Z Masarykovy sociologické společnosti.

V podzimním období podařilo se Masarykově sociologické společnosti realisovati nejdůležitější z úkolů, jež si vytkla: Její péčí a za redakce In. A. Bláhy, B. Foustky, E. Chalupného, J. Krále, J. Macka a V. Škracha počala nákladem akc. společnosti »Orbis« vycházeti Sociologická knihovna, která bude vydávána ve dvou řadách. Zatím v řadě menší vyšly dvě knížky, obě původní české práce: ln. A. Bláhy Sociologie sedláka a dělníka. Příspěvek k sociologii společenských vrstev. (Str. 194. 25 Kč) a J. L. Fischera Saint Simon a August Comte. Příspěvek k dějinám sociologického racionalismu. (Str. 175. 22 Kč.)
Práce Bláhova v úvodě se zabývá otázkou společenské typologie a v části druhé pokouší se stanoviti sociologický typ dělníka, při čemž nejprve pozoruje dělnickou vrstvu jako složku národní společnosti, uvádí rozčlenění společnosti podle stavů, tříd a povolání, podává klasifikaci povolání, zabývá se povoláním dělníkovým a nastiňuje podstatné rysy sociálního profilu dělnictví, nato formuluje hmotnou i psychickou karakteristiku dělnické vrstvy a končí výhledy teoreticko-praktickými, postižením podmínek utváření nového typu dělnického. Obdobně postupuje i v třetí části knihy, která je příspěvkem k sociologii selství.
Knížka Fischerova, kterou můžeme přiřaditi jako český projev k letošní jubilejní literatuře Saint Simonovské, zabývá se filosofickým základem sociologického učení Saint Simonova a Comteova, odhaduje a hodnotí závislost Comteovu na Saint Simonovi a stanoví sociologický racionalism, jejž nalézá u obou, jako sociologické vyvrcholení osvícenské filosofie.
Sociologická knihovna pro další své svazky ohlašuje připravený již překlad (prof. Ferd. Kratinou) Emila Durkheima Pravidel sociologické methody (v řadě menší) a (E. K. Škrachovou a dr. Frant. Fajfrem) velké učebnice amerických sociologů, profesorů Blackmara a Gillina »Nástin sociologie«, jímž bude zahájena větší řada knihovny. V ní vyjde také Frant. Dostála překlad R. Wormsovy »Sociologie« a nově revidovaný překlad Sociologie Gomteovy. V dalších svazcích má dojiti na sociologii Spencerovu a Wardovu; mimo to se chystají překlady z literatur slovanských (Karějeva, Solovjeva, Majewskiho, Gumplowicze), z literatury francouzské (Tardea, Letourneaua, Bouglého, Lévy-Bruehla), angloamerické (Giddingse, Rosse, Hayese, Smalla), italské (Pareta, Loriy, Squillacea, Vanniho), finské (Westermarcksa) a j. Jak patrno, Sociologická knihovna bude dobře plnit poslání, jež si vytkla: vydati sociologické učebnice pro rozličné stupně a obory vzdělání, seznámiti naši veřejnost s klasickými díly světové sociologie a s vynikajícími pracemi soudobých cizích sociologů a umožniti vycházení děl domácí produkce z oboru sociologie abstraktní i konkrétní a z praktických oblastí sociologických. Členům Sociologické společnosti dostávají se publikace Sociol. knihovny při odběru prostřednictvím kanceláře společnosti se slevou 30%.
Mimo publikační činnost věnuje Masarykova sociologická společnost dobrou pozornost zejména akci přednáškové. Již v prvých dvou měsících nynějšího zimního období uspořádala tři přednáškové schůze, z nichž prvé dvě (s přednáškou dra Jindř. Kohna a s přednáškou amerického sociologa univ. prof. Millera) pořádala společně s I. sekcí Soc. ústavu C. S. R. (viz str. 438 tohoto čísla). Samostatně uspořádala 9. listopadu přednášku dra B. Klinebergera o sociologii voleb. Dr. Klineberger v úvodu své přednášky uvedl, že sociologie voleb je dána vztahem k účelu, s jehož uskutečněním končí. Účelem tím jest nejvhodnější representace lidu ve veřejných sborech a v nejširším parlamentu. Representativní forma lidové vlády v historické retrospektivě vykazuje několik fází, poslední nastala koncem světové války: poddanství se stává občanstvím. Lid po věky objekt vládní moci — právně