Č. 10851.


Pozemková reforma: Propustil-li stpú půdu ze záboru podle § 7 zák. záb., není oprávněn vedle poplatku podle § 61 příděl. zák. vybírati ještě zvláštní režijní příspěvek.
(Nález ze dne 14. listopadu 1933 č. 18023/32.)
Věc: Pozůstalost po Dru. Bedřichu L., zast. Jiřím K. L. proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o poplatek při svolení podle § 7 záb. zák.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud obsahuje výrok o placení režijního příspěvku 6900 Kč, zrušuje se pro nezákonnost. Jinak se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem ze 3. února 1931 vyzvala obvodová úřadovna stpú-u v Praze stěžující si pozůstalost, dovolávajíc se její žádosti za svolení k prodeji pozemků ve V. kupcům za cenu trhovou 609623 Kč, aby podle § 61 příd. zák. před schválením smlouvy trhové zaplatila 10% poplatek 60962 Kč 30 h. Výměrem ze 16. prosince 1931 sdělila táž obvodová úřadovna stěžující si pozůstalosti, že stpú výměrem z 27. června 1931 vyhověl žádosti drobných přídělců z V. a slevil polovici 10% poplatku, že v důsledku toho pozměňuje první svůj výmět a předpisuje na poplatku podle § 61 příd. zák. 30481 Kč 15 h a doložila: »Vedle toho zaplaťte přiloženým složním lístkem obnos 12192 Kč jako náhradu nákladů stpú-u s tímto odprodejem vzniklých, do 4 týdnů, po uplynutí s 5% úrokem z prodlení.«
Stížnosti, již do tohoto rozhodnutí podala pozůstalost po Dru Bedřichu L., stpú nař. výměrem nevyhověl a rozhodnutí své odůvodnil takto:
»V § 61 zák. č. 81/20 je stpú-u uloženo vyměřiti a vybrati při udělování souhlasu ke zcizení zabrané půdy podle § 7 záb. zák., pokud se půda propouští ze záboru pro účely zlevnění přídělové půdy a podporování kolonisace, od strany, které se povolení uděluje, poplatek ve výši 10% hodnoty propuštěných nemovitostí; v případech hodných obzvláštního zřetele může stpú poskytnouti přiměřenou úlevu. Může tedy stpú — předpokládaje ovšem, že prodávající přesunul v trhové smlouvě placení poplatků na kupujícího — povoliti slevu — splácení předepsaného poplatku ve více splátkách — nejvýše poloviční (5%) jedině v těch výjimečných případech, kdy Kupujícím je na př. býv. zaměstnanec na zabraném velkostatku, poškozený provedením pozemkové reformy, v mimořádně tísnivých poměrech, kupuje-li půdu pro účely dobročinné, humánní, nebo sociální instituce neb obec k účelům veřejně prospěšným, trhová cena je nepoměrně vysoká, resp. kupující přejímá veřejná břemena, dále kupuje-li půdu nezámožný jednotlivec neb obecně prospěšné družstvo k vystavění rodinného domku, pro účely tělovýchovné a v podobných případech hodných zvláštního zřetele. V daném případě slevil stpú výměrem z 27. června 1931 polovinu předepsaného poplatku, čímž vyšel kupujícímu všemožně vstříc. Okolností, odůvodňujících úplné prominutí celého 10% poplatku, v daném případě není a pouhé povšechné odvolání na všeobecnou hospodářskou krisi, dočasnou nevýnosnost kupované půdy, jiné platební povinnosti, zvláště pak nedoplatky úroků z kupní ceny a nezaplacení dlužných daní nemůže býti důvodem ke zrušení celého předpisu a slevě celé předepsané částky. Prominutí celého kolonisačního poplatku nemůže býti vůbec povoleno již také vzhledem k výslovnému ustanovení zákona o povolení úlevy. Pokud jde o poplatek režijní, slevuje stpú tímto z předepsané částky 12191 Kč na částku 6900 Kč, však z důvodů výše uvedených neshledává námitky nezákonnosti či vadnosti řízení odůvodněnými. Z těchto důvodů zamítá také ve stížnosti vznesený požadavek na úplné prominutí předepsané částky, nehledě ani k té okolnosti, že přípravou pracovního plánu na nemovitostech podrobených zkrácenému řízení přídělovému podle § 7 záb. zák. vznikly stpú-u náklady a výlohy. Tyto výlohy musí býti v případě schválení odprodejů půdy podle § 7 záb. zák. stpú-u jako úřadu soběstačnému který podle finančních zákonů a usnesení vlády má krýti veškeré svoje osobní i věcné náklady z vlastních příjmů, nahrazeny s obdobným použitím § 77 zák. náhr.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Brojíc proti uložení poplatku podle § 61 příd. zák. v obnosu 30481 Kč 15 h, namítá stížnost, že stpú neprávem uložil st-lce zaplacení tohoto poplatku, ježto v daném případě běželo o zkrácené řízení přídělové, v němž přídělovou listinu nahražuje smlouva vlastníkem velkostatku s přídělcem uzavřená a stpú-em podle § 7 záb. zák. schválená, a že v takových případech není stpú oprávněn předpisovati poplatek podle § 61 příd. zák., jejž možno prý vybírati jen z dobrovolných prodejů zabrané půdy. Žal. úřad ve svém odvodním spise namítá, že původní předpis poplatku podle § 61 příd. zák., sděleného výměrem obvodové úřadovny v Praze ze 3. února 1931, nebyv vzat v odpor, nabyl moci práva, a že okolnost, že stpú dodatečně poplatek ten snížil na polovici, nedává st-lce práva, aby předpis poplatku, formální právní moci nabyvší, brala v odpor stížností k nss-u. Leč tu žal. úřad přehlíží, že se v nař. rozhodnutí nedovolal této právní moci a důsledků z toho nevyvodil, nýbrž, vešed na námitku odvolání, věcně brojící proti předpisu poplatku, z věcných důvodů ji zamítl. Nelze proto st-lce brániti, aby se proti tomuto novému věcnému rozhodnutí bránila námitkou, že předepsaný poplatek nemá oporu v zákoně.
