Č. 10 728.

Samospráva obecní: Může nadřízený úřad z důvodů finanční neúčelnosti podle § 102 obec. zříz. čes. zrušiti usnesení obecního zastupitelstva o propachtování obecních pozemků i v tom případě, jde-li o pachtýře nemajetné nebo takové, kteří obecních pozemků z důvodů hospodářských potřebují?
(Nález ze dne 22. září 1933 č. 15 399.) Věc: Václav C. a spol. v P. (adv. Dr. Rud. Traub z čes. Brodu) proti zemskému úřadu v Praze o pronájem obecních pozemků.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 27. března 1930 zrušil okresní úřad v T. usnesení obecního zastupitelstva v P. a pachtovní protokoly z 20. června 1927 a 29. června 1928, jimž byly z volné ruky propachtovány obecní pozemky v P., proto, že usnesení odporují § 21 zák. č. 329/21, a že nebyl zachován postup předepsaný v 3. odst. § 23 cit. zák.
Výměrem z 30. června 1930 nevyhověl zem. úřad v Praze stížnosti pachtýřů obecních pozemků do tohoto výměru. Kvalifikuje výměr okr. úřadu jako opatření podle § 102 ob. zříz., odůvodnil žal. úřad ve věci samé výrok svůj takto: »Ve svém odvolání, které proti tomuto rozhodnutí někteří pachtýři obecních pozemků podali, doznávají st-lé, že sporné pachty byly provedeny z volné ruky a že osk příslušným usnesením obecního zastupitelstva svoje dozorčí schválení neudělila. Z toho je jasno, že dotyčné smlouvy pachtovní nestaly se pro obec závaznými, a není tudíž třeba míti obav, že by eventuelní spory s býv. pachtýři měly pro obec nepříznivý výsledek, a že by tím způsobena byla škoda obecní pokladně. Naopak ze srovnání s nájmy pozemků v sousedních obcích je patrno, že výtěžek pronájmu obecních pozemků v P. je příliš nepatrný, a obec při novém pronájmu bude tudíž míti příležitost uplatniti zásadu stanovenou § 21 ob. fin. novely, který přikazuje, aby bylo z obecního majetku docíleno výtěžků co možno nejvyšších, jichž při své neutěšené finanční situaci má obec P. nutně zapotřebí. Určiti způsob nového pronájmu je věcí správy obce, jež sama musí příslušnou disposici teprve učiniti, a nelze se proto již nyní zabývati zkoumáním účelnosti a výhod jednotlivých možných způsobů pronájmu. Zem. úřad, přezkoumávaje v rámci uplatňovaných námitek nař. akt po stránce účelnosti, nemohl dospět k názoru, že by tímto aktem byla obec ve svých majetkových právech ohrožena. Poněvadž pak v dalších směrech, zejména co do zákonitosti nař. výměru, st-lé námitek vůbec nečiní, neměl zem. úřad možnost také po této stránce podrobiti výměr okr. úřadu svému instančnímu přezkoumání. Pokud snad st-lé spatřují v nař. výměru porušeni svých práv soukromých, která jim domněle ze zrušených aktů obecní správy vznikla, musí se jejich ochrany domáhati před řádnými soudy, nikoliv před úřady správními.
Stížnost proti tomu podaná namítá předem, že v daném případě náleželo dohlédacím úřadům rozhodnouti, zda se pachty schvalují či neschvalují, že však nebylo přípustno pachty ty zrušiti. K tomu jest uvésti, že podle obsahu nař. rozhodnutí jde v daném případě o zakročení podle § 102 čes. ob. zříz., tedy o zákrok dozorčí. Učinil-li však úřad dozorčí rozhodnutí tohoto obsahu, odpadl substrát a potřeba rozhodovati o otázce schválení či neschválení předmětných pachtů.
Další výtkou uplatňuje stížnost právní názor, že odporuje zásadě rovnosti před zákonem, jestliže v daném případě nepostupoval úřad podle zásad a ohledů, na které úřady jiné v jiných případech berou zřetel. Ani tuto výtku nemohl nss uznati důvodnou se zřením na předpisy zák. o ss, podle něhož je povolán zkoumati rozhodnutí před ním naříkané s hlediska zákona, nikoli však se zřením k tomu, jakými zásadami a ohledy se řídí různé úřady správní v případech jiných. Konečně namítá stížnost, že žal. úřad, vzav zřetel jen na hmotný prospěch obce, přehlédl, že jak § 64 ob. zříz. čes., tak i § 21 obec. fin. novely obsahují jen zásadní směrnici o tom, že při hospodaření obecním majetkem jest hleděti k tomu, aby bylo docíleno co možná největšího výtěžku, že však cit. § 21 tuto zásadu obmezuje, stanově, že dosažení tohoto cíle nemá být na újmu obecně prospěšným zájmům. Za takovéto zájmy sluší podle ustanovení § 9 zák. č. 421/19 o zrušení obecního statku pokládati i pronajetí obecních pozemků osobám nemajetným a těm, kteří toho z důvodů hospodářských potřebují.
K tomu jest podotknouti, že žal. úřad odůvodnil předmětný zákrok ohledy na finanční stav obce, který nutí k tomu, aby bylo v daném případě dosaženo výtěžků co největších. Není pochyby o tom, že tím nevybočil z mezí zásady § 21 obec. fin. novely. V tomto předpisu je ovšem uvedeno, že tento způsob spravování obecního majetku nesmí býti na újmu obecně prospěšným zájmům obce; leč to neznamená ještě, že finanční zájmy obce musí za všech okolností ustoupiti, ucházejí-li se ve smyslu § 9 odst. 5 zák. č. 421/19 o pacht obecních rolí a luk osoby nemajetné nebo osoby, jež jich z důvodů hospodářských potřebují. Nevyjadřujeť norma ta více než tolik, že uchazeči právě zmínění mají míti jen přednost před uchazeči takto nekvalifikovanými. Proto není třeba pátrati po tom, zda toto ustanovení se vztahuje jen na pronájem obecních rolí a luk, které se staly kmenovým obecním jměním přeměnou z obecního statku, jak by se snad dalo souditi z toho, že ustanovení to je obsaženo v zákoně tuto přeměnu upravujícím, či zda jest normou mající všeobecnou platnost i pro obecní pozemky, které měly již dříve povahu obecního jmění.

Citace:

č. 10 728. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 300-302.