Č. 10750.
Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: Služebná, podléhající pojistné povinnosti a pojištěná u okr. nemocenské pojišťovny podle zák. č. 221/24, nevystupuje z pojistné povinnosti tím, že se provdá za státního zaměstnance, který podléhá pojištění podle zák. č. 221/25.
(Nález ze dne 2. října 1933 č. 11290/31.)
Věc: Dr. Stanislav L. ve V. proti okresnímu úřadu ve Strakonicích o pojištění nemocenské, invalidní a starobní.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Okr. nemoc, pojišťovna ve St. v plat. výměrech č. kat. 238 vykazovala st-li jako nedoplatek pojistného nemocenského, invalidního a starobního za Anežku V., za měsíc únor až duben 1929 částku 66 Kč 20 h. St-l si stěžoval proti této části platebních výměrů u Okr. úřadu ve Strakonicích namítaje v podstatě, že Anežka V. tím, že provdáním za státního zaměstnance se stala účastnou výhod pojištění u Léčebného fondu veř. zaměstnanců, vystoupila dnem provdání t. j. 29. ledna 1929 z pojištění u okr. nemoc, pojišťovny, což bylo této pojišťovně dne 3. února 1929 ústně oznámeno. Okresní úřad ve Strakonicích výměrem z 22. března 1931 stížnostem nevyhověl s odůvodněním, že konaným šetřením zjistil, že jmenovaná byla u st-le zaměstnána jako služebná do . května 1929 a vykonávala práce povinně pojištěné podle § 2 odst. 1 zák. č. 221/24 ve znění zák. č. 184/28, že byla odhlášena z pojištění U okr. nemoc, pojišťovny až 1. května 1929, kdežto 3. února 1929 byla pojišťovně oznámena pouze změna jména, takže okr. nemoc, pojišťovna předepisovala podle §§ 17 až 20 cit. zák. pojistné příspěvky právem až do 30. dubna 1929 i za dobu po jejím provdání.
O stížnosti, navrhující zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost, uvážil nss toto:
Stížnost připouští, že Anežka V. i provdavši se za státního zaměstnance, listonoše poštovního úřadu, zůstala nadále u st-le v zaměstnáni jako služebná, a nemá námitek proti závěru žal. úřadu, že zaměstnání to vykazovalo znaky zaměstnání povinně pojištěného podle § 2 odst. 1 cit. zák. č. 221/24. Pak arciť nelze shledati, že by odporovalo zákonu, když žal. úřad uznal pojistnou povinnost jmenované podle cit. zák. č. 221/24 a důsledkem toho i závazek st-le platiti požadované pojistné.
Námitky stížnosti zahrocují se v projev mínění, že Anežka V. od 1. února 1929 byla z pojištění u okr. nemoc, pojišťovny vyloučena, ježto se provdala za státního zaměstnance, a že okolnost ta i bez formelního odhlášení měla ex lege, ipso jure, za následek zánik pojištění. Odvolává se na nál. Boh. A 7584/28.
Stížnosti nelze přisvědčiti.
Námitkou touto, jak z dalších vývodů stížnosti je zřejmo, projevuje se právní názor, že Anežka V. je vyloučena z pojištění podle zák. č. 221/ 24, i když vykonává práce nebo služby, jež by jinak podle § 2 tohoto zák. podléhaly pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří, a to proto, poněvadž jako příslušník rodiny státního zaměstnance je účastna výhod pojištění u Léčebného fondu veř. zaměstnanců podle zák. z 15. října 1925 č. 221 Sb.
Stížnost se mýlí. Stačí tu poukázati na §§ 6 a 7 tohoto zák. č. 221/25. Podle § 6 má pojištěnec — t. j. veřejný zaměstnanec pojištěný u Léč. fondu podle § 1 téhož zák. — nárok na nemocenské ošetřování pro sebe i pro příslušníky své rodiny. Za příslušníky rodiny se pokládají podle § 7 osoby zde jmenované (manželka, děti atd.), které, žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou převážně odkázány výživou na jeho služební, odpočivné nebo zaopatřovací požitky a nemají nároků na pojistnou dávku z vlastního veřejno-právního pojištění.
Nevztahuje se tedy tento předpis na Anežku V. a nelze ji považovati za účastnou pojištění svého manžela podlé cit. předpisu již protop poněvadž jsou u ní nesporně splněny předpoklady obligatorního pojištění podle zák. č. 221/24 a tím je jí dán nárok na pojistné dávky z vlastního veřejno-právního pojištění.
Stížnost cituje také § 5 lit. a) zák. č. 221/24 a poukazuje na zdejší nál. Boh. