K § 3 n. z. K pojmu »veřejný fond«. Zahradník zemědělské, ovocnářské a vinařské školy není zaměstnancem veřejného fondu. Veřejnými fondy míněny jsou — ne-li vůbec jen fondy státní — tedy najisto jen fondy, které jak svým účelem, tak především i svou organisací jsou fondům státním podobny, t. j. jsou takové podstaty majetkové, jež jsouce platným právním řádem určeny k tomu, aby byly hospodářským podkladem pro plnění některých úkolů, jež veřejná správa na se vzala, jsou podrobeny správě orgánů moci veřejné, takže staly se článkem v organisaci veřejné správy. Pojem veřejného fondu vyžaduje především, aby tu byla podstata majetková, z jejíhož výtěžku a příjmů určité úkony veřejné správy se hradí. Předpoklad ten není dán v konkrétním případě u zemědělské, ovocnářské a vinařské školy (soukromé s právem veřejnosti), poněvadž není tu takové majetkové podstaty, jako zvláštní fond organisované, nýbrž škola je vydržována z různých prostředků, z převážné části ze subvencí státu, země, okresu a zúčastněných obcí a ze školného žáků (nález Nejv. spr. soudu z 9. 9. 1925, č. 16679/25; srv. též nálezy Nejv. spr. soudu ze 17. 4. 1924, č. 4096/23 a č. 6486/22 v Soc. Rev. roč. 1924, str. 279 a násl.).