Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 6 (1925). Praha: Ministerstvo sociální péče, 536 s.
Authors:
Povinnost ohlašovací, na jejíž opomenutí váže zákon důsledky v § 32 označené, uložena jest v § 31 zaměstnavateli bez jakékoli výhrady neb výjimky. Účelem předpisu tohoto jest, zabezpečiti, aby se příslušné pokladně dostalo včas vědomosti o novém pojištěnci zároveň s potřebnými daty (srovnej § 7 с n. z.), které jí řádně a spolehlivě podati může právě zaměstnavatel, aby pak pokladna řádně mohla zaříditi vše, čeho je k provádění nemocenského pojištění zapotřebí. S hlediska tohoto účelu nemůže zaměstnavatel řečené povinnosti býti zbaven jen proto, že zaměstnanec, o nějž jde, sám se již u pokladny přihlásil za dobrovolného člena; neboť není účelu zákona vyhověno již tím, že osoba tato jest u pokladny vůbec a jakkoli .pojištěna, nýbrž toliko tehdy, když jest pojištěna způsobem a měrou v zákoně nařízenou (§ 13, č. 1, odst. 1.), t. j. podle pracovního výdělku, který zaměstnavatel podle § 7 с oznámiti má nemocenské pokladně přihláškou. (Nález nejv. spr. soudu z 10./5. 1924, č. 8345/24.)
138
Citace:
Povinnost ohlašovací. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1925, svazek/ročník 6, s. 150-150.