vytýká, že úmluvy, které byly mezi nájemcem a občany uzavřeny, měly za účel obejíti dražební podmínky, což prý činí dražbu neplatnou. Žal. úřad uznal však, že úmluvy tyto platnosti dražby se nedotýkají, čímž dle náhledu stížnosti ocitl se v rozporu se zákonem.
3. Posléze stížnost vytýká jako nezákonnost, že žal. úřad odepřel zrušiti nájem z té příčiny, že honitba byla dána bez náležitého svolení do podnájmu, vysloviv, že nedovolený podnájem nečiní nájem honitby ipso jure neplatným.
ad 1. Popírajíc právní moc schvalovacího výroku okresní správy politické ze dne 16. ledna 1919 č. —, namítá stížnost především, že výnos dotčený nebyl náležitě doručen. Slušelo tedy uvážiti, kdy jest doručení dle zákona považovati za náležité. Výměr o schválení pronájmu obecní honitby doručuje se s právním účinkem proti svazu majitelů pozemků, k obecnímu území honebnímu náležejících, honebnímu výboru obecnímu, neboť výbor tento zastupuje dle § 15, odst. 1 hon. zák. majitele těchto pozemků ve svaz dle § 15, odst. 1 hon. zák. sdružené. Obecní honební výbor jest však sbor, který má pro styk s úřady svého zástupce. Tím jest předseda honebního výboru (§ 18, odst. 1 hon. zák.). Dokud honební výbor obecní není utvořen, zastupuje jej dle čl. III. uváděcích předpisů k hon. zák. obecní zastupitelstvo, a předsedu honebního výboru starosta obce.
Sluší tudíž, dokud obecního výboru honebního není, úřední vynesení doručovati starostovi obce, a doručení toto působí proti svazu majitelů pozemků k obecnímu území honebnímu náležejících. Obecním starostou byl v rozhodné době nesporně Hynek J., jemuž schvalovací akt byl nepopřené doručen. Bylo tedy doručení schvalovacího výnosu doručeno s právním účinkem i vůči majitelům pozemků. Stížnost správně sice uvádí, že Hynek J. byl osobně na věci zúčastněn. Chce-li tím však říci, ač to výslovně nenamítá, že byl pro tento svůj o,sobní zájem podjat a že pro podjatost vůbec nebyl schopen výměr o schválení nájmu přijmouti s právním účinkem proti svazu honebnímu, pak rozšiřuje nesprávně ustanovení § 43 mor. obec. zříz. o podjatosti členů obecního zastupitelstva, neboť předpis tento vztahuje se pouze na poradu a usnášení se v zastupitelském sboru, nikoliv však na přijímání vyhotovení aktův úředních.
Opomenul-li Hynek J. podati obecnímu zastupitelstvu zprávu o tom, že schvalovací výměr byl doručen, nesplnil ovšem svoji úřední povinnost a mohlo snad toto opomenutí založiti jeho odpovědnost nebo povinnost nahraditi škodu z opomenutí toho vzešlou, leč právní neúčinnost doručení po zákonu správně provedeného nemůže opomenutí takové přivoditi.
Pokud stížnost vytýká, že k účinnosti doručení je třeba, aby obsah doručeného úředního výměru byl vzat na vědomí fysickou nebo právnickou osobou, které svědčí, dlužno náhled tento, označiti za mylný, neboť není žádného ustanovení, dle něhož by účinnost doručení úředních vyřízení byla podmíněna tím, že byla adresátem' vzata na vědomí.
Pokud jde o námitku, že schvalovací výměr nebyl opatřen právním poučením, sluší poukázati na zákon ze dne 12. května 1896 č. 101 ř. z., který stanoví, jaké právní následky se pojí k nedostatku poučení o prostředcích opravných při rozhodnutích a opatřeních úřadů politických. Dle zákona tohoto (§ 3 odst. 4) má strana právo samostatného rekursu, nebylo-li k rozhodnutí neb opatření úřadu poučení ono připojeno, lhůta pro tento rekurs počítá se ode dne doručení výměru zmíněnou vadou stíženého. Nebyl-li tento rekurs v čas podán, nemá nedostatek právního poučení nadále žádného právního významu. St-lé však ani netvrdí, že rekurs takový podali.
V další námitce se vytýká, že schvalovací akt nemohl nabýti moci práva, protože prý smlouva nájemní nebyla platně uzavřena, čímž chce stížnost patrně říci, že schválení právního jednání, které po právu neexistuje, jest akt zmatečný a právně neúčinný.
