Č. 10735.
Církevní věci: Nadace mešní (§ 89 vl. nař. č. 124/28 Sb.) či nadace dotační?
(Nález ze dne 27. září 1933 č. 14980.)
Věc: Josef L. v L. proti ministerstvu školství a národní osvěty o úpravu přiznávky duchovního.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem zsp-é z 27. března 1930 byla přiznávka st-le, faráře v L., k úpravě kongruového platu podle zák. č. 122/26 a nař. č. 124/28 upravena mezi jiným tak, že v položce 7. příjmů byla též v ročníku 1923 a 1924 vložena částka 305,48 Kč, ježto v průměru tuto částku st-l přiznával a z položky 5 c) vydání byla tato částka vyloučena, ježto vl. nař. č. 124/28 Sb. v § 100 lit. e) jako započítatelný výdaj povoluje pouze náhradu za mše náboženského fondu.
Odvolání podané proti této úpravě a dovolávající se toho, že jde o příjmy z nadace mešní, které ze započtení do příjmu přiznávky jsou vyloučeny, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z těchto důvodů: »Min. škol. především konstatuje, že Josef L., řím.-kat. farář v L., ve své přiznávce z 26. listopadu 1928, která byla upravena napadnutým výměrem okrouhlým ryzím výnosem 408 Kč, v příjmové položce č. 7 jako první výnos renty a dotací na penězích za rok 1925 uvedl částku 305,48 Kč a že stejnou částku uvedl jako průměr příjmů za léta 1923—25. Bylo tudíž jen logické, jestliže zem. úřad při úpravě zmíněné přiznávky vložil stejnou částku t. j. 305 Kč 48 h také do rubrik týkajících se r. 1923 a 1924. K námitce odvolatele, že tento výnos je ve smyslu ustanovení § 89 vl. nař. č. 124/28 vyloučen ze započtení, poukazuje min. škol. k obsahu instrumentu ze 6. ledna 1700, jehož současně vidimovaný opis jest ke spisu přiložen, jímž Antonie Renata hraběnka B. rozená Cz. fundovala kaplana v L. t. j. věnovala kapitál 5500 zlatých rýnských k jeho úplné subsistenci s povinností sloužiti 4 mše týdně. Podle cat. cleri diecése Českobudějovické na rok 1930 str. 125/6 bylo již r. 1700 v L. založeno místo exponovaného kaplana, takže byl tu patrně uskutečněn úmysl zakladatelky zříditi beneficium, v roce 1786 zřízena localie, jež byla v roce 1859 povýšena na faru. V tomto katalogu není vyznačeno nějaké systemisované místo kaplanské. Podle obsahu zmíněného instrumentu uvedeného ze vzniku a dalšího vývoje duchovní správy v L., soudí min. škol. souhlasně se zem. úřadem, že nejde tu o pouhou nadaci, nýbrž o nadaci dotační, na níž ovšem vázána jest povinnost sloužiti určitý počet mší. Poněvadž pak jde o výnos dotace z r. 1700, správně zem. úřad zařadil výnos 305 Kč 48 h v přiznání za léta 1925, také za roky 1923 a 1924 (srov. § 88 lit. c) vl. nař. č. 124/28).«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Nař. rozhodnutím vyloučena byla z přiznávky st-lovy výdajová položka za čtení mší ve smyslu intencí nadace B.-ské, ponechána byla však v položce příjmů a to z toho důvodu, že jde o nadaci dotační, nikoliv mešní. Stížnost oproti tomu tvrdí, že jde o nadaci mešní, kterou netřeba ve smyslu § 89 nař. č. 124/28 přiznávati a tudíž byla-li zmíněná položka škrtnuta ve výdajích, neměla býti pojímána ani do příjmů přiznávkových. Na sporu jest tedy otázka, zda výnos nadace B.-ské příslušející st-li, má býti pojat mezi fasovní položky příjmové.
Podle § 3 odst. 3 zák. č. 122/26 stanoví se ryzí příjem duchovního, doplňovaný na kongruální mez ve smyslu § 1 téhož zák. na základě fase, pro jejíž úpravu a příslušné další řízení jsou rozhodujícími předpisy dosud platné s určitými zákonem stanovenými úchylkami. Prov. nař. č. 124/28, stanovivší pak v § 88 započítatelný příjem duchovního, vyloučilo ve svém § 89 (úplně shodně s § 5 zák. č. 176/1898 ř. z.) ze započtení do příjmů »výnos nadací s určitou částkou zřízených za mše a jiné úkony bohoslužebné«.
Dlužno proto zkoumati, zda nadace, o niž v daném případě jde, je nadací ve smyslu § 89 cit. nař., čili vlastním předmětem sporu jest otázka, jde-li o nadaci, jak ji má na mysli uvedený předpis t. j. nadaci mešní či o nadaci dotační, ježto žal. úřad sám vychází z toho, že výnos nadací mešních nepatří do příjmových položek fasových. Pro posouzení povahy nadace jest pak směrodatným obsah nadačního listu a jest tudíž přihlédnouti k tomuto.
Podle instrumentu ze 6. ledna 1700 rozhodla se Antonie Renata hraběnka B. » zu etwelcher Erkanntnúss und so vielfalltigen von Gott dem allmächtigen mir ertheilten Gnaden und an zeitlichen Guttern willfahrenen reichlichen Seegen zu seiner allerhochsten Glorie, seiner gewenedeitesten Mutter Gottes Marya Ehr und Lob, dann auch zu Beforderung der christl. Seelenheyl und Wohlfahrt auf Dero gráfl. B.-schen Herrschaft L. in der so genandten L. Capellen eine geistliche Fundation und Capellaney auf einen Priester omni meliori modo et via, wie es in denen Rechten bestehen mag auf ewig zu fundieren und zu stiften ...«.
Podle bodu 1. instrumentu zavázala se zakladatelka za tím účelem (»als solite diese Fundation und geistliche Stiftung nachfolgender Gestalten festiglich und unverbrechlich gehalten werden«) svůj statek zatížiti částkou 5500 zlatých, z jejichž 5% výnosu t. j. 275 zlatých měl kaplan ročně dostati na svoji plnou subsistenci (pod což nespadal sluha kaple, jehož panství stejně vydržuje) 250 zlatých, zbytek 25 zlatých mělo býti použito na svíčky a mešní víno, ornáty a jiné potřeby. V případě dalšího eventuelního zbytku měl tento připadnouti do pokladny L.-cké kaple (bod 1. instrumentu). Na povinnostech uloženo bylo pak tomuto duchovnímu kaplanu týdně čisti 4 mše k intencím podrobně v nadační listině jmenovaným s dodatkem, že zbývající tři mše zůstávají v jeho volné disposici (bod 2). V bodě 3. se pak výslovně stanoví: »Solle dieser Capellan von Niemend anders, ais von einer Hochlobl. prágerischen Ertzbischoffl. Consistorio, und den H. Vicario foraneo gleich anderen Pfarren dependiren, und nicht in mindesten dem Pfarrer zu Ch. unterworfen sein; auch solle H. Vicarius foraneus die Inspection haben, dass die gleich specificierte heyl. Messen ordentlich in der Capellen nach Meinung dieser lobl. Fundation mochten gelesen werden.« V bodě 4. vyhrazeno jest pak ius presentati a v bodě 5. určuje se, že pro tohoto kaplana zřídí se náležející mu byt s tím, že dokud se tak nestane, má bydleti v zámku. Konečně žádá se pražský arcibiskup, aby fundaci tuto nejen ratifikoval a konfirmoval, ale i dohlížel na provádění intencí zakladatelčiných ve všech směrech, a propůjčuje se mu právo vedení exekuce na dočasného majitele panství v případě, že by opomenul subsistenci kaplanovi vypláceti.
Ze slovního výkladu těchto ustanovení nadační listiny v celku i přes počáteční slova »eine geistliche Fundation und Cappelaney auf einen Priester«, kde však stejně je v prvé řadě uvedena »geistliche Fundation«, plyne, že zmíněnou nadací neměl snad býti zřízen úřad či stanice duchovní správy, nýbrž že cele a výlučně úmyslem zakladatelčiným bylo persolvování řečených již mší. V celé listině nemluví se o tom, že by řečený tam kaplan měl obstarávati nějaké k farní administraci náležející funkce.
