Č. 10920.

Samospráva obecní. — Řízení správní: Je člen obecní finanční komise v této své vlastnosti legitimován stěžovati si do usnesení obecního zastupitelstva o prodeji obecních pozemků?
(Nález ze dne 7. prosince 1933 č. 19.012.)
Věc: Alois B. a Adolf V. ve S. proti zemskému úřadu v Brně o legitimaci k odvolání.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Proti usnesení obecního zastupitelstva ve S. ze 7. června 1930, že se pěti žadatelům odprodává část obecního pozemku za cenu 4 Kč za 1 m2, odvolali se nynější st-lé, uvedše výslovně, že činí tak jako členové finanční komise. Okr. úřad v Místku a k dalšímu odvolání zem. úřad v Brně nař. rozohdnutím odepřely st-lům legitimaci k odvolání, ježto se st-lé nebránili proti odprodeji obecního pozemku ani jako voliči nebo poplatníci, ani jménem finanční komise jako celku na základě jejího usnesení, nýbrž jako jednotliví členové tohoto obecního orgánu. Obsahem v odpor vzatého usnesení obecního zastupitelstva povahy hospodářské pak subj. práva členů obecní finanční komise dotčena nebyla.
Ve stížnosti podané k nss nepopírají st-lé skutkový základ, z něhož žal. úřad vycházel, že totiž označili se v odvolání jako členové fin. komise, a namítají toliko, že právě z tohoto označení vyplývá, že jsou také voliči, neboť jinak nebyli by mohli býti do fin. komise zvoleni. A je-li i ze spisů patrno, že voliči v obci S. skutečně jsou, byli k odvoláni legitimováni.
Touto formulací námitek hájí stížnost názor, že subjektivní hledisko odvolatelů, projevené výslovným označením právního vztahu, z něhož je zákonnost určitého usnesení obecního zastupitelstva popírána, jest pro posouzení legitimace odvolatelů bez významu, pokud jen ze zaujatého stanoviska vyplývá objektivně daný právní vztah, který legitimaci k naříkání takového usnesení zakládá. Názor stížnosti je mylný.
Z okolnosti, že jednotlivec spojuje ve své osobě dvojí právní postavení, jež pro něho zakládá různá subjektivní práva, neplyne ještě, že v každém případě dlužno míti za to, že vystupuje na ochranu obou těchto svých právních posic. Tím méně jest na takovou oboustrannou obranu usuzovati, když v konkrétním sporu výslovně označí, v jakém z obou svých právních postavení vystupuje. Tímto výslovným označením nepochybně projevuje vůli hájiti jen ta svá práva, která ve vytčeném právním postavení kotví, — a z okolnosti, že snad výslovně uvedené právní postavení nutně předpokládá existenci onoho druhého postavení, nelze ještě usuzovati na vůli oprávněnáho hájiti zároveň také práva z onoho druhého postavení vyplývající.
O takový případ v přítomném sporu jde. St-lé se ve svém odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva výslovně označili jako členové fin. komise a projevili tak způsobem nepochybným svoji vůli chrániti ona práva, která jim z jejich členství v tomto dozorčím obecním orgánu vyplývají. Že by přes toto výslovné prohlášení chtěli ve svém odvolání uplatňovati také práva, která jim zákon přiznává jako voličům, z pouhé a st-li jen tvrzené skutečnosti, že jsou-li členy fin. komise, musí býti také voliči, ještě neplyne.
Žal. úřad, vycházeje zřejmě z téhož názoru, právem se nezabýval otázkou, jsou-li st-lé voliči již proto, že jsou členy fin. komise, právem nezjišťoval, zda snad z jiných příčin mají právo volební do obce, neboť otázka jejich voličského práva jest tu irelevantní, — a právem shledal v odvolání toliko uplatňování subj. práv st-lů jen jako členů fin. komise. Že by pak v odpor vzaté usnesení obecního zastupitelstva bylo s to dotknouti se subj. práv st-lů v jejich vlastnosti jako členů obecní fin. komise, nebo že by jim příslušelo oprávnění naříkali i takové usnesení obecního zastupitelstva, které se jejich členských práv nedotýká —ani stížnost netvrdí. Není tu tedy v žádném směru vytýkaného rozporu se zákonem a bylo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

Č. 10920. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 797-798.