Slušelo proto zkoumati, zdali žalovaný úřad mohl nájemní smlouvu považovati za platné jednání právní.
V té příčině jest připustiti, že honební zákon moravský nespokojuje se s pouhým příklepem při dražbě, nýbrž žádá písemnou formu smlouvy. Nasvědčuje tomu zvláště ustanovení § 22, odst. 1 a 2 hon. zák., kde se mluví o »předložení nájemní smlouvy« úřadu politickému.
Jde-li však o smlouvu listinnou, pak dlužno říditi se podle § 18, odst. 1 hon. zák., dle něhož listiny, jimiž se zakládají závazky (t. j. závazky svazu majitelů pozemků honebního obvodu) vůči osobám třetím, musí býti podepsány předsedou obecního výboru honebního a jedním členem výboru. Dle dovolaného již článku III. uvád. předpisů k mor. hon. zák. zastupuje však neutvořený dosud obecní honební výbor obecní zastupitelstvo a předsedu jeho starosta obce. Ježto však starosta obce vykonává tuto funkci právě »jako takový«, to jest jako starosta obce (čl. III. uvád. předpisů hon. zák.), dlužno — pokud není ustanovení zvláštních — posuzovati tuto jeho funkci podle předpisů obecního zřízení.
Dle obecního zřízení moravského (§ 19) zastupuje však obecního starostu, zašla-li jej překážka, první radní. Jest tedy tento funkcionář povolán v takovém případě zastupovati starostu obecního i když jedná na místě předsedy obecního výboru honebního.
V daném případě smlouvu, která v soudně ověřeném opise je při spisech, podepsal vydražitel (obecní starosta) a za stranu pronajímající první radní s jedním členem obecního zastupitelstva. Za tohoto stavu věci dlužno uznati, že bylo plně vyhověno ustanovení § 18, odst. 1 hon. zák. ve spojení s ustanovením článku III. uvád. předpisů, neboť nelze pochybovati, že v osobě obecního starosty nastala dosti vážná překážka, jež bránila mu smlouvu nájemní podepsati jménem strany pronajímající, kdyžtě sám smlouvu podepsal jako nájemce honitby, tedy jako druhá strana smluvní. Že smlouva nájemní byla uzavřena bez souhlasu obecního zastupitelstva na místě obecníno honebního výboru jednajícího, stížnost nenamítá, a nemůže se tedy nss po této stránce věcí zabývati.
Stížnost vytýká arci dále, že v listině smluvní je nesprávně jako strana pronajícímající uveden obecní honební výbor, ačkoliv té doby vůbec ještě nebyl zřízen. Výtka tato zakládá se sice na pravdě, než pro otázku právní moci úředního schválení smlouvy nájemní mohla by dotčená nesprávnost míti význam jen tehdy, má-li za následek neplatnost uzavřené smlouvy nájemní. Chtí-li st-lé svou námitkou vyjádřiti tuto myšlenku, pak jsou ovšem na omylu. Je sice pravda, že svaz majitelů pozemků k honebnímu území náležejících neměl v době uzavření smlouvy ještě svého řádného, zastupitesltva, t. j. obecního výboru honebního (§ 15, odst. 1 zák.) a že funkci obecního výboru honebního obstarávalo obecní zastupitelstvo (čl. III. uvád. předp.). Než právě proto, že obecní zastupitelstvo dle cit. ustanovení jedná ve funkci obecního výboru honebního, není možno v tom, že listina smluvní jako jednoho z kompaciscentů označuje místo »obecního zastupitelstva v zastoupení obecního honebního výboru« nepřesně »obecní výbor honební«, viděti vadu mařící právní účinnost smlouvy, kdyžtě je z ní možno seznati právní subjekt, který v pravdě je pronajímatelem, to jest svaz majitelů pozemků honebního území (§ 15, odst. 1 zák.), a když smlouva — jak svrchu bylo vyloženo — byla podepsána oněmi osobami, které podle zákona byly povolány, aby pronajímatele při podpisování listin závazky jeho zakládajících representovaly.
Stížnost vytýká konečně, že při dražbě honitby nebylo šetřeno dražebních podmínek, a že při dražbě v různých směrech byl překročen zákon.