Ve věci samé neshledal však nss námitku proti předpisu poplatku podle § 61 příd. zák. důvodnou. Rozlišování mezi dobrovolným prodejem zabrané půdy a prodejem, k němuž došlo za součinnosti stpú-u v t. zv. zkráceném řízení přídělovém, nemá s hlediska § 61 příd. zák. vůbec oprávnění. Dikce § 61 příd. zák., že stpú vyměřuje a vybírá 10% poplatek při udělení souhlasu ke zcizení a dělení nemovitostí podle § 7 záb. zák., pokud se půda propouští ze záboru, je zcela všeobecná. Všeobecnost její vede k nutnému závěru, že poplatku tomu je podrobeno každé zcizení a dělení nemovitostí, k němuž stpú dal svůj souhlas podle § 7 záb. zák., pokud se tím půda propouští ze záboru. Jaký byl důvod a účel zcizení, stejně, co vedlo stpú k tomu, že souhlas dal, je zcela lhostejno. Tomu svědčí i posl. věta 1. odst. cit. §, která dává stpú-u možnost, aby v případech zvlášť zřetele hodných poskytl přiměřenou úlevu. Poukazuje-li stížnost na to, že finanční úřad nabyvatelům poskytl úlevy podle § 58 příd. zák. i co se týče dávky z přírůstku na majetku, stačí poukázati k tomu, že tu nejde o výklad § 58, nýbrž § 61 příd. zák. a paragraf posléz citovaný vzhledem k všeobecnému znění nepřipouští rozlišování stížností uplatňované. Že v daném případě byl dán k prodejům souhlas podle § 7 záb. zák., je nesporno.
Proto bylo stížnost, brojící proti předpisu poplatku podle § 61 příd. zák., zamítnouti.
V dalším obsahu stížnosti brojí st-lka proti vyměření režijního poplatku sleveného na 6900 Kč. — Žal. úřad vyslovil, že má nárok na to, aby mu byly s obdobným použitím § 77 náhr. zák. nahraženy výlohy spojené s přípravou pracovního plánu na nemovitostech podrobených zkrácenému řízení přídělovému podle § 7 záb. zák. — Nss nemohl tomuto názoru přisvědčiti.
Paragraf 77 náhr. zák. jedná o ceně přídělové. Podle jeho prvního odstavce stanoviti je ceny přídělové za nemovitosti přidělené tak, aby byly jimi hraženy všechny položky tam uvedené a mezi nimi i výdaje spojené s výkupem a přídělem a způsobem v dalších odstavcích tohoto předpisu uvedeným stanoví se pak výše obnosu, který má přídělce stpú-u zaplatiti z titulu ceny přídělové. Jsou tedy výdaje spojené s výkupem a přídělem jen jednou ze složek, které ve svém celku tvoří cenu přídělovou, placenou za přidělené nemovitosti. Nelze proto ustanovení § 77 ani analogicky rozšiřovati na případy, kde stpú nedostává náhrady za převod pozemků státem zabraných na nového nabyvatele ve formě ceny přídělové. Tak je tomu vždy, když dává ke zcizení souhlas podle § 7 záb. zák., třeba by v některých případech takového souhlasu podroben byl vlastník co do výběru kupců, po případě i určení cen účinné ingerenci stpú-u.
Kupní ceny nedostává se ani v takovém případě stpú-u, nýbrž prodávajícímu vlastníku zabraného majetku. Není tu proto dán předpoklad pro započtení výloh s výkupem a přídělem spojených, jež stpú jmenuje příspěvkem režijním. Třeba by v některých případech souhlasu podle § 7 záb. zák. sledoval stpú týž cíl, který sleduje přídělem, je a zůstává řízení podle § 7 záb. zák. a řízení přídělové zásadně jiným a nelze proto z § 77 příd. zák. dovozovati nějaké právo, předpisovati při udělení souhlasu příspěvek jiný než o kterém jedná § 61 příd. zák. Okolnost, že stpú má býti podle finančních zákonů i usnesení vlády ve svém hospodaření soběstačným, není ovšem důvodem k tomu, aby stpú vybíral poplatky, jež nemají oporu v zákoně.
Bylo tudíž nař. rozhodnutí v této části zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 10851. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 612-615.