Neplyne to také ani z úvodu nadační listiny, kde mluví se jen o milostech a požehnáních, o spáse a zdaru týkajících se zakladatelky a jejích statků, nikoliv však o spáse a duchovní péči pro obyvatelstvo místa L. Rovněž volná disposice ohledně zbývajících 3 mší svátých v týdnu, kategorické vynětí z podřízenosti příslušnému faráři chelčickému a přímé podřízení arcibiskupské konsistoři a vikáři, jemuž svěřen dohled pouze nad tím, aby v L.-cké kapli (nikoliv tedy v jiné kapli neb kostele) byly mše, v nadační listině specifikované, čteny a konečně i okolnost, že v bodě 1. instrumentu zabezpečuje se i věcně (svíčky, víno, ornáty) toliko čtení mší, svědčí pro názor, že celý nadační obsah a obor byl vyčerpán čtením mší. Vlastní obsah nadační listiny pozůstává tedy v tom, aby stálé persolvování určitých bohoslužebných úkonů, t. j. čtení mší, uložené dosazenému knězi, bylo osobně i věcně zajištěno. I když pak nadací tou dosazuje se zvláštní kněz, který se přiměřeně »funduje«, a zaručuje se mu určitá — byť i na tehdejší poměry snad úplná — »subsistence«, nemůže býti po názoru nss-u pochyby, že se v daném případě nejedná o nadaci dotační, jejíž výnos, pokud je toho času pobírán L.- ckým farářem, bylo by podle § 3 odst. 3 zák. č. 122/26 a § 89 nař. č. 124/28 započísti do příjmu a tedy do kongruy dotyčného kněze; neboť sporná nadace nebyla zřízena k dotaci farního obročí či určité stanice duchovní správy na něm, za současného uložení určitých zvláštních funkcí (čtení mší), a tím i požitky její nejeví se jako dotační požitky spojené s duchovním úřadem tohoto kněze. Naopak nutno nadaci tuto subsumovati pod ony, o nichž mluví § 89 nař. č. 124/28. V daném případě byla také vskutku zřízena nadace »za mše a jiné bohoslužebné úkony«, a sice také s určitou roční částkou, poněvadž právě celý kapitál věnovaný na vydržování kněze resp. jeho roční požitky, jeví se jen jako krytí nadace, jejíž úmysl při tak velkém počtu mší (4 X 52) a povinnost čtení jich v určité kapli, snad ani nemohly býti jinak uskutečněny než dosažením zvláštního kněze. Charakter této nadace jako mešní není alterován ani tím, že nadační částka věnovaná k celebrování těchto mší byla snad svého času — a podle úmyslu zakladatelky, také měla býti — způsobilou úplně existenčně zajistiti kněze, pověřeného persolvováním nadačních intencí.
Na tomto charakteru nadace, vyplývajícím z jejího obsahu, nemůže pak změniti nic ani vývoj s hlediska církevního co do ustanovení či pozdější změny v lokalii nebo samostatnou faru, poněvadž ve smyslu § 3 zák. a § 89 prov. nař. jedině tento charakter nadace je směrodatný.
V důsledku toho nepřichází tu pak vůbec v úvahu obsah catalogu cleri diecese českobudějovické na rok 1930 a netřeba se tudíž zabývati ani důvody nař. rozhodnutí po této stránce uvedenými, tím méně pak námitkami stížnosti proti němu čelícími.
Ve smyslu toho, co bylo uvedeno, bylo zmíněné nadační požitky, započtené do příjmových položek přiznání st-lova, podaného ve smyslu § 3 odst. 3 kongr. zák., vyloučití a jest tudíž nař. rozhodnutí, vyloučivši příjmy ty z položek vydání, avšak vloživší je do položek příjmu za léta 1923—24, resp. ponechavši je v příjmových položkách za léta další, nezákonným.