Č. 1493.

Úředníci státní: * Otázka, je-li podnik vypočten na zisk (§ 33 služ. pragm.), jest otázkou rázu skutkového, jejíž zodpovědění může nss přezkoumati jen s hlediska 2. odst. § 6 zák. o ss.
(Nález ze dne 14. září 1922 č. 12482.)
Věc: Spolek »Praha« kapitály a důchody vzájemně pojišťující (adv. Dr. K. Motejl z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty (odb. rada Dr. V. Paleček) o účastenství Josefa Č. ve správní radě.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ministerstvu školství a národní osvěty bylo oznámeno, že jeho odborový rada VI. hodnostní třídy Josef Č. jest členem správní rady ředitelství spolku »Praha, spolek kapitály a důchody vzájemně pojišťující«.
Ministerstvo školství učinilo u ministerstva vnitra dotaz v tom směru, je-li pojišťovna »Praha« podnikem uvedeným v odst. 2. § 33 služ. pragm. a je-li záhodno podle 1. věty násl. odstavce Josefu Č. účastenství na tomto podniku zakázati, či je-li »Praha« podnik druhou větou třetího odstavce § 33 definovaný, takže takového povolení potřebí není.
Ministerstvo vnitra přípisem sdělilo, že pojišťovnu »Prahu« nelze zařaditi mezi podniky zmíněné v druhé větě odst. 3 § 33 služ. pragm., protože nemá cíl podporovati výlučně humanitní snahy anebo hospodářské
poměry veřejného úřednictva, neboť podle § 2 stanov provozuje spolek
přímo i nepřímo všechny zákonem přípustné druhy pojištění a členem
»Prahy« může býti podle § 6 stanov každý, bez ohledu na povoláni.
»Praha« jest velký peněžní ústav a je vzájemným spolkem pojišťovacím,
provozuje životní pojištění a transakce s tím spojené, jako jest úvěr hypotékami, nákup cenných papírů a pod. Přebytků docílených, které v normálním chodu ústavu byly velmi značné, používá ústav po odečtení tantiémy funkcionářům a dotací fondům k výplatě ziskových podílů pojištěným. Funkcionáři mají kromě tantiémy (§ 54 stanov) ještě nárok na presenční známky za schůze (§ 35 stanov). Presenční známky jsou nyní
45 K a schůzí ředitelstva bývá cca 45—50 do roka, správní rady 12—15.
Kromě těchto požitků může míti některý funkcionář jakýkoliv jiný pří-
jem jen na základě usnesení správní rady.
Ministerstvo školství obrátilo se taktéž o posudek k ministerstvu financí, kteréž oznámilo, že sdílí úplně náhled ministerstva vnitra.
Na to ministerstvo školství sdělením z — vyzvalo Josefa C, aby
vzhledem k tomu, že spolek »Praha« nelze zařaditi mezi podniky zmíněné
v druhé větě třetího odstavce § 33 zák. z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z., svůj
poměr k pojišťovně uvedl co nejdříve v soulad s ustanovením služební
pragmatiky. Podáním — oznámil spolek »Praha« ministerstvu školství a národní
osvěty, že valná hromada zvolila opětně do správní rady odborového
radu Josefa C, že týž však prohlásil, že funkci tu přijmouti nemůže, po-
něvadž ministerstvo pokládá členství ve správní radě za neslučitelně
s úředním jeho postavením, neboť prý jest spolek »Praha« podnikem vý-
dělečným. K vyvrácení toho dovolával se spolek judikátu nejvyššího soudu
z 30. března 1881 č. 834, a žádal, aby ministerstvo nečinilo námitek proti
účasti jmenovaného ve správní radě.
Ministerstvo školství opět si vyžádalo dobré zdání ministerstva financí,
kteréž oznámilo, že trvá na svém původním stanovisku a že názor po-
jišťovnou uplatňovaný neodpovídá způsobu a rozsahu obchodování po-
jišťovny »Prahy« a dodalo, že nelze pustiti 'se zřetele, že se nejedná
o funkci čestnou, nýbrž o funkci dobře placenou.
