Č. 10736.
Církevní věci. — Řízení před nss-em (Slovensko): Mají výroky min. škol. ve věci výkonu presentačního práva na farní obročí jménem státu povahu »rozhodnutí« podle § 2 zák. o ss?
(Nález ze dne 27. září 1933 č. 16033.) Prejudikatura: srov. Boh. A 314/27.
Věc: Dr. Josef Šč. ve V. proti ministerstvu školství a národní osvěty a jeho referátu v Bratislavě o výkon presentačního práva.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Přípisem apoštolské administratury v Trnavě z 26. července 1930 bylo sděleno zem. úřadu v Bratislavě, že řím.-kat. farní obročí ve V., které patří pod patronát Pálffyovského fondu, uprázdnilo se právně i skutečně odchodem Augustina B. na odpočinek, že na uprázdněné toto obročí byl řádně vypsán souběh, že biskupský úřad předkládá z desíti uchazečů terno a žádá, aby zem. úřad podle vl. nař. z 18. prosince 1929 č. 187 Sb. jemu příslušejícího práva presentačního jednoho uchazeče z tohoto terna presentoval.
K žádosti referátu min. škol. v Bratislavě z 9. října 1930 o řešení otázky kompetence k této presentaci, sdělilo toto min. výn. z 11. listopadu 1930, proti němuž jest podána nyní stížnost, jmenovanému referátu toto: »Vl. nař. č. 187/29, resp. podle jeho přílohy byl v zemi Slov. a v zemi Podkarpatoruské přenesen výkon presentačního práva, pokud toto přísluší státní správě kultové, na tamní zemské úřady. Při obročích podléhajících patronátu Pálffyovské základiny nejde však o obročí, při nichž výkon presentačního práva přísluší nebo příslušel státní správě kultové, poněvadž právo presentační přísluší tu vykonávati státní správě nikoli ve funkci správy kultové, nýbrž jako správci nadace. Nemůže tudíž zem. úřad v Bratislavě uplatňovati nárok na výkon presentačního práva na faru ve V., podléhající patronátu Pálffyovské základiny, poněvadž tu nejde o obročí, k němuž výkon presentačního práva přísluší státní správě kultové.«
Tento výnos sdělil referát min. škol. v Bratislavě výnosem z 26. listopadu 1930 zem. úřadu tamtéž s poukazem, aby byl o tom zpraven též biskupský ordinariát v Trnavě.
Dříve než došel výnos min. škol. z 11. listopadu 1930 referátu v Bratislavě, sdělil tento referát přípisem ze 14. listopadu 1930 ministerstvu, že zem. úřad v Bratislavě míní na farní obročí ve V. presentovati st-le.
Výnosem z 21. listopadu 1930 sdělilo min. škol. svému referátu v Bratislavě toto: »Min. škol. poukazujíc na svůj připiš v téže věci z 11. listopadu 1930 žádá, aby na uprázdněné řím.-kat. farní obročí stojící pod patronátem Pálffyovské základiny byl presentován Celestin K., děkan ve V.« Proti tomuto výnosu směřuje rovněž přítomná stížnost.
Výnosem referátu min. škol. v Bratislavě z 27. listopadu 1930, rovněž stížností napadeným, bylo sděleno biskupskému ordinariátu v Trnavě, že jmenovaný referát na základě rozhodnutí min. škol. z 21. listopadu 1930 na de jure et facto uprázdněné řím.-kat. obročí Pálffyovské studijní základiny presentuje Celestina K., řím.-kat. faráře ve V., že o tom uvědomuje ordinariát se žádostí, aby jmenovanému připojený presentační dekret doručil, jej na vzpomenuté farní obročí uvedl a potřebnou pravomoc udělil. Tento výnos dal jmenovaný referát na vědomí zem. úřadu v Bratislavě s tím, že udělení presentace na zmíněné farní obročí referátem min. škol. dělo se vzhledem k rozhodnutí min. škol. z 11. listopadu 1930, o čemž byl zem. úřad v Bratislavě zpraven výnosem z 26. listopadu 1930. Zem. úřad v Bratislavě výnosem ze 6. prosince 1930 sdělil opis výnosu referátu min. škol. v Bratislavě z 26. listopadu 1930 svému oddělení 6 na vědomí a k řízení ve smyslu sděleného stanoviska. — Apoštolská administratura v Trnavě přípisem z 11. prosince 1930 sdělila zem. úřadu v Bratislavě, že biskup a apoštolský administrátor onoho dne na základě presentace referátu min. škol. z 27. listopadu 1930 jmenoval Celestina K. farářem ve V. s platností od 15. prosince 1930.
O stížnosti, podané do výnosů min. škol. z 11. listopadu 1930, z 21. listopadu 1930 a jeho referátu v Bratislavě z 27. listopadu 1930 uvažoval nss takto:
Podle § 2 zák. o ss možno se ochrany nss-u dovolávati toliko proti rozhodnutí neb opatření správního úřadu. Takovýmto rozhodnutím neb opatřením není jakákoli emanace správního úřadu, nýbrž jen takový jeho výrok, kterým správní úřad jakožto úřad, to jest ze své vrchnostenské moci, zákony jemu svěřené, a u výkonu této moci autoritativním způsobem zakládá neb upravuje určité právní poměry.
Nař. výnos min. škol. z 11. listopadu 1930 obsahuje toliko projev právního názoru jmenovaného min., že ve případě obsazení uprázdněného místa řím.-kat. faráře ve V. přísluší právo presentační nikoli zem. úřadu, nýbrž min., ježto právo to nepřísluší zde správě kultové v této její funkci, nýbrž pouze jakožto správkyni nadace. Jde tu tudíž o právní poučení pro podřízený úřad a nikoli o správní akt, kterým by se nějaké právo zakládalo neb měnilo.
Avšak ani výnos min. škol. z 21. listopadu 1930 nemá povahy rozhodnutí neb opatření, kterým by bylo bývalo rozhodováno o nějakém právním poměru, neboť výnos ten, žádající po referátu min. škol. v Bratislavě, aby na uprázdněné řím.-kat. farní obročí, stojící pod patronátem Pálffyovské základiny, byl presentován Celestýn K., jest pouhým pokynem min. škol. jeho referátu v Bratislavě, jakým způsobem má referát otázku zmíněné presentace rozřešiti, neobsahuje však samo rozhodnutí této otázky.
Pokud konečně jde o výnos referátu min. škol. v Bratislavě z 27. listopadu 1930, kterým bylo vykonáno právo presentační jménem státu vůči úřadům církevním, jest ze správních spisů patrno, že nebylo sporu o tom, že v tomto případě příslušelo státu, aby vykonal právo presentační jako správce Pálffyovského fondu, jemuž příslušelo právo patronátní. St-l obrací se proti presentaci tímto výnosem provedené toliko z příčiny, že v tomto případě právo presentační jménem státu vykonal jmenovaný referát, kdežto podle názoru st-lova náleželo to do kompetence zem. úřadu. V tom směru tedy stížnost směřuje proti aktu vydanému úřadem u výkonu patronátního práva jménem státu jako správce fondu, jemuž přísluší právo patronátní ohledně farního obročí ve V. Nešlo zde tedy o vydání nějakého aktu vrchnostenského z moci úřadu, a není proto tento výnos rozhodnutím neb opatřením ve smyslu § 2 zák. o ss (srov. usnesení Boh. A 314/27). Jest tedy stížnost i proti tomuto výnosu nepřípustná, a bylo ji odmítnouti podle §§ 2 a 21 zák. o ss.