i hospodářsky — spěje k tomu, aby se stal subjektem jejím. Snahy o to ovšem nejsou teprve nového data. Ale nové je jejich konečné uskutečnění. V polovině 19. století, kdy i ve střední Evropě se setkáváme s počátky konstitučního života, byl vytvořen stav polovičatý; poslední historická událost, světová válka, přivodila konečný výsledek: téměř ve všech státech evropské kultury přešla vláda do rukou lidu, lid stal se subjektem vlády. Jak posuzovati tento vývoj se stanoviska sociologického? Setkáváme se se sociologickým skepticismem v nazírání na demokracii, který byl vyvolán filosofií Platonovou a ověřen historií. Ale vedle toho nacházíme i optimický názor o demokracii, který ze Spinozy se propracoval na Rousseaua a v J. St. Millu a u Em. Laveleye se ustálil. Ovšem podmínkou trvalosti stavu, k němuž vývoj dospěl, je politika sociologicky uvědomělá, jejíž úkol pro upevnění demokracie řečník nastínil v závěru svých výkladů. Zde je těsný vztah mezi sociologií a politikou. Politika může býti budována vědecky jenom na sociologickém podkladě. Nato řečník probíral se sociologického stanoviska volební právo a volební řád v Č. S. R. a končil některými požadavky, týkajícími se jejich reformy. V rozhovoru, který se potom rozvinul a jehož se zúčastnili pp. prof. dr. В. Foustka, prof. dr. Král, prof. Smetánka, sekč. šéf Schiezl a dr. E. Štern, probrány byly náměty a otázky, které vyplynuly z prvé části výkladů řečníkových, zabývajících se theoreticky problémy demokracie. Bylo tu poukázáno na nesnáze demokracie, potřebu odpovědné, kompetentní demokracie, problém vůdce v demokracii a j. (zejména prof. Foustkou a drem Schiezslem). Ale bylo také zdůrazněno (drem Šternem), že není příčiny k pesimismu. I historické zkušenosti, všechen vývoj od středověku až po naše (hry opravňují nazírání optimické. Demokracie — třeba že ne přímočaře, bez některých poklesů — je od dob francouzské revoluce ve všech státech evropské kultury na zjevném postupu. I ve světové válce zvítězila demokracie. Také u nás demokracie stále postupuje a osvědčuje se, jak je na př. velmi patrno na hospodářství obcí. Proto není třeba skepse. Ovšem vývoj demokracie není skončen, demokracie bude se dále zdokonalovati a prohlubovati. Formy, ve kterých u nás se projevuje, nejsou jediné, jak vidíme, přihlédneme-li na př. k demokratickým formám švýcarským. Vedle toho bude lidstvo zcela nepochybně postupovat od demokracie politické k demokracii hospodářské a scciální. Rozhovor o výkladech dra Klinebergra, zabývavších se otázkou, jaké požadavky klásti u nás na úpravu práva a řádu volebního se sociologického stanoviska, byl odložen do příští schůze, kdy budou po ruce zkušenosti z nynější volební kampaně a kdy účastníci budou se moci napřed připravit na debatu o problémech zatím naznačených.
Masarykova sociologická společnost oznámila své ustavení ministerstvu školství a národní osvěty a požádala, aby byla slyšena ve všech věcech, které se týkají studia sociologie na čs. školách i jakéhokoliv jejího pěstění. K ministerstvu soc. péče obrátila se s žádostí, aby její členové mohli používati za obvyklých kautel jeho knihovny, která — sloužíc i vědeckým potřebám Sociálního ústavu Č. S. R. — Je doplňována poměrně dosti hojně také literaturou sociologickou. Presidium ministerstva soc. péče v ocenění významu a důležitosti organisace sociologického badání vyhovělo žádosti Společnosti. Konečně Sociologická společnost sledujíc i svoje poslání popularisační, nabídla Masarykovu lidovýchovnému ústavu svou spolupráci, která jistě nebude odmítnuta.
Z personálií je uvésti, že do výboru Masarykovy sociologické společnosti byl povolán odb. r. dr. E. Štern na místo, uprázdněné smrtí univ. prof. dra Jos. Grubera.

Citace:

Z Masarykovy sociologické společnosti. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 506-508.