Č. 1629.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Dodání platebního rozkazu do rukou zmocněnce osoby dávkou povinné působí jen tehdy po zákonu jako doručení straně, od něhož jest podle § 19 vlád. nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. čítati 30denní lhůtu rekursní, měl-li úřad před sebou příslušný mocný list svědčící na zastupování ve věcech dávky z přírůstku hodnoty nem. neb aspoň vůbec ve věcech veřejných dávek.
(Nález ze dne 8. listopadu 1922 č. 16323.)
Věc: František B. v B. (adv. Dr. R. Fiala z Olomouce) proti zemské správní komisi pro Slezsko v Opavě o včasnost rekursu ve věci dávky v přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Trhovou smlouvou ddto v Olomouci dne 4. prosince 1920 Alois M. jakožto zmocněnec manželů Františka B. a Gelestiny B., vykázaný jejich mocným listem ddto 20 listopadu 1920, prodal manželům Michalu a Marii K. a manželům Janu a Kateřině R. velkostatek v D. Š., zapsaný ve vložce č. — a svobodný grunt tamtéž zapsaný ve vložce č. ,— desk zemských v Těšíně.
Slezský zemský úřad pro vyměřování dávky z přírůstku hodnoty uložil z tohoto převodů »Františku B. k rukám zmocněnce Aloise M.« platebními příkazem) ze dne 17. června 1921 č. — dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí. Platební příkaz byl dne 18. června 1921 jakožto doporučená poštovní zásilka č. 999 expedován na Aloise M., jenž jej vrátil úřadu přípisem ze dne 25. června 1921, uváděje, že se ho netýká, neboť patří manželům B., kteří podle informací dlí v Budapešti. Vyměřovací úřad výměrem ze dne 4. července 1921 č. — Aloisu M. platební příkaz zase vrátil, označuje doručení do rukou zmocněncových za správné se zřetelem k předpisům § 18 vlád. nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. a §§ 267 a 268 zákona ze dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. ve znění zákona ze dne 23. ledna 1914 č. 13 ř. z., načež Alois M. dne 16. července 1921 úřadu oznámil, že zastupoval manžely B. pouze za účelem podepsání smlouvy kupní a nemá tudíž po jejím uskutečnění s nimi nic více společného.
Vyměřovací úřad oznamuje kupujícímu Michalu K., že pro dlužnou dávku zahájil proti prodavatelům exekuci zabavením a přikázáním jejich pohledávky ze smlouvy trhové, zároveň dne 3. srpna 1921 dal poštou jakožto doporučenou zásilku na manžely Františka a Celestinu B. v Budapešti (s podrobnou adresou) odeslati opis platebního příkazu, načež František B. sub praes. 21. září 1921 č. — (s datem poštovního razítka dne 13. září 1921) do platebního příkazu — doručeného prý teprv před několika dny — podal z věcných důvodů rekurs, v němž i vytkl, že doručování platebního příkazu Aloisů M. nebylo správné, neboť jmenovaný byl zmocněn toliko pro podpis smlouvy kupní, nikoli však k řízení dalšímu, stalo se tedy doručení jemu neplatně a řízení na základě tohoto doručení provedené jest zmatečné.
Zemská správní komise pro Slezsko v Opavě nálezem, do něhož směřuje stížnost Františka B. k nss, rekurs odmítla jakožto opožděný, neboť byv odevzdán poště dne 13. září 1921 byl podán déle než 30 dnů po doručení platebního příkazu, za jehož den sluší pokládati den, kdy došel platební rozkaz do rukou Aloise M., neboť Alois M. podle znění kupní smlouvy ze dne 4. prosince 1920 jest vykázaným plnomocníkem manželů B. a byl tedy vyměřovací úřad po rozumu příslušných předpisů týkajících se doručení platebních příkazů oprávněn i povinen Aloise M. pokládati za plnomocníka povinných stran, bydlících v cizině, a jemu platební příkaz doručiti; dále nebylo dosud ani prokázáno ani pokus učiněn dokázati, že citovaná v kupní smlouvě plná moc ze dne 20. listopadu 1920 v den doručení nař. platebního příkazu již nebyla v platnosti.
Stížnost k nss podaná namítá, že nař. rozhodnutí neprávem založilo svůj výrok na názoru, že doručení platebního příkazu stalo se s účinken. pro st-le do rukou Aloise M., neboť nebyl k přijetí úředního rozhodnutí za st-le zmocněn, ježto obě strany ujednaly jen tolik, že Alois M., ač za tím účelem dostalo se mu písemného generálního listu mocného ddto 20. listopadu 1920, podpise za prodavatele trhovou smlouvu, takže okamžikem podpisu končila funkce Aloise M. jakožto plnomocníka. Ostatně úřad uznávaje prý dodatečně zřejmě bezúčinnost doručení do rukou Aloise M., dal doručiti platební rozkaz i přímo prodavatelům a jedině toto doručení provedené počátkem září 1921 jest platné.
Nss rozhoduje o stížnosti, řídil se těmito úvahami:
Podle § 18 vlád. nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb, z. a n. a § 267 zákona ze dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. ve znění zákona ze dne 23. ledna 1914 č. 13 ř. z. sluší v řízení dávkovém platební příkaz doručiti buďto ďo vlastních rukou dávkou povinného nebo jeho zmocněnci.
Cit. § 267 dovolává se ohledně kvality takového zmocněnce, do jehož rukou doručiti lze platební příkaz s účinkem doručení do rukou povinného dávkou, normy § 264 téhož zákona, která ustanovuje, že zmocněnci mají předložiti mocný list svědčící na zastupování ve věcech berních. Z uvedeného vysvítá, že jen tehdy dodání do rukou zmocněnce osoby povinné působí po zákonu jakožto doručení straně, od jehož doby jest čítati podle § 19 vlád. nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. 30 denní lhůtu rekursní měl-li úřad před sebou příslušný mocný list svědčící na zastupování ve věcech dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí aneb aspoň vůbec ve věcech veřejných dávek.
Nař. rozhodnutí však svůj úsudek, že již dodání platebního příkazu do rukou Aloise M. nejpozději dne 25. června 1921 založilo tento účinek řádného doručení vůči st-li, pročež rekurs podaný teprv dne 13. září 1921 jest opožděným, opřelo o předpoklad, že Alois M. byl »podle znění trhové smlouvy ze dne 4. prosince 1920 vykázaným plnomocníkem manželů B.« Ve spisech není mimo uvedenou poznámku ve smlouvě trhové nijakého dokladu o zmocnění Aloise M., zejména o tom, jakého obsahu zmocnění to bylo. Úřad neznaje obsahu zmocnění, nemohl bezpečně posouditi, zda st-lé zmocnili Aloise M. též, by je zastupoval ve věcech veřejných dávek nebo za ně přijímal vyřízení úřadů v záležitostech toho druhu.
Pokud nebyl obsah zmocněnce vyšetřen, není dostatečného podkladu pro úsudek, že doručení platebního rozkazu proti st-li vydaného k rukoum Aloise M. má právní účinek proti dávkou povinným a slušelo vyhověti námitce stížnosti na nss vznesené a nař. rozhodnutí zrušiti pro vady řízení podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 1629. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 328-330.