Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 6 (1925). Praha: Ministerstvo sociální péče, 536 s.
Authors:

Různé.


Zprostředkování práce a podpory nezaměstnaných.
Podle § 2, bod 6. zákona z 12. srpna 1921, č. 322, nemá nároku na podporu nezaměstnaných, kdo má majetek, důchod, nebo jiný příjem, zabezpečující jeho nezbytnou výživu po dobu nezaměstnanosti. Nálezem z 31. ledna 1923, č. 1574/23 off. sb. č. 1913 vyslovil nejvyšší správní soud právní názor, že zákonodárce ustanovením tím projevil vůli, že nepřiznává nároku na podporu tomu, jehož nezbytná výživa po dobu nezaměstnanosti jest vůbec zabezpečena, a nelze proto souditi, že by byl zákonodárce chtěl nárok na podporu oďepříti jen těm, kdož mají vlastní dostatečný příjem, spíše dlužno ze slov »jiný příjem« usuzovati, že zákon neposkytuje nároku na podporu ani tomu, kdo má vůči jiné osobě nárok na poskytování nezbytné výživy a je-li plnění nároku toho zabezpečeno. Pro výklad ten mluví tendence zákona, aby podpora v nezaměstnanosti poskytována byla jen osobám, jimž se následkem nedostatku výdělečného zaměstnání nedostává nezbytné výživy. (Nález nejv. správ, soudu ze dne 5. září 1924, č. 15164/24.)
141
Citace:
Podle § 2, bod 6, zákona z 12. srpna 1921, č. 322,.... Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 153-153.