Č. 10651.Stavební právo (Čechy): Námitky soukromoprávní proti zamýšlené stavbě anebo námitky z veřejného práva sousedského?(Nález ze dne 23. června 1933 č. 10.862.)Věc: Jan Š. ve V. (adv. Dr. Arnošt Josífko z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze (za zúč. Děln. jednotu potravní s r. o. v H. adv. Dr. Vil. Metzl z Duchcova) o stavební povolení.Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.Důvody: Při komisi konané o žádosti dělnické jednoty potravní a společenstva pro zaopatřování bytů se sídlem v H., zaps. spol. s obrn. ručením, za povolení přístavby k domku čp. .. ., tvořícímu dvojdomek s domkem st-le, namítal st-l, že přístavbou ztratí jeho dům 1. vyhlídku, 2. sluneční světlo a 3. souměrnost, takže uskutečněním projektu bude znehodnocen, a navrhl, aby stavebník odkoupil jeho dům.Výměrem ze 6. června 1930 odepřela obecní rada v J. uděliti svrchu uvedené jednotě povolení k žádané přístavbě podle předložených plánů, poněvadž zřízením přístavby pouze k jednomu z uvedených dvou domků byl by nepříznivě dotčen vzhled ulice, jakož i vzhled obou domků. Zároveň prohlásila obecní rada, že přijme-li st-l její návrh, a předloží-li plány podle tohoto návrhu změněné, pak byla by stavba ona přípustná a proveditelná za splnění podmínek ve výměru městské rady sub 1—7 uvedených. Podmínkou 1. se předepisuje, že vytýčení stavební čáry musí se státi podle předpisů silniční správy, která podle dalšího obsahu výměru požadovala, aby přístavba byla zřízena ve vzdálenosti 2 m od vnějšího okraje silničního příkopu, jak to ustanovuje § 44 stav. řádu. Ve výměru měst. rady podotknuto, že se stavbou nesmí býti započato dokud stav. povolení nenabude právní moci, a že stavebník po skončení stavby má u obecního úřadu zažádati o kolaudaci. — Zda tento výměr byl st-li doručen, není ze spisů patrno.Dělnická jednota potravní podala proti němu odvolání, ve kterém namítala, že v daném případě nelze použiti předpisu § 44 stav. ř., poněvadž tento předpis při stavbě domů, stojících vpravo a vlevo od dvojdomku, nebyl dodržen a stav. čára jest dána správnou regulační čarou těchto domů.Okresní úřad v Duchcově výměrem z 5. srpna 1930 rekurs jednoty zamítl, ježto 1. stolice právem poukazovala na to, že jednostrannou přístavbou ke dvojdomku byl bv porušen vzhled obou domků. Dále prohlásil okresní úřad, že není také přípustno stavěti přímo k okraji okresní silnice a že okolnost, že v uvedených místech není silniční příkop a že několik starších domků stavěno bylo svého času až k samému okraji silnice, nikterak neosvobozuje od dodržení § 44 stav. ř., poněvadž dopravní poměry se zatím změnily a při event. přestavbě ostatních domků bude nutno rovněž cit. předpis dodržeti. Na dodržení uvedeného předpisu bylo nutno v daném případě tím spíše trvati, ježto před přístavbou jako prodejnou potravního spolku budou často zastavovati povozy a auta, která jinak musela by parkovati na okresní silnici, čímž by provoz na této silnici byl značně rušen.Také proti tomuto rozhodnutí podala dělnická jednota potravní odvolání, pozdějším však podáním prohlásila, že jest ochotna ustoupiti se stav. čarou projektovaného domu o 2 m za silniční příkop tak, aby podmínkám vyhověla a záležitost mohla býti urychleně vyřízena.Na to zemský úřad v Praze nař. rozhodnutím odvolání vyhověl a prohlásil, že uděluje povolení k navrhované přestavbě, resp. přístavbě s výhradou, že bude vyhověno podmínkám výměru stav. úřadu I. stolice pod č. 1—7, na str. 2 a 3 vyznačeným a že stavebník dodrží i závazek svůj ve shora zmíněném písemném podání, stav. čáry se týkající, že tedy stav. čára projektovaného domu bude 2 m za silničním příkopem, resp. za čarou, kam by normálně silniční příkop dosahoval. Spor o námitky proti zmíněné stavbě vznesené st-lem Janem Š. poukázal zem. úřad na pořad práva a poznamenal, že stav. povolení bylo uděleno v přesvědčení, že jednostrannou přístavbou dvojdomku nemůže celkový dojem budovy býti porušen a nebude tím také ulice nijak zohyzděna a že dodržením stav. čáry shora naznačené a splněním dalších podmínek jest dána i dostatečná záruka proto, že provoz na silnici případným parkováním vozů nebude nijak ztěžován.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:Nař. rozhodnutím odkázány byly st-lovy námitky při komisi vznesené, jimiž bylo vytýkáno, že odnětím vyhlídky, slunečního světla a souměrnosti bude znehodnocen dům st-lův, a bylo žádáno, aby zúčastněná strana odkoupila tento dům od st-le, na pořad práva soukromého. Proti tomuto vyřízení námitek st-lových namítá stížnost, že v daném případě nejde jen o námitky soukromoprávní, nýbrž i o námitky veřejného práva sousedského, třeba bylo namítáno, že znehodnocením domu utrpí st-l škodu. Dlužno prý uvážili, že námitkou porušení souladnosti vytýkal st-l porušení požadavku krasochuti, tedy porušení požadavku veřejnoprávního.Nss neshledal stížnost v tomto bodě důvodnou.Především sluší vytknouti, že st-l při komisi neuvedl nic, z čeho by bylo patrno, zda své požadavky opírá o nějaký titul práva soukromého, či uplatňuje-li je jako své právo sousedské, čerpané z předpisu stav. řádu. I kdyby však st-l uplatňoval uvedené námitky jako právo sousedské, nemohl by výrokem úřadu ve svých subj. právech býti dotčen, neboť pokud jde o požadavek krasochuti, nemá předpis § 36 stav. ř., podle něhož při povolování staveb má býti přihlíženo k požadavkům krasochuti, a má stav. povolení odepřeno býti, když by náměstí, třída nebo ulice stavbou patrně byla zohyzděna, za účel ochranu práv sousedských, nýbrž jest dán výhradně na ochranu zájmů veřejných, jež přísluší stav úřadu hájiti ex officio. 1 kdyby tedy st-l byl uplatňoval námitku krasochuti, jako námitku veřejnoprávní, nemohl by z tohoto důvodu proti projektu brojiti, ježto nebyl by k této námitce věcné legitimován. To platí i o jeho námitce, že úřad o otázce krasochuti rozhodl, aniž si vyžádal nový znalecký posudek.Podobně jest tomu i s námitkou, že uskutečněním projektu ztratí st-lův dům sluneční světlo a vyhlídku. Také zde nezná stav. řád nějaký všeobecný sousedský nárok na to, aby stavbou na sousedním pozemku nebylo sousedu odnímáno světlo nebo vyhlídka. Nárok takový mohl by býti opírán jedině o zvláštní ustanovení stav. řádu, jakým jest na př, předpis § 72 odst. 1 stav. řádu. Že by projektovanou stavbou nějaké takové ustanovení bylo porušeno, stížnost netvrdí. —