Č. 10645.


Učitelstvo: *Do čekatelské doby ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 věty 2 zák. č. 104/26 nelze literní učitelce započítati dobu ztrávenou ve vlastnosti výpomocné učitelky ručních prací (domácích nauk), byť i měla v oné době kvalifikaci učitelky literní.
(Nález ze dne 20. června 1933 č. 11.004.)
Věc: Marta K. v B. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o zápočet služební doby.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-lka vykonala zkoušku učitelské dospělosti dne 20. června 1921, načež byla dekretem okr. škol. výboru v Mikulově z 20. ledna 1926 ustanovena výpomocnou učitelkou žen. ručních prací na obecné a občanské škole v B. na dobu nezbytné potřeby, nejdéle však do konce škol. roku 1925/26. Službu nastoupila dne 25. ledna 1926. Dalším dekretem téhož okr. škol. výboru z 20. prosince 1926 byla st-lka opět ustanovena s platností od 26. října 1926 na dobu potřeby výpomocnou učitelkou žen. ručních prací s učební povinností 8 hod. týdně na obecné a občanské škole v B., kteréžto služby byla sproštěna koncem měsíce června 1927. Dále konala službu jako literní výpomocná učitelka ode dne 1. září 1927 do 30. června 1928, od 1. září 1928 do 30. června 1929 a od 1. září 1929 do 31. října 1929, načež od 1. listopadu 1929 působila jako učitelská čekatelka. Mezi tím dne 16. dubna 1928 vykonala zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné.
Podáním na zem. škol. radu v Brně z 19. května 1930 žádala st-lka za ustanovení definitivní učitelkou podle § 4 zák. č. 104/26, ježto dnem 1. prosince 1929 dovršila tříletou čekatelskou dobu, do níž jest započítati podle čl. V. zák. č. 251/922 Sb. také ono období, v němž vyučovala žen. ručním pracím. — Zšr v Brně výnosem z 5. června 1930 rozhodla, že st-lka nemá nároku, aby byla ustanovena definitivní učitelkou s účinnosti od 1. prosince 1929, poněvadž dobu od 26. ledna do 30. června 1926 a od 26. října 1926 do 30. června 1927, kterou ztrávila jako výpomocná učitelka žen. ručních prací, nelze jí započítati pro ustanovení definitivní literní učitelkou, ježto v uvedené době nezastávala místo literního učitele. Vzhledem k tomu st-lka nedovršila dnem 1. prosince 1929 čekatelské doby, předepsané § 2 cit. zák.
Odvolání z tohoto rozhodnutí podanému min. škol. nař. výnosem nevyhovělo z důvodů rozhodnutí zšr-y a k vývodům odvolání podotklo, že pro otázku sporného nároku je právně nerozhodno, že st-lka měla v době, o jejíž započtení jde, formální způsobilost býti ustanovena literní učitelkou a jako taková event. vyučovati ručním pracím, kdyžtě k ustanovení tomu a event. pověření vyučováním žen. ručním pracím za tohoto právního poměru nedošlo.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané nss uvážil toto:
V odst. 1 § 2 učit. zák. č. 104/26 se stanoví, že učitelským čekatelem jest učitel v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, který dočasně zastává uprázdněné učitelské místo zatímně neb definitivně zřízené, jsou-li příjmy z tohoto místa plynoucí volné. Podle § 2 odst. 3 téhož zák. může býti definitivním učitelem ustanoven jen, kdo jako učitelský čekatel ztrávil předepsanou čekatelskou dobu, která pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství činí 3 roky, pro učitelky ručních prací (domácích nauk) 4 roky. Do této čekatelské doby se započítává doba služby konané ve vlastnosti výpomocného učitele ode dne nabytí kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení . . . . . V § 4 téhož zák. se stanoví, že se čekatel ustanoví definitivním učitelem, jakmile dovršil předepsanou čekatelskou dobu a vyhověl všem podmínkám předepsaným pro ustanovení definitivním učitelem.
Stížnost vykládá si tato ustanovení v ten rozum, že pro počítání učitelské doby je nerozhodno, ve které vlastnosti učitel koná službu po dobu svého působení jako učitelský čekatel nebo jako učitel výpomocný, nýbrž že jest jediné rozhodným, jakou učitelskou kvalifikaci v té době má.
Nss se nemohl tomuto stanovisku přikloniti, neboť účel čekatelské doby jest zřejmě ten, aby učitel praktickým výcvikem získal dostatek potřebných zkušeností pro své povolání učitelské, a jest tedy jádro ustanovení odst. 3 § 2 cit. zák. hledati nikoli v požadavku určité kvalifikace, nýbrž v tom, že se jím stanoví délka praktického zaměstnání, jež nutno požadovati pro definitivní ustanovení učitelem, při čemž ovšem ustanovením, že lze do čekatelské doby započítávati jen službu, konanou s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, klade postulát, aby toto praktické zaměstnání se opíralo o předchozí theoretickou průpravu.
Při tomto pojetí cit. ustanovení zákonných dlužno do doby čekatelské, předepsané pro tu kterou skupinu učitelů, započítati jen onu službu, kterou učitel konal v téže skupině učitelů, a to s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení v této skupině, tedy u učitelů (učitelek) literních jen tu službu, kterou konali podle svého úředního pověření jako učitelé literní, majíce průkaz kvalifikace zkouškou dospělosti na učitelském ústavu. Je tudíž možno do 3leté doby čekatelské učitele literního započítávati jen onu jím konanou službu, k níž bylo zapotřebí průkazu kvalifikace vysvědčením o zkoušce dospělosti na učitelském ústavu; naproti tomu nebylo by do této doby lze počítati nějakou školní službu jinou, pro niž průkazu kvalifikace zkouškou dospělosti na učitelském ústavu není potřebí. Obdobně nelze pak ovšem ani službu konanou ve vlastnosti čekatelky učitelství ručních prací (domácích nauk), pro jejíž zatímní ustanovení není třeba průkazu o vykonání zkoušky dospělosti na učitelském ústavu (arg. § 1 a § 3 odst. 1 mor. zem. zák. z 26. prosince 1904 č. 1 z. z. mor. z r. 1905 ve znění čl. 1 zák. z 15. července 1914 č. 48 z. z. mor., jež zůstaly v platnosti i za účinnosti zákona učitelského č. 104/26 (§ 46) a vl. nař. č. 162/28 (§ 1 odst. 3), z kterýchžto předpisů plyne, že jediné učitelům literním je předepsán průkaz kvalifikace zkouškou dospělosti na učitelském ústavu), započítávati do 3leté čekatelské doby učitelky literní.
Z toho však plyne, že do čekatelské doby učitelek literních je možno také ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 věty 3 učitel. zák. započítávati jen dobu služby konané ve vlastnosti výpomocné učitelky literní, ale nikoli také službu, konanou ve vlastnosti výpomocné učitelky ručních prací (domácích nauk).
V daném případě je nesporno, že st-Ika měla sice zkoušku dospělosti na učitelském ústavu, ale že byla v době od 26. ledna 1926 do konce školního roku 1925/26 a opět od 26. října 1926 do konce měsíce června 1927 ustanovena výpomocnou učitelkou žen. ručních prací na obecné a občanské škole. St-lka tedy v uvedených obdobích nekonala službu ve vlastnosti učitelky literní a nemá proto právního nároku, aby jí ona období byla započítána do 3leté čekatelské doby, předepsané pro učitele literní.
Citace:
Č. 10645. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 85-87.