Č. 1688.

Živnostenské právo: * Živnost obchodování se smíšeným zbožím jest jak podle § 38, odst. 3 živn. ř. z r. 1907 tak podle 4. odst. § 38 živn. ř. z r. 1883 ve znění zákona č. 205 ř. z. z r. 1896 rozdílnou od obchodování bez obmezení na určité zboží neb určité druhy zboží podle § 38, odst. 1 živn. ř. Dlužno proto každou živnost ohlásiti dle § 11 živn. ř. zvláště pod následky § 132, lit. a) živn. ř.
(Nález ze dne 24. listopadu 1922 č. 5425.)
Věc: Jakub S. v M. O. proti zemské správě politické v Brně o trestní nález.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1 byl nálezem okresní správy politické v Moravské Ostravě uznán vinným přestupkem § 11 živn. řádu, spáchaným tím, že neoprávněně provozoval obchod ve velkém s různým zbožím. Odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto, což stížnost naříká jako nezákonné dovozujíc, že st-lův živnostenský list zní na obchod se smíšeným zbožím, tedy na oprávnění dle § 38, odst. 1 živn. ř., že proto jest oprávněn obchodovati s veškerým ve volném prodeji jsoucím zbožím na zvláštní povolení nevázaným, jak ve velkém, tak i v malém, s omezením odst. 3—6 § 38 živn. ř.
Nss rozhodnutí o stížnosti té opřel o následující úvahy:
Pro rozsah živnostenského oprávnění jest rozhodným obsah živnostenského listu. St-1 ke své přihlášce z 3. září 1906 obdržel živnostenský list — na »obchod se smíšeným zbožím«. Toto živnostenské oprávnění není totožné s obchodováním bez obmezení na určité zboží neb na určité druhy zboží dle § 38, odst. 1 ve znění zákona z 15. března 1883 č. 39 ř. z. a nyní platného živnostenského řádu z r. 1907, nýbrž rovná se živnostenskému oprávnění dle odst. 4. § 38 živn. řádu z r. 1883, dodaného §em 1 zákona z 4. července 1896 č. 205 ř. z., který udává rozsah obchodování se smíšeným zbožím jako oprávnění k drobnému obchodu pouze pro místní potřebu s menší zásobou zboží s obmezením na zboží méně cenné (obchod se smíšeným zbožím, krupařství, hokynářství, obchod s potravinami a pod.) a připouští úpravu takových živností cestou nařizovací. K provedení tohoto zákona bylo sice vydáno pouze nařízení z 30. března 1899 č. 64 ř. z., doplněné nařízením z 16. července 1900 č. 129 ř. z. o živn. provozování stáčení piva do lahví za účelem prodeje piva v lahvích — další provedení jeho stalo se však zbytečným, poněvadž nahrazeno bylo § 38 živn. řádu z r. 1907.
Přes to uvedený odstavec 4 platil až do doby, kdy živnostenský řád z r. 1907 nabyl účinnosti, zejména roku 1906, kdy st-1 nabyl živnosten- ského oprávnění k obchodu se smíšeným zbožím; nelze proto trvati na tom, že nabyl oprávnění většího rozsahu, než právě v § 1 zákona č. 205 ř. z. z r. 1896 jest uvedeno, zejména, že nabyl práva veškeré ve volném prodeji jsoucí a na zvláštní povolení nevázané zboží prodávati jak ve velkém tak i v malém.
Okolnost, že st-li ve smyslu § 10 cís. nař. z 24. března 1917 č. 131 ř. z. byl povolen nákup potravin vyjma slaninu a maso za účelem dalšího prodeje a obchod s tímto zbožím, jest dle toho, coi shora provedeno, pro posouzení živnostenského oprávnění st-le ze živnostenského listu shora uvedeného nerozhodné.
Z úvah těchto Jde, že velkoobchod se zápalkami, dutinkami a cigaretovými papírky — třebas obchod se zbožím tím není vázán na zvláštní povolení — není obsažen v živnostenském oprávnění v živnostenském listu z r. 1906 označeném, že tudíž tento velkoobchod jest živností od obchodu se smíšeným zbožím dle tohoto živnostenského listu odlišnou; obchod ten proto měl dle §§ 11 a 12, odst. 3. živn. řádu býti zvlášť ohlášen.
Provozování tohoto velkoobchodu bez ohlášení zakládá skutkovou podstatu přestupku živnostenského řádu dle § 132 lit. a živn. ř., nelze proto spatřovati nezákonnost v potvrzení trestního nálezu, kterým st-l tímto přestupkem byl uznán vinným.
Stížnost byla proto jako neodůvodněná zamítnuta.

Citace:

č. 1688. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 458-459.