Č. 1595.

Vyučování: Obec ani místní školní rada nejsou legitimovány, aby podávaly odvolání z rozhodnutí zemské školní rady o tom, že se má místo ředitele dívčí měšť. školy obsaditi zásadně a také v případě konkrétního uprázdnění silou ženskou.
(Nález ze dne 23. října 1922 č. 16358/21.)
Prejudikatura: Boh. č. 670 a 1002 adm.
Věc: Obecní správní komise v P. a imístní školní rada v P. proti ministerstvu školství a národní Osvěty stran systemisace místa ředitelského na občanské škole dívčí v P. a vypsání konkursu bez úchylky od této systemisace jen pro síly ženské.
Výrok:. Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Zemská školní rada v Praze výnosem ze dne 25. února 1921 č. — rozhodla přihlížejíc k tomu, že se ukázalo při uprázdnění místa ředitelského na občanské škole dívčí v P., že nebylo dosud zásadně ve smyslu § 104 def. řádu školního a vyučovacího z r. 1905 určeno pohlaví pro uchazeče o řečené místo, takto: »Zemská školní rada řídíc se zásadním usnesením svým ze dne 13. ledna 1920 ustanovuje po rozumu cit. předpisu zásadně, že místo ředitelské na jmenované škole dívčí má býti obsazeno silami ženskými. Nevidouc pak ani závažných důvodů, pro které by se stala úchylka od této zásadní systemisace při nynějším uprázdnění místa toho úmrtím posavadního ředitele Jana P., určuje podle § 113 téhož definitivního řádu škol. a vyučovacího, že konkurs na toto místo má býti rozepsán výhradně pro kompetenci ženskou.« O rekursech podaných místní školní radou a obecní správní komisí v P. proti tomuto výnosu rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty výnosem z —, že zamítá obě tyto stížnosti pro nedostatek legitimace zmíněných korporací k vedení sporu ve shora uvedeném případě, neboť otázka, zdali učitelské místo při některé dívčí škole má býti obsazeno ženskou či mužskou silou, jest povahy výhradně administrativní a závisí zcela na volném uvážení školních úřadů. Pokud jde o místní školní radu, nelze jí také jako nižšímu úřadu školnímu přiznati vlastnost strany proti opatřením vyšších školních úřadů, ježto zde nechrání svých vlastních práv, nýbrž jest pouze Článkem v organismu školních úřadů, i má tedy při obsazování míst učitelských pouze v mezích zákona stanovených spolupůsobiti a není oprávněna stěžovati si na opatření nadřízených úřadů.
Proti tomuto ministerskému rozhodnutí, jež uvedeným způsobem omezilo se na výrok oběma uvedeným rekurentňm odpírající legitimaci strany, směřují jejich stížnosti k nss-u podané. St-lé dovozují legitimaci svou z okolnosti, že pro spornou otázku pohlaví osoby, jež má býti na místo ředitele školy dosazena, rozhodným jest ohled na zvláštní potřeby školy, kteréž zastávati přísluší vydržovatelům školy, což skutečně vedlo v případě, o nějž jde, k tomu, že již při zřizování školy zástupci obce, zdůrazňujíce místní potřebu, aby místa správců všech škol v P. byla obsazována vždy jen osobami mužskými, dosáhli za intervence v zemské školní radě slibu v žádaném smyslu a v důsledku toho pak zemská školní rada i skutečně původním svým výnosem ze dne 20. září 1902 č. — povolujíc otevření měšťanských škol chlapecké a dívčí v P. pod společným ředitelem implicite vydala zásadní rozhodnutí, že místo ředitele na občanské škole dívčí obsazovat sluší osobou mužskou; pokud se týče speciálně místní školní rady, jest nař. rozhodnutí, pokud jí upírá legitimaci z důvodu,, že jako úřad podřízený nemůže bráti v odpor výrok úřadu nadřízeného, nezákonné, neboť místní školní rada může tu uplatňovati svůj nárok, aby byla před vydáním rozhodnutí po zákonu vyslechnuta.
Rozhoduje o stížnostech vycházel nss z těchto úvah:
Ve sporu jest toliko otázka legitimace st-lů, kterou jim žal. úřad upřel, a to v prvé řadě z důvodu, týkajícího se obou st-lů, že otázka, jakého pohlaví má býti osoba, kterou obsazuje se místo učitelské na dívčí škole, jest jedině věcí úvahy školského úřadu, kdežto st-lé tvrdí, že konkrétní řešení této otázky úřadem zasahuje do oboru jejich subjektivních práv.
Nss nálezem svým ze dne 7. listopadu 1921 č. 8428 (Boh č. 1002 adm.) vyslovil právní názor, že otázka, zdali místo ředitele školy má býti zásadně vyhrazeno osobě pohlaví mužského či ženského, jest otázkou je- dině pedagogické úvahy, na kteroužto otázku mohou úřady školské samy odpověděti, aniž může kdokoli dovozovati porušení svých práv subjektivních; dále že toto ve formě systemisace vyslovené zásadní rozhodnuti není nezměnitelné, nýbrž může podle potřeby poměrů kdykoli býti změněno. Při tomto vysloveném názoru setrvává nss i na dále a odkazuje po rozumu § 44 svého jedn. řádu na vytčený svůj nález a jeho podrobné odůvodnění.
V konkrétním případě jest míti na zřeteli, že stížnost napadá rozhodnutí žal. úřadu v jeho celku, tedy ve směru odepřené legitimace strany jak 1. proti výroku, že podle § 104, odst. 2 nař. min. kultu a vyučování ze dne 29. září 1905 č. 159 ř. z. se zásadně ustamovuje, že ono ředitelské místo obsazeno má býti osobou ženskou, tak 2. proti výroku po rozumu § 113 cit. nařízení, že toto místo konkrétně má býti obsazeno bez nějaké výjimky z vyřčené zásady, že jest systemisováno pro osobu ženskou.
Pokud jde o výrok sub 1., vyplývá prostě již z aplikace právního názoru svrchu uvedeného, že úřad rozhodl v souhlasu se zákonem.
Pokud jde o výrok sub 2., jest logickým důsledkem tohoto právního názoru, že netýká-li se vytýčení zásady o systemisaci pro síly ženské práv st-lů, nemůže se jejich práv dotýkati ani výrok, že při konkrétním obsazování sluší vyřčené zásadě zjednati průchod, resp. že není tu důvodů, jež mohou přirozeně resultovati taktéž jen z ryze pedagogické úvahy školského úřadu, pro které by z vytčené zásady měla býti připuštěna konkrétní výjimka.
Nař. rozhodnutí odpovídá tudíž zákonu, když v žádném z obou vytčených směrů st-lům postavení strany nepřiznalo, a slušelo tedy stížnosti zamítnouti jakožto bezdůvodné, aniž bylo třeba pouštěti se do přezkoumávání ještě dalšího důvodu, pro který nad to speciálně místní školní radě legitimace byla odepřena, nehledíc ostatně ani k tomu, že i tato otázka byla nálezem tohoto nss-u ze dne 19. ledna 1921 č. 296 (Boh. č. 670 adm.) již vyřešena a to ve smyslu odepření legitimace místní školní rady, která vystupujíc tu jen jako nejnižší školní úřad musí podrobiti se rozhodnutí vyšších úřadů školských, aniž může nastoupiti cestu instanční.

Citace:

č. 1595. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 223-225.