Č. 10875.Horní právo: I. Podle § 200 lit. c) ob. hor. zák. náleží do služebního řádu také ustanovení o počátku a konci směn. Toto ustanovení podléhá pak předpisům § 200 odst. 1 cit. zák. i tenkráte, děje-li se vyhláškou, doplňující služební řád, vydaný podle § 9 zák. č. 156 z r. 1896 ř. z. pro celý revír. — II. Je koksovna, tvořící část důlního majetku, součástí závodu hornického? (Nález ze dne 22. listopadu 1933 č. 19786.) Věc: Severní dráha Ferdinandova, akc. spol. v M. (adv. Dr. Jos. Pospíšil z Mor. Ostravy) proti báňskému hejtmanství v Brně o změnu v rozvržení směn. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Na stížnost závodní rady koksovny František v P., tvořící součást důlního majetku stěžující si společnosti, že správa dolu pro- vedla u části osazenstva změnu v rozvržení směn v ten smysl, že na místě dosavadních 3 směn zavedla pouze směny 2, a to prvou od 6 do 14 hodin a druhou od 18 do 2 hod. a že tuto změnu provedla samo- volně prostou vyhláškou na závodě, revírní báňský úřad v Mor. Ostravě výměrem z 26. ledna 1931 sdělil správě závodu, že nové rozdělení pracovní doby podléhá také schválení revírnímu báňskému úřadu podle § 200 hor. zák., ježto tvoří doplněk služebního řádu, a vyzval ji proto, aby mu předložila do 8 dnů řádně odůvodněnou zevrubnou zprávu o novém rozdělení pracovní doby, aby ji mohl přezkoumati a rozhodnouti o věci podle citovaného ustanovení horního zákona. Odvolání, jež stěžující si společnost z výměru tohoto podala, žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl. Jednaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, uvažoval nss následovně: Nss musil se omeziti na otázku právní, která je na spor vznesena, to jest, zdali st-lka je povinna novou úpravu směn pojmouti do služebního řádu svého závodu a jako součást jeho předložiti ji úřadu ke schválení. Při řešení této otázky záleží především na tom, zdali určení počátku a konce směny spadá pod pojem »ustanovení o čase práce« ve smyslu § 200 lit. c) ob. hor. zák. Předpis tento staví vedle sebe »čas« a »trvání« práce. To nemůže míti jiný smysl, než že služební řád má obsahovati nejen ustanovení o tom, jak dlouho práce trvá, nýbrž i o tom, kdy, t. j. v které denní době se práce koná. Stanovení počátku a konce směny není však nic jiného, než ustanovení o tom, ve které denní době se práce koná. Z toho plyne, že ustanovení počátku a konce směny do služebního řádu podle § 200 lit. c) ob. hor. zák. náleží. Ježto pak podle úvodní věty cit. § 200 služební řád podléhá schválení úřadu báňského, jest na schválení báňského úřadu vázáno i ustanovení časových hranic práce. Vzhledem k vývodům stížnosti bylo se však ještě zabývati otázkou, zdali snad ustanovení počátku a konce směny neuniká potřebě úředního schválení tehdy, když není pojato do služebního řádu, vydaného podle § 9 zák. č. 156/1896 ř. z. generelně pro celý podnik (to jest pro všechny závody podniku) nebo pro celý revír, nýbrž je-li vydáno toliko ve formě vyhlášky individuelně pro jednotlivý důl nebo jednotlivý hornický závod. Horní zákon (§ 200) zajisté nebrání vydávati vedle všeobecných služebních řádů revírních ještě zvláštní služební řády závodní. Za takovýto zvláštní služební řád sluší považovati i vyhlášku, jež obsahuje ustanovení o té či oné stránce služebního poměru zaměstnanců, zejména obsahuje-li některé z oněch ustanovení, jež podle výpočtu § 200 ob. hor. zák. do služebního řádu náležejí. Takovýmto zvláštním služebním řádem je i vyhláška, kterou schválený jednotný služební řád horních závodů ostravsko-karvínského hnědouhelného revíru z r. 1909 v § 15 vyhražuje pro stanovení počátku a konce směny a odpočinků po dobu směny na každém závodě. Neboť touto vyhláškou doplňuje se služební řád revírní, který se pro svoji všeobecnost pro jednotné řešení všech pracovních poměrů v revíru nehodí a to po jedné z oněch stránek služebního poměru, které již podle vývočtu § 200 ob. hor. zák. mají služebním řádem býti upraveny. Má-li však vyhláška povahu dílčího (doplňujícího) řádu služebního, platí o ní samozřejmě vše, co je ustanoveno o řádu služebním vůbec. Platí o ní tedy také předpis, že potřebuje úředního schválení báňským úřadem. Zmíněný služební řád revírní z r. 1909 vyhradiv v § 15 stanovení počátku a konce směny na jednotlivém závodě zvláštní vyhlášce, ani podle svého znění nepropustil a ostatně ani nemohl propustiti podnikatele ze zákonného závazku, aby poměry pracovní, jež podle § 200 hor. zák. mají býti upraveny služebním řádem, tímto způsobem upravil. Záleží jediné na tom, zdali jde o takovou stránku pracovních poměrů, jež má býti ve formě služebního řádu upravena. Že stanovení počátku a konce směny je takovou stránkou, bylo již vyloženo. Zástupce stížnosti namítal při veřejném ústním líčení také, že v daném případě nejde o důl, nýbrž o koksovnu, tedy o pobočný nebo pomocný závod hornický. Leč námitka tato nebyla vznesena v písemné stížnosti a je proto s hlediska § 18 zák. o ss nepřípustná. Avšak i kdyby ji bylo lze považovati za včasně přednesenou, nemohla by míti úspěch, neboť § 200 hor. zák. platí pro každý závod hornický. Že pak koksovna v konkrétním případě patří k provozu hor, nebylo popřeno a vzhledem k ustanovení §§ 131 lit. b) a 200 hor. zák. ani nemůže býti bráno v pochybnost.