Č. 10745.
Církevní věci. — Řízení před nss-em: Katolický biskup na Slov. není ani za platnosti zák. č. 122/1926 Sb. legitimován ke stížnosti na nss do rozhodnutí referátu min. škol. v Bratislavě, kterým odepřeny byly duchovnímu platy od státu.
(Nález ze dne 30. září 1933 č. 16100.)
Prejudikatura: Srov. 5615/26, 5378/26, 5773/26, 288/26.
Věc: Dr. Pavel J. v T. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o kongruu a pensi duchovního.
Výrok: Stížnosti se odmítají pro nepřípustnost.
Důvody: Nař. výnosy odňal žal. úřad Imrichu H., řím.-kat. faráři ve St. nárok na kongruální platy podle zák. č. 122/1926 Sb. a vl. nař. č. 124/1928 Sb., a to prvým nař. rozhodnutím na dobu tří roků, druhým pak doživotně. O stížnostech, podaných do obou nař. rozhodnutí uvážil nss: -
Nálezem Boh. A 5773/26 (srovnej též Boh. A 5378/26, 5615/26, 288/26) vyslovil nss právní názor, že řím.-katol. biskupu na Slov. nedostává se legitimace k obraně proti odnětí jakýchkoli platů od státu, přiznaných katolickému duchovnímu jeho diecése, a to proto, ježto nároky na takové platy příslušejí toliko duchovnímu ve správě duchovní, nikoliv však jeho církevní vrchnosti.
Zmíněný nález týkal se ovšem doby před vydáním zák. č. 122/26, leč nss setrvává na názoru tam vysloveném, protože i norma právě citovaná, zachovávajíc nad to do jisté míry (§ 6 zák. č. 122/26) v platnosti normy dosavadní, vychází opět z toho, že nárok na kongruu a výchovné u duchovenstva církví kongruálních — o jaké se i v daném případě jedná — náleží přímo duchovnímu, jímž také má býti uplatňován, při čemž od něho také požaduje zvláštní kvalifikaci osobní pro kongruu určité výše. (Srov. zejména § 1 a 3 zák. č. 122/26 a contrario § 5 u církví a náboženských společností zákonně uznaných, avšak nekongruálních). Stejně jest tomu i s odpočivnými a zaopatřovacími platy podle § 2 zák. č. 122/28, neboť jen o tyto se v daném případě jedná, jak plyne z nař. rozhodnutí z 5. prosince 1930, citovaného i v druhém rozhodnutí z 11. prosince 1930. I zde dostává se subj. nároků toliko duchovnímu (srov. § 2 zák.).
Ale pak jsou stížnosti apoštolské administratury v T., resp. biskupa Dra Pavla J., brojící proti tomu, že duchovnímu jeho discése byly odňaty platy, vyplývající ze zák. č. 122/26, nepřípustnými a slušelo je odmítnouti podle § 2 zák. o ss, aniž bylo možno zabývati se jednotlivými námitkami stížností, které se ostatně ani nesnaží legitimaci st-le nějak podepříti.