Č. 1556.

Řízení před nejv. správ, soudem: Prejudicielní výrok ministerstva nár. obrany o cizí státní příslušnosti důstojníka, Jejž učinilo řešíc otázku jeho ponechání ve službě a výplaty služebních požitků jeho, může nejv. spr. soud přezkoumávati toliko s hlediska § 6, odst. 2 zák. o ss.
(Nález ze dne 10. října 1922 č. 12414.)
Věc: Kamil S. ve Vídni (adv. Dr. K. Fuchs z Prahy) proti ministerstvu národní obrany (min. místotaj. Dr. J. Pešout) stran propuštění ze služby a zastavení veškerých požitků.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výnosem likvidujícího válečného ministerstva ve Vídni ze dne 18. února 1920 č. — vyměřeno bylo Kamilu S., podplukovníku pěšího pluku rakousko-uherského č. 89 odpočivné částkou ročně 5555 K 60 h, počínajíc 1. březnem 1919, k jehož výplatě poukázána byla pensijní likvidatura v Praze-Smíchově. Výnosen, ministerstva Národní obrany ze dne 18. prosince 1920 č. — byl Kamil S. k své žádosti reaktivován a ustanoven skladištním důstojníkem čsl. pěšího pluku č. 25 v Báňské Bystřici. Službu tuto nastoupil 24. ledna 1921.
Rozhodnutím ze dne 3. srpna 1921 č. — nařídilo ministerstvo Národní obrany, aby byl Kamil S. jako státní příslušník republiky rakouské ihned propuštěn z činné služby vojenské a aby mu byly zastaveny veškeré požitky dnem doručení tohoto výnosu náhradnímu praporu čsl. pěšího pluku č. 25, nejpozději však dnem 31. srpna 1921.
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost, v níž st-l sice výslovně doznává, že zažádal dne 19. listopadu 1918 za přijetí do domovského svazku obce vídeňské a že mu obcí touto bylo dne 14. března 1919 domovské právo vskutku uděleno, popírá však nicméně správnost předpokladu nař. rozhodnutí, t. j. že jest nebo v době vydáni tohoto rozhodnutí byl státním příslušníkem republiky rakouské, snaže se z různých titulů právních dovoditi, že jest státním příslušníkem republiky čsl.
Na sporu jest tedy jediné správnost dotčeného předpokladu, na němž nař. rozhodnutí spočívá, t. j. že »st-l jest státním příslušníkem republiky rakouské«.
Bylo proto nss-u (§ 5, odst. 1 a 18 zák. o ss) zabývati se toliko touto ve spor uvedenou otázkou.
Výrok žal. ministerstva Národní obrany, že »Kamil S. jest státním příslušníkem republiky rakouské«, není však autoritativním, právní moci schopným rozhodnutím o státním občanství st-lově, neboť ministerstvu Národní obrany .se zřejmě nedostává kompetence, aby způsobem autoritativním o státní příslušnosti st-lově rozhodovalo. Odpovídajíc si na otázku státní příslušnosti Kamila S., řešilo žal. ministerstvo otázku tuto jediné a výlučně pro svůj účel, t. j. pro účel rozhodnutí o propuštění st-le z branné moci. Má tedy úsudek, k němuž žal. ministerstvo dospělo, řešíc otázku státní příslušnosti st-lovy, jen onu funkci, jakou má premisa skutková, na níž se buduje výrok hlavní, t. j. rozhodnutí o propuštění, čili má povahu výroku jen prejudiciálního, kterýž případnému rozhodnutí otázky této úřady k tomu kompetentními nijak v cestě nestojí.
Takovýto výrok prejudicielní nemůže však nss zkoumati týmž způsobem a se stejným účinkem (§ 7 zák. o ss), jako zkoumá »rozhodnutí neb opatření« ve smyslu § 2 zák. o ss, t. j. jako autoritativní, právní moci schopné emanace úřadů správních, nýbrž musí s ním, hledě ke struktuře procesu před správním soudem, naložiti přes to, že svou vnitřní podstatou jest výsledkem subsumce právní, jen jako se součástkou skutkové podstaty rozhodnutí neb opatření kognici soudu podrobeného, t. j. nemůže - jak v judikatuře tohoto soudu opětně bylo vysloveno (srv. na př. nález z 15. května 1919 č. 1884, Boh. č. 108) — prejudicielní výrok, na němž nař. rozhodnutí spočívá, zkoumati s hledisek jiných, než se kterých mu podle § 6, odst. 2 zák. o ss náleží přezkoumávati podstatu skutkovou.
Podle ustanovení právě citovaného jest nss nejen povolán, nýbrž i povinen zkoumati skutkovou podstatu nař. rozhodnutí, pokud není vůbec nesporná, zejména v tom směru, zdali jest spisy dostatečně doložena, čili jinými slovy, zdali ji lze z daného obsahu spisů logickým způsobem vyvoditi. Musí tedy také zkoumati, zdali výrok prejudicielní má ve spisech takovou oporu, které je logicky nutně zapotřebí, aby k výroku tomu bylo lze dospěti.
Zkoumaje v těchto mezích prejudicielní výrok žal. úřadu o státním občanství st-lově shledal nss toto:
Úsudek žal. úřadu, že st-1 jest státním příslušníkem republiky rakouské, zakládá se dle stavu spisů, jež žal. úřad vydávaje nař. rozhodnutí měl před sebou, jedině na nesporném faktu, ze obec vídeňská vydala usnesení ze dne 14. března 1919, kterým uděluje st-li právo domovské.
Dle těchže spisů nabyl st-l roku 1869 narozením domovské příslušnosti v obci Hořicích, tedy v obci, ležící na území republiky čsl. a ve spisech není žádného dokladu o tom, že snad st-1 později, avšak před 14. březnem 1919 domovské příslušnosti v Hořicích pozbyl.
Jest se tedy zabývati především otázkou, zdali okolnost, že obec vídeňská, tedy obec ležící na území jiného státu než dosavadní domovská obec st-lova, vydala st-li dne 14. března 1919 usnesení, kterým se mu uděluje právo domovské, dopouští logicky závěr, že nastala změna ve státní příslušnosti st-lově.
Leč udělení domovského práva obcí ležící v cizím území státním není podle svého pojmového obsahu momentem, který by mohl sám o sobě způsobiti změnu státního občanství (srov. nález ze dne 26. dubna 1921 č. 4372, Boh. č. 825 a nález ze dne 24. dubna 1922 č. 15191, Boh. č. 1318). Jiné momenty, o které by žal. úřad svůj prejudicielní úsudek o státním občanství st-lově mohl opírati, nebyly dle stavu spisů zjištěny, ačkoliv žal. úřad sám zřejmě pokládal další šetření za potřebná, vydal však rozhodnutí, nevyčkav jejich výsledku (viz připiš č. — ze dne — adresovaný úřadu zástupce čsl. rep. v reparační komisi ve Vídni).
Nemá tedy prejudicielní výrok žal. úřadu o státním občanství st-lově ve spisech takovou oporu, které jest logicky nutně zapotřebí, aby k výroku tomu bylo lze dospěti a muselo býti nař. rozhodnutí zrušeno dle § 6 zák. o ss, aniž bylo třeba, aby se soud zabýval otázkou na ten čas zcela akademickou, zdali by bylo možno podle platných norem o státním občanství dospěti k závěru,1 že st-1 jest cizím státním příslušníkem, i kdyby bylo jisto, že vskutku nabyl státní příslušnosti v rep. rakouské.

Citace:

č. 1556. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 138-140.