Je sice pravda, že výkon dražby byl bez souhlasu okresního úřadu politického odložen na jiný den, než který úřad tento ustanovil, a že obecní radní, který dražbu řídil, snížil svémocně vy volací cenu v dražebních podmínkách stanovenou. Obě tato opatření orgánu dražbu řídícího příčí se zákonu, neboť dle § 19, odst. 1 jsou vyhrazena okresnímu úřadu politickému. Leč okresní úřad politický obě opatření tato dodatečně schválil, a již proto nelze tedy v dotčených, dodatečným schválením odčiněných nezákonnostech viděti důvod neplatnosti aktu dražebního a smlouvy nájemní na něm spočívající.
Veškeré námitky, jimiž stížnost hledí dovoditi, že výrok okresního úřadu politického, jímž řečená smlouva nájemní byla schválena, nebyl způsobilý nabýti moci práva, jsou tedy liché, a ježto je nesporno, že proti výroku tomuto v čas, t. j. ve 14 dnech (§ 98 hon. zák.) ode dne doručení, odvolání podáno nebylo, dlužno dáti žal. úřadu za pravdu, když za to má, že schvalovací akt pronájmu honitby nabyl moci práva.
ad 2. V příčině další námitky, totiž že úmluvy učiněné mezi nájemcem a občany činí po zákonu dražbu neplatnou a že opačný náhled úřadu je tedy nezákonný, dlužno konstatovati, že pro nájem honitby, o který jde, byly jednak stanoveny dražební podmínky, jednak byly vedle toho uči- něny jakési úmluvy mezi vydražitelem Hynkem J. s jedné a řadou občanů s druhé strany. Úmluvy ty záležely v tom, že se má zříditi lovecká společnost a že tedy budou honitbu vykonávati všichni občané jako členové této lovecké společnosti. Dále bylo smluveno, za jakou cenu bude ulo- vená zvěř občanům' prodávána, a konečně že některé části honitby mají býti dány určitým osobám do podnájmu.
St-lé odvolávajíce se na ustanovení § 21 hon. zák. tvrdí, že úmluvy tyto, jichž se sami zúčastnili, činí nájem neplatným.
Leč § 21 hon. zák. ustanovuje, že lovecká společnost muže býti nájemcem, a že členové společnosti mají býti oznámeni politickému úřadu okresnímu. Toto ustanovení má zřejmě ten smysl, že lovecká společnost může honitbu najmouti stejně jako každý jiný nájemce. Musí se tedy jako každý jiný nájemce o honitbu ucházeti. V daném případě se lovecká společnost o nájem neucházela a dražby se vůbec nezúčastnila.
Všechny smlouvy, které tento, předpis obcházejí, jsou dle posl. odst. § 21 neplatné. Neplatná byla by dle toho úmluva, kterou by nájemce, jenž vlastním jménem honitbu najal, učinil s jinými osobami za tím účelem, aby místo něho honitbu vykonávala lovecká společnost jako faktický nájemce. Že by však úmluva taková mařila nájemní smlouvu po zákonu náležitě uzavřenou, nelze ze zákona vyvoditi. Jest tedy zmíněná námitka bezdůvodná a proto je bezdůvodná také námitka formální, že úřad opomenul existenci lovecké společnosti zjistiti, ježto tato okolnost jest dle toho, co svrchu bylo vyloženo, pro právní posouzení věci zcela bezvýznamná.
ad 3. Pokud jde o poslední námitku, lze ji odbýti prostým poukazem na jasná ustanovení v §§ 27 a 32 č. 6 hon. zák. Podnájem obecní honitby bez svolení obecního honebního výboru a schválení okresního politického úřadu jest ovšem dle těchto ustanovení zakázán a neplatný. Právní situace je tedy ta, že po právu existuje jedině nájem, kdežto podnájemní smlouva nemá právních účinků. Nedovolený podnájem může sice přivoditi i zrušení samého nájmu, neboť úřad může z tohoto důvodu nájem zrušiti. Avšak zákon úřadu neukládá, aby zrušení nájmu vyslovil, udílí mu k tomu jen zmocnění. Dokonce však nikomu nedává právní nárok toho obsahu, aby úřad z řečeného důvodu nájem honitby zrušil. Když tedy úřad tak neučinil, nemehlo tím býti porušeno ničí právo, tudíž také žádné právo st-lů (§ 2 zák. o ss).
Nemůže-li však tím, že úřad odepřel použíti svého zmocnění, žádné právo st-lů býti dotčeno, nemohou také st-lé důvodně vytýkati jako vadu řízení, že okolnost, na níž zákon ono zmocnění váže, t. j. že honitba byla dána do podnájmu, nebyla náležitě zjištěna.
Z těchto důvodu bylo stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 1577. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 180-187.