Č. 10761.
Vodní právo. — Řízení správní: 1. Posouditi přípustnost vodního díla z ohledů veřejných jest zásadně věcí vodoprávního úřadu; jen pokud posouzení to není bez znaleckého posudku možno, je úřad povinen zajistiti pro svůj úsudek podklad v dobrém zdání znaleckém. — 2. Nepřípustnost projektu z ohledů veřejných nemůže býti vyvážena prospěchem, který lze od projektovaného vodního díla očekávati.
(Nález ze dne 4. října 1933 č. 16547.)
Prejudikatura: Boh. A 7363/28.
Věc: Firma C. P. a spol. v P. (adv. Dr. Kar. Schwarz z Prahy) proti ministerstvu zemědělství (za zúč. obec S. a spol. adv. Dr. Kar. Švábeník z Prahy) o vodoprávní konsens ke zřízení skládky v zátopovém území řeky Berounky. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody:— Na základě nál. Boh. A 7363/28 provedl žal. úřad za tím účelem, aby se stranám poskytla příležitost zaujmouti stanovisko jednak ke znaleckému vyjádření, které si min. zeměd. interně vyžádalo, jednak k výsledkům dalšího úředního šetření, jež bude provedeno v tom směru, jaký vliv mají dotyčné objekty na zátopní poměry řeky Berounky v místech skládky, místní řízení komisionelní ve dnech 24. října 1928 a 20. listopadu 1928, načež rozhodnuv znovu o odvoláních zrušil nař. rozhodnutím nález zsp-é v Praze z 12. května 1926, pokud jím bylo st-lce uděleno vodoprávní povolení ke zřízení skládky odkrývkového materiálu na pozemku čk... v obci S. na pravém břehu řeky Berounky, a zamítl žádost st-lčinu za udělení tohoto vodoprávního povolení. Dále vyslovil žal. úřad, že otázka útrat právního zastoupení Josefa D. a Josefa M. nebyla předmětem sporu před nss-em, a zůstává v této věci v platnosti právě cit. výměr zsp-é z 12. května 1926 z důvodů v něm uvedených.
V důvodech nař. rozhodnutí se mimo jiné konstatuje, že při místním řízení komis, konaném dne 20. listopadu 1928 podal zástupce st-lčin písemné vyjádření k posudku odborného znalce min. zeměd. jak ve příčině vlivu zvětšení vzdutí vody, tak i ve příčině vlivu dřevěného mostu a lanové dráhy na odtokové poměry v místech skládky; recipují se dále prohlášení interesentů, načež uvádí se obsah vyjádření státních technických znalců. Podle tohoto vyjádření bylo projektovanou skládkou odkrývkového materiálu způsobeno vzdutí, které by se přeneslo do Srbska hodnotou 5—10 cm. Dřevěným bárkovým mostem zmenší se průtočný profil asi o 17%, což nesporně vyvolá přiměřené vzdutí katastrofálních povodní, které musí bytí zvětšeno ještě tím, že průtočný profil mostní může býti snadno ucpán plovoucími překážkami jako stromy, křovinami, kládami, senem a ledovými krami, poněvadž nosná konstrukce zasahuje do průtočného profilu z r. 1872. Podle mínění státních technických znalců bude vzdutí, způsobené mostem, míti nepříznivý vliv i v profilu skládky vzdálené as 60 m, takže při katastrofálních velkých vodách by nastalo v S. zhoršení poměrů o něco větší, než kdyby mostu nebylo. Znalci se dále vyslovili, že přesnou hodnotu vzdutí způsobeného v obci S. vlivem obou těchto staveb při katastrofálních povodních by bylo možno stanoviti přesným výpočtem a že je věcí žadatelky, aby takový výpočet po případě předložila k přezkoušení a k doplnění celého elaborátu.
K tomuto vyjádření státních technických znalců uvádí žal. úřad jednak, že zástupce st-lčin nečinil proti tomuto zjištění úředních znalců námitek, nýbrž toliko prohlásil, že firma předloží výpočty ty, bude-li jí to nařízeno, jednak, že žal. úřad nepovažuje za potřebné, tyto další výpočty požadovati, ježto věc byla již po stránce technické dostatečně do té míry objasněna, aby žal. úřad mohl znovu rozhodnouti. Námitky uváděné st-lkou u příležitosti místního řízení z 20. listopadu 1928 neshledal žal. úřad důvodnými, ježto v případech, kde katastrofální velké vody dosahují toho významu, jako zde, kdy kromě toho se dostavují poměrně často a jsou velmi zhoubné, obyvatelstvo se chrání proti každému zvyšování těchto záplav alespoň zamezením staveb a podniků, sahajících do průtočného profilu a je třeba, aby se v hydrotechnických posudcích vycházelo od předpokladů co možná nepříznivých.
Na to žal. úřad uvádí v důvodech nař. rozhodnutí, proč bylo nutno výpočtům položiti za základ hladinu velké vody z r. 1872, dovozuje, že i st-lka ve svém vyjádření ze 17. listopadu 1928 připouští maximum vzdutí 8,5 cm, kterážto hodnota se liší pouze o l/2 cm od hodnoty 10 cm min. zeměd. za správnou uznané a že tedy na této hodnotě (10 cm), i úředními znalci při řízení dne 20. listopadu 1928 nesporně za základ vzaté, možno setrvati. Po názoru žal. úřadu přehlíží st-lka, že ani profily, k nimž třeba bráti zřetel při početní methodě st-lkou užívané, neodpovídají přesně skutečným profilům, protože se při katastrofálních povodních vyskytují okolnosti nepříznivého rázu, které při výpočtu nemohou býti hodnoceny (naplaveniny, zanešení koryta).
Z toho dospívá žal. úřad k závěru, že zamítavé stanovisko žal. úřadu ve příčině povolení zmíněného násypu z důvodů, jež jsou uvedeny již ve zmíněném vyjádření odborného znalce min. zeměd., je správné a bylo sesíleno také výsledkem šetření konaného dne 20. listopadu 1928, kde bylo zjištěno technickými znalci, že v profilu řeky, kde stojí bárkový most st-lky (50 až 60 m pod projektovanou skládkou) je tímto mostem průtočný profil značně zúžen. Spodní hrana konstrukce jeho nalézá se 14—30 cm pod úrovní hladiny povodně z roku 1872, a z celého profilu říčního, který tu měří 668 m2, zabráno je rampami, bárkami a vlastní mostní konstrukcí přibližně 17%. Z toho usuzuje žal. úřad, že za podobných katastrálních povodní nejsou tu vyloučeny nepříznivé případy takové, o kterých se st-lka domnívá, že nenastanou; naopak jsou případy takové zejména zde tím spíše možné, že tento průtočný profil mostní může býti ucpán plovoucími překážkami, jako stromy, křovinami, kládami a za katastrofálních vod jarních také ledovými krami. Záležitost vzdutí byla po názoru žal. úřadu již dostatečně objasněna propočty v této věci předloženými, avšak ze shora uvedeného jde na jevo, že těmito výpočty zjištěné výsledky vzdutí byly by do značné míry ještě zvýšeny na př. okolnostmi, na něž bylo právě poukázáno. Z těchto důvodů dospívá žal. úřad k závěru, že nelze z veřejných ohledů vzhledem na nepřípustné zvětšení zátop v obci S. povoliti další zmenšení průtočného profilu řeky Berounky v místech skládky, jenž byl již velmi značně zmenšen stavbou dráhv po pravém a stavbou silnice po levém břehu řeky, jakož i zejména též stavbou dotčeného dřevěného mostu.
O stížnosti, kterou na rozhodnutí toto podala firma C. T. P. a spol., uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutím byl st-lce opětně odepřen žádaný vodoprávní konsens ke zřízení skládky v zátopovém území řeky Berounky. Z odůvodnění je možno poznati, které jsou rozhodné důvody, z nichž byl žádaný konsens odepřen. Žal. úřad nejprve konstatuje, že jde o místo, kde se dostavují velké vody poměrně často a že jsou velmi zhoubné. Toto zjištění nebylo stížností popřeno. Opírajíc se o bezvadně získaný znalecký posudek, podle něhož vzdutí vody, jež by skládka způsobila, přenášelo by se do obce S. hodnotou 5—10 cm, a přihlédnuvši k nesporné a také nepopřené skutečnosti, že při katastrofálních povodních jsou skutečně průtoční profily následkem splavení různých usazenin jiné, než profily získané výpočty, a přihlédnuvši k tomu, že mimo jiné jest zejména bárkovým mostem st-lčiným zúžen průtoční profil pod tímto mostem o 17%, dospělo žal. min. k závěru, že další zmenšení průtočního profilu řeky Berounky zřízením skládky nelze povoliti, poněvadž by tím bylo způsobeno zvětšení zátop v obci S., což se příčí ohledům veřejným. Stručně lze tedy argumentaci žal. úřadu shrnouti ve větu, že již za dnešního stavu průtočního profilu řeky Berounky dostavují se u S. nebezpečné zátopy a že tento povážlivý stav zřízením skládky, působící vzdutí vody o 5—10 cm, nelze proto s ohledem na zájmy veřejné ještě více zhoršovati. O potřebu ochrany práv jednotlivců co do záplav jejich pozemků žal. úřad svoje rozhodnutí neopřel, a míjí se tedy výtka stížnosti, že žal. úřad si nevyžádal znalecké vyjádření ve příčině možného poškozování práv soukromých, čímž stížnost patrně má na mysli vodní práva jednotlivců, svého cíle.
Proti názoru žal. úřadu, že zřízení skládky jest nepřípustné s ohledem na zájmy veřejné, vznáší stížnost námitky formulované jen jako námitky procesní. Vytýká především, že žal. úřad opominul opatřiti si znalecký posudek o tom, zda zvýšení hladiny řeky Berounky bylo by s hlediska veřejných zájmů závadné. Námitku tuto neshledal nss důvodnou.
Stížnost přehlíží, že posouzení přípustnosti vodního díla z ohledů veřejných jest zásadně věcí vodoprávního úřadu, a jen potud, pokud posouzení toto není bez znaleckého posudku možno, jest úřad povinen zjistit si pro svůj úsudek potřebný podklad ve znaleckém dobrém zdání. K posouzení otázky, zda zhoršení zátopových poměrů již za dosavadního stavu povážlivých příčí se veřejnému zájmu a to právě onomu veřejnému zájmu, jejž vodní zákon — jak z ustanovení §§ 21, 42, 46 a j. vychází — především chce chrániti, není pak potřebí znaleckého dobrého zdání. Zejména není za daného stavu třeba hydrotechnických výpočtů o vlivu zvýšení hladiny zřízením skládky způsobeném, když žal. úřad mohl důvodně souditi, že každé zhoršení dnes již povážlivých zátopových poměrů, jež by zřízením skládky nastalo, se příčí zájmům veřejným.
Tím méně důvodná jest další výtka stížnosti, že si žal. úřad neopatřil podrobných výpočtů o hodnotě vzdutí, způsobeného v obci S. vlivem bárkového mostu, neboť o povolení tohoto mostu se nejedná a účinky jeho byly uvažovány jen k ilustraci dosavadních poměrů odtokových; k tomu však stačí přibližné zjištění, že mostem zúžen jest průtoční profil asi o 17%.
Další výtku stížnosti, že nebyl ve smyslu § 79 lit. c) vod. zák. zjištěn poměr užitku a škody z projektované skládky, nemohl nss připustiti, poněvadž námitka tohoto obsahu nebyla vyvolána teprve rozhodnutím dnes nař., nýbrž mohla býti již proti prvému rozhodnutí min. zeměd. z 19. září 1926 vznesena, ve stížnosti proti tomuto rozhodnutí podané však uplatněna nebyla. Ostatně lze k námitce této mimochodem podotknouti, že spočívá na mylném pojetí § 79 lit. c) vod. zák., který nelze vykládati tak, že by nepřípustnost projektu z veřejných ohledů mohla býti vyvážena prospěchy, jež lze od projektovaného vodního díla očekávati. Pokud snad stížnost chce říci, že st-lce měla bytí úřadem poskytnuta příležitost, aby modifikací mostního objektu paralysovala závady, které stojí v cestě povolení skládky, jest na to odpověděti, že takovou povinnost nelze úřadu ukládati. Jest věcí iniciativy strany, aby se touto cestou pokusila povolení skládky docíliti, což by arci předpokládalo žádost za vodoprávní povolení změny objektu mostního.