Na to ministerstvo školství nař. rozhodnutím oznámilo spolku »Praha«, že žádosti jeho není možno vyhověti, jelikož při provádění §§ 2 a 6 stanov nelze pokládati spolek za ústav, jehož by se týkala poslední věta třetího odstavce § 33 služ. pragm. a že mimo to zastávání honorované funkce ve správní radě spolku není, hledí-li se jen k § 33 a 54 stanov, v soulade s druhým odst. § 33 služ. pragm.
K rozhodnutí vedly nss tyto úvahy:
Služební pragmatika ze dne 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. v 2. odst. § 33 zakazuje státnímu úředníku účastniti se správy akciových společností a jiných na zisk vypočtených společností, v jejich představenstvu, správní neb dozorčí radě.
Z tohoto zákazu stanoví odst. 3. § 33 dvě výjimky, totiž že ústřední úřad může úředníku výjimečně dovoliti účastenství na vedení podniku toho druhu a že takového povolení není třeba, jde-li o podnik, jehož účelem je výlučně podporování humanitních snah aneb hospodářských poměrů veřejných úředníků a jejich příslušníků.
Že stěžující si spolek není podnikem druhu posléz uvedeného, o tom není sporu. Také není sporu o tem, že účast odborového rady Josefa Č. na vedení spolku »Praha« není ani v bezprostředním zájmu státu ani bez úplaty.
Jest tedy řešiti jen otázku, zda účasti jeho ve správní radě spolku »Praha« nebrání zákaz 2. odst. § 33, tedy zda tento spolek jest klásti na roven společnostem na zisk vypočítaným.
Nař. rozhodnutí sice přímo nevyslovuje, že spolek »Praha« je podnikem na zisk vypočteným, ale z obsahu rozhodnutí toho i ze spisů správních je zřejmo, ze žal. úřad vychází z tohoto předpokladu, neboť o,dvolává se na souhlasný názor, projevený ministrem vnitra a financí, z jejichž sdělení, žal. úřadu na jeho dotaz učiněný, vychází, že obě tato ministerstva pokládají činnost spolku.»Praha« za činnost směřující k zisku. Úsudek o tom, zda podnik spolku »Praha« jest na zisk vypočten, jest v podstatě výsledkem hodnocení činnosti spolku toho, jak se tato Jeví dle obsahu stanov spolku i dle výsledků podnikání, jest závěrem ze skutkových okol- ností, úřadem hodnocených. Nss nemůže proto správnost úsudku toho přezkoumávati po stránce věcné, nýbrž jen s hlediska § 6, odst. 2 zák. o ss, může tedy jen zkoumati, měl-li úřad pro úsudek ten dostatečný podklad, není-li úsudek, k němuž úřad dospěl v rozporu se spisy, aneb nebyly-li porušeny úřadem zásady pro řízení správní platné. Stížnost nevytýká, že by zmíněný skutkový úsudek spočíval na řízení trpícím některou z uvedených podstatných vad. Také nss neshledal, že by provedené řízení trpělo podstatnou vadou, k níž by bylo hleděti z moci úřední, zejména neshledal, že by tu nebylo skutkového podkladu pro zmíněný úsudek, neboť žal. úřad měl po ruce potřebné doklady, zejména stanovy stěžujícího si spolku, z jichž obsahu, zejména z ustanovení § 5 o ukládání peněz, §§ 53 a násl. o fondu ziskevém, vyrovnávací záloze a o použití jich, jakcž i o upotřebení přebytků hospodaření vůbec, mohl bezpečně dojíti k úsudku, zda činnost spolku »Praha« jest vypočtena na zisk. Poněvadž úsudek žal. úřadu, že spolek »Praha jest spolkem na zisk vypočteným, byl získán v bezvadném řízení, dlužno jej dle 1. odst. § 6 zák. o ss položiti za základ i rozhodnutí nejvyššího správního soudu a nemůže se proto nss vývody stížnosti v tomto směru zabývati.
Za tohoto stavu věci jest odepření svolení ústředního úřadu k účasti odborového rady Josefa Č. ve správní radě spolku »Praha« odůvodněno předpisem § 33 odst. 2 i odst. 3 první věta služ. pragmatiky. Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 1493. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 14-16.