Č. 10828.

Živnostenské právo. — Trestní právo policejní: * Trestní nález stav. úřadu, vyslovující, že se zednický mistr dopustil přestupku stav. řádu tím, že provedl stavbu bez povolení příslušného úřadu, nezbavuje živn. úřad povinnosti, aby, udíleje pro tentýž čin výstrahu podle § 139 lit. b) živn. řádu, samostatně zjistil si pro tento účel skutkovou podstatu.
(Nález ze dne 4. listopadu 1933 č. 17790.)
Věc: Jiří Č. v P. (adv. Dr. Theodor Kopecký z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze o udělení písemné výstrahy podle živn. řádu.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem z 27. září 1929 prohlásil magistrát hlav. města Prahy, že st-l tím, že provedl v domě Markéty St. stavební změny a stavbu zdi mezi zahradou a dvorem tohoto domu, dopustil se přestupku § 37 stav. ř., a odsoudil st-le k pokutě 500 Kč, případně k vězení na 50 dnů, poznamenav, že při výměře trestu přitěžovala st-li ta okolnost, že stavba zdi mezi ohradou a dvorem provedena byla proti výslovnému
Bohuslav, Nálezy správní XV. 92 předchozímu zákazu stavebního úřadu. Dalším výměrem z 29. března 1930 udělil magistrát hl. m. Prahy st-li písemnou výstrahu podle § 139 odst. 2 lit. b) živn. ř., ježto v domě č. p. . . . v B. provedl stav. změny a stavbu zdi bez povolení příslušného úřadu, což je na úkor jeho spolehlivosti, požadované §em 23 živn. ř. jako zvláštní kvalifikace pro koncesovanou živnost mistra zednického.
Odvolání, které st-1 proti tomuto rozhodnutí podal, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z toho důvodu, že skutková podstata přestupku st-li za vinu kladeného je prokázána pravoplatným nálezem magistrátu z 27. září 1929 a ježto jednání tímto nálezem zjištěné je způsobilým ohroziti st-lovu spolehlivost, žádanou pro živnost mistra zednického.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Stížnost především namítá, že žal. úřad byl povinen bez ohledu na výsledek trestního řízení, provedeného úřadem stavebním pro přestupek řádu stav., sám zkoumati, zda st-l dopustil se nějakého jednání, které uvádí v pochybnost jeho spolehlivost, požadovanou živn. řádem pro nastoupení a provozování živnosti mistra zednického, a neměl se spokojiti odsuzujícím nálezem stav. úřadu, třeba tento vešel v moc práva.
Nss uznal stížnost důvodnou.
Nař. rozhodnutí je výstrahou ve smyslu předpisu § 139 odst. 2 lit. b) živn. ř., podle něhož může živn. úřad odníti živnostníku oprávnění k provozování živnosti koncesované, jestliže živnostník po opětné písemné výstraze dopustil se jednání, která jsou na úkor zákonnému požadavku spolehlivosti. Z předpisu toho plyne, že písemná výstraha může býti udělena jen v tom případě, když živnostník dopustil se jednání, které je na úkor zákonnému požadavku jeho spolehlivosti. Předpokladem pro použití tohoto opatření je tudíž, že živnotsník skutečně dopustil se takto kvalifikovaného činu, nikoliv, že pro tento čin byl také odsouzen.
Může tedy určité jednání živnostníkovo trestné jako přestupek stav. řádu býti důvodem k udělení písemné výstrahy podle § 139 odst. 2 lit. b) živn. ř., i když proti dotčenému živnostníku řízení pro přestupek stav. řádu vůbec zavedeno nebylo, nebo když sice zavedeno bylo, ale skončilo výrokem osvobozujícím, na druhé straně odsuzující trestní nález stav. úřadu nezbavuje živn. úřad povinnosti, aby nezávisle na úřadu stavebním sám řešil si otázku, zda živnostník skutečně dopustil se jednání jemu za vinu kladeného, neboť zjistil-li si stav. úřad pro svůj účel skutkovou podstatu přestupku stav. řádu, není toto zjištění výrokem právní moci schopným, jež by bylo závazné i pro jiné úřady, ježto výrokem právní moci schopným je jen výrok o vině a trestu a nikoli skutková podstata tomuto výroku za základ sloužící. Byl tedy i v daném případě žal. úřad povinen, aby na podkladě rekursu st-lova sám zkoumal, zda se st-l dopustil nějakého jednání proti předpisům stav. řádu, a nemohl rekurs st-lův zamítnouti s poukazem na pravoplatný odsuzující trestní nález stav. úřadu. Žal. úřad tohoto postupu nezachoval, veden jsa právním názorem, že trestní nález stav. úřadu je, pokud jde o skutkovou podstatu přestupku st-li za vinu kladeného, také pro živn. úřad závazným a zbavuje jej povinnosti, aby zkoumal, zda st-l se skutečně přestupku stav. řádu dopustil čili nic. Názor ten je právně mylný a rozhodnutí na něm spočívající je nezákonné. — — —

Citace:

Č. 10828.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 549-551.