Č. 10 682Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: O různých způsobech, jak jest vyhledávati obecnou hodnotu nemovitosti?(Nález ze dne 1. července 1933 č. 11569.)Věc: Město N. proti zemskému úřadu v Bratislavě o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Smlouvou trhovou ze 6. listopadu 1928 prodala Tatra-banka, filiálka v N., nemovitosti ve vl. č. 375 v N. Platebním rozkazem z 24. října 1929 vyměřena byla z převodu toho dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí na základě zcizovací hodnoty úředně předpokládané podle § 17 dávk. pravidel. Odvolání obecní zastupitelstvo a v dalším instančním pořadí okresní úřad zamítl.Konečnému odvolání zem. úřad v Bratislavě vyhověl, rozhodnutí okr. úřadu, resp. obecního zastupitelstva změnil, a plat. rozkaz zrušil k provedení řízení podle § 17 odst. 2 dávk. prav. v podstatě proto, že sice zcizitelka nepodala přiznání, takže byl úřad oprávněn vyměřiti dávku na základě pomůcek po ruce jsoucích, pomůckou takovou byla však zcizitelkou předložená trhová smlouva s udanou cenou 200 000 Kč, kterou měl vžiti a takto vyhověti předpisům § 16 dávk. prav. Neučinil-li však toho, byl povinen pokračovati podle odst. 2 § 17 dávk. prav.; ježto se tak nestalo, jednal vyměřující úřad proti předpisům dávk. pravidel. Stížnost obce do tohoto rozhodnutí shledal nss důvodnou.Žal. úřad uznává sice, že vyměřovací úřad byl oprávněn vzíti na místo zcizovací ceny podle svého volného uvážení zcizovací hodnotu nemovitostí, má však za to, že byl pak povinen hodnotu tuto zjistili řízením předepsaným v § 17 odst. 2 dávk. prav. i když zcizitelka nepodala přiznání. Názor ten uznal nss mylným.Paragraf 17 dávk. prav. obsahuje předpisy o tom, jak se vyhledá obecná hodnota nemovitosti. Zná čtverý způsob: 1. stanovení hodnoty podle udání strany nebo za jejího souhlasu ať výslovně prohlášeného, ať mlčky daného (odst. 2); 2. určení hodnoty jednostranně úřadem bez součinnosti strany (odst. 3); 3. stanovení hodnoty dohodou, nebo 4. soudním odhadem (odst. 4, 5).Vyměření dávky na základě hodnot úředně předpokládaných (případ 2) nastává podle odst. 3 § 17 tehdy, a) nepodá-li strana ani po vyzvání (§ 16) přiznání k dávce nebo b) nevyhoví-li ve lhůtě jí dané vyzvání, aby udala obecné hodnoty, nebo neprojeví-li ve stanovené lhůtě, že s oceněním hodnoty, které jí bylo vyměřovacím úřadem oznámeno, nesouhlasí. Pravidla stanoví tu tedy preklusi strany co do určení hodnot zcela zřejmě pro dva případy od sebe odlišné: kdežto případ b) navazuje na řízení normované v odst. 2 § 17, má norma a) povahu samostatnou, která — aplikujíc všeobecný předpis o preklusi, obsažený pro případ nepodání přiznávky již v § 16 odst. 1 poslední větě, na případy, kdy se dávka má vyměřiti podle obecných hodnot — stanoví, že úřad jest oprávněn tuto obecnou hodnotu stanoviti jednostranně bez účasti strany a tedy bez provedení řízení předepsaného v odst. 2 § 17 přímo a bez dalšího také již tehdy, když strana ani po vyzvání podle § 16 odst. 1 nepodala včas přiznání k dávce.Poněvadž v daném případě není sporno, že úřad byl oprávněn, vžiti za základ pro vyměření dávky obecnou hodnotu nemovitosti v době zcizení, a rovněž není sporno, že strana, ač řádně vyzvána, přiznání k dávce nepodala, byl vyměřovací úřad podle § 17 odst. 3 dávk. prav. oprávněn hodnotu tu bez dalšího určití jednostranně, nejsa vázán součinností strany podle odst. 2 § 17.Opačný názor žal. úřadu je v rozporu se zákonem.