Č. 10859.

Samospráva obecní. — Stavební právo: I. V instančním řízení stran prodeje obecních pozemků soukromníku k účelům stavby nelze vznášeti námitky proti zamýšlené stavbě, které patří teprve do řízení o udělení stav. povolení. — II. Nepřípustná je tu zejména také námitka, že zamýšlenou stavbou bude odvolateli ztížen příjezd k jeho domu.
(Nález ze dne 16. listopadu 1933 č. 18647.)
Věc: Stanislav S. a Jan F. v R. proti zemskému úřadu v Brně o prodej obecního pozemku.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v R. usneslo se prodati Františku P. a Veronice St. pozemky za jejich domky ve výměře, jak stavební odbor vyměří, se služebností ponechání volného světlého prostoru pro okna domu Stanislava S. Pro případ, že by P. v těchto místech, ve kterých jsou okna S., chtěl stavěti, zřídí S. světlík přes obě okna široký 2.80 in, který počínati bude od spodu oken a bude se odkláněti od oken do pozemku, který žádá František P., do vzdálenosti 1 in ve výši oken nejméně 5 m. V případě, že by nebylo docíleno této dohody, pozemek se neprodá. Současně má Sp. volný přístup k čistění oken a světlíku. Obecní zastupitelstvo se usnáší požadovati za pozemky, které mají býti P. a St. odprodány, 3 Kč za 1 m2.
Proti tomuto usnesení, pokud týkalo se prodeje části náměstí parc. č. . . . Veronice St., podali Stanislav S. a Jan F. námitky, ve kterých mimo jiné uváděli, že i prodej pozemků Veronice St. je vázán, když ne na dohodu, tedy aspoň na záruku, že st-li Sp. nebude odňato světlo. Poněvadž Veronika St. záruku tuto nedává, je nebezpečí, že st-li Sp. bude postavením budovy na jejím pozemku přístup světla zamezen. Okresní úřad ve Vyškově rozhodnutím z 27. srpna 1930 námitky tyto zamítl a v důvodech svého rozhodnutí uvedl, že z protokolu o usnesení obecního zastupitelstva je zřejmo, že prodej pozemku Veronice St. nebyl vázán podmínkou dohody st-le Sp. se žadatelem P. a že tudíž nemůže prodej ten uváděn býti v souvislost s jednáním o prodeji obecního pozemku Františku P. K námitkám, že postavením budovy na prodaném pozemku bude zamezen přístup světla k oknu v domě st-le Stanislava Sp., a že zastavěním pozemku bude ztížena možnost vhodnější úpravy dotyčné čtvrti a že zastavění to bude míti značný vliv na zdravotní poměry v celé čtvrti a konečně, že je nepřípustno zříditi takovou stavbu, jako zamýšlí provésti Veronika St. na koupeném pozemku, v blízkosti budov určených k náboženským úkonům, poznamenal okresní úřad, že stížnost v tom směru je předčasná, poněvadž uvedené námitky mohou býti uplatňovány teprve při jednání o stav. povolení ve smyslu §§ 36 až 40 mor. stav. řádu. K námitce, že zastavěním dotyčného pozemku Veronikou St. bude znemožněn příjezd k zadní části domu Jana F. a jiných domů, uvedl okr. úřad, že námitka ta není řádně odůvodněna, poněvadž není prokázáno, že by se dotyčného pozemku užívalo k průjezdu.
Proti tomuto rozhodnutí podali st-lé odvolání k zem. úřadu, který rozhodnutím z 24. listopadu 1930 odvolání zamítl z důvodu rozhodnutí okr. úřadu, které zem. úřad považoval za správné, k nimž mimo jiné ještě dodal: Pokud v odvolání žádá se za zrušení rozhodnutí obecního zastupitelstva z důvodu, že občanům F. a jiným, zvláště v době požáru znemožní se prodejem pozemku Veronice St. průjezd a přístup k obydlí, na který od nepaměti mají právo, odmítá se tato námitka proto, poněvadž jest povahy soukromoprávní a jako taková je uplatňována pořadem práva soukromého pouze od těch, kteří těchto práv nabyli a nabytí to řádně prokáží. Že by st-1 Jan F. práva toho nabyl, to ani netvrdí a není tudíž k podání uvedené námitky vůbec legitimován.
St-lé podali proti rozhodnutí zem. úřadu stížnost k nss-u, ve které namítají:
1. Obecní zastupitelstvo usneslo se ve schůzi dne 21. dubna 1928 na tom, že žadatel František P. musí se dříve dohodnouti se st-lem Stanislavem Sp., a že pozemek se neprodá, nedojde-li k této dohodě. Tato dohoda platí nejen pro prodej pozemků manželům P., nýbrž i pro prodej pozemků zúčastněné straně Veronice St. Rozhodly-li tedy úřady, že prodej pozemků Veronice St. na tuto podmínku vázán není, rozhodly nesprávně.
Tím vznáší stížnost na spor otázku, jaký jest skutečný obsah projevu vůle obce v usnesení, které obecní zastupitelstvo učinilo o prodeji svrchu uvedeného pozemku. Otázku tu řešil si žal. úřad za tím účelem, aby vzhledem k rekursním námitkám st-lů mohl rozhodnouti, zda obsahem tohoto usnesení mohlo vůbec býti zasaženo do nějakých veřejných práv st-lů, jež úřad povinen je hájiti. K námitkám proti tomuto řešení nelze zajisté upříti st-lům legitimaci, avšak nss nemohl námitky jejich uznati důvodnými. Usneslo-li se obecní zastupitelstvo na tom, že pozemek se neprodá, nebude-li ohledně přístupu světla do oken st-le Stanislava Sp. docíleno dohody mezi tímto st-lem a kupcem pozemku Františkem P., pak zřejmě tím vázán byl na uvedenou podmínku pouze prodej pozemku manželům P., nikoli však také prodej pozemku Veronice St. To ostatně patrno i z protokolu sepsaného o dotyčné schůzi zastupitelstva, v němž se praví, že předseda O. žádal, aby před prodáním pozemku P. byla mezi Sp. a P. sjednána ohledně stavby dohoda. Byl tedy podle toho jen prodej pozemku P. vázán na uvedenou dohodu, nikoli však prodej pozemku Veronice St. Není tudíž ani nezákonnosti ani vady řízení v tom, když úřady vycházely ze skutkového zjištění, že prodej pozemku Veronice St., proti němuž stížnost brojí, nebyl vázán na předchozí dohodu mezi Františkem P. a st-lem Stanislavem Sp.
2. Stížnost dále namítá, že okr. úřad zamítl odvolání st-lů, jimiž tito vytýkali, že zastavěním pozemku Veronikou St. bude ztížena možnost vhodnější úpravy dotyčné čtvrti, že zhoršeny budou zdravotní a bezpečnostní poměry v celé této čtvrti, že vůbec je nepřípustno, aby stavba takového druhu, jakou zamýšlí provésti Veronika St., stála v blízkosti budovy náboženské (templu) z důvodu, že námitky mohou uplatňovány býti teprve v řízení stavebním. Toto rozhodnutí je podle náhledu st-lů nezákonné, neboť obecní zastupitelstvo vědělo, k jakému účelu Veronika St. pozemky kupuje, a nemělo tedy St. pozemek prodati, když již předem je jisto, že zamýšlené stavby za daných poměrů místních nebude možno povoliti, neboť obecní zastupitelstvo, ať již jako representant vlastníka pozemku, či jako stavební instance musí respektovati platný právní řád, ježto by jinak vznikla nemožná situace.
Také tuto námitku shledal nss bezdůvodnou.
St-lé mohli by si proti prodeji obecního pozemku stěžovati jen jako poplatníci obce nebo jako adjacenti, hájící nějaké zvláštní své právo na užívání veřejné komunikace. Kdyby i pravda bylo, že obecní zastupitelstvo prodalo část obecního pozemku Veronice St. pro stavbu, kterou podle stav. řádu nebude možno povoliti, pak nebyla by tím dotčena obec jako strana prodávající, resp. st-lé jako poplatníci obce nebo adjacenti, nýbrž poškozena by snad mohla býti jedině nová nabyvatelka pozemku Veronika St., kdyby nemohla na pozemku postaviti stavbu, kterou zříditi hodlá. Poněvadž st-lé nemohli tím, že obec prodala pozemek pro budoucí stavbu, která podle jejich názoru nebude moci býti povolena, ve svých právech jako poplatníci nebo adjacenti býti dotčeni, je uvedená námitka jejich bezdůvodná.
3. Dále namítá stížnost, že st-1 F. poukazoval v řízení správním k tomu, že zastavěním pozemku ztíží se mu příjezd k jeho domu, což by mohlo míti nedozírné následky v případě požáru. Okr. úřad námitku tu zamítl z důvodu, že jde o právo povahy soukromoprávní, které uplatňovati jest pořadem práva. Náhled ten je podle názoru tohoto st-le nesprávný, poněvadž st-1 neuplatňoval nějaké své právo soukromé, nýbrž právo, které mu přísluší jako r.-skému občanu k veřejným ulicím, a domáhá se toho, aby v tomto svém právu nebyl zkracován, a aby mu nebyl ztěžován přístup k jeho domu na veřejném náměstí. Také takto formulovaná námitka je bezdůvodná. St-1 nevytýká námitkou tou porušení nějakého svého práva jako poplatník obce nebo adjacent v prv uvedeném smyslu, nýbrž porušení svého domnělého práva na usus publicus. Pouhá účast na veřejném užívání nedává však jednotlivci subj. právo, aby se bránil proti změně dosavadního stavu, leč že by změnou takovou byl postižen v ten způsob, že by byl zbavován jediného možného příjezdu ke své usedlosti. Takovouto námitku st-1 — jak již řečeno — nevznáší, nýbrž vytýká pouze, že prodejem resp. zastavěním dotčeného pozemku ztíží se příjezd k jeho domu, což by mohlo míti povážlivé následky v případě požáru. Ježto na to, aby nebyl ztížen příjezd k jeho domu, nemá st-1 veřejnoprávního nároku a ježto poukazem na nebezpečí v případě požáru uplatňuje st-1 zájmy veřejné, k jichž zastupování není legitimován, nemohl být nař. rozhodnutím ve svých subjektivních právech dotčen.
4. Konečně namítá stížnost, že úřad nevyřídil odvolání st-lů vyčerpávajícím způsobem, poněvadž tito namítali, že prodejem pozemku zúží se ulice pod míru stanovenou zákonem, ježto vznikne ulička pouze 6 m 10 cm široká, kdežto stav. řád mor. předepisuje ulice nejméně 12 m široké. Stížnost vytýká, že úřad dopustil se vady řízení, když o tom neprovedl důkaz místním ohledáním. Ani tuto výtku neshledal soud důvodnou. St-lé vytýkali ve svém rekursu, že prodejem pozemku zužuje se ulice nezákonným způsobem proti předpisům mor. stav. řádu, jen k tomu cíli, aby dovodili, že zúčastněné straně nebude lze uděliti povolení k zamýšlené stavbě na koupeném pozemku, ježto stavbou tou zúžila by se ulice. Námitku tu odkázal úřad do budoucího řízení stav. ohledně stavby zúčastněné strany a platí o ní tudíž to, co svrchu sub 2. bylo pověděno.

Citace:

č. 10859. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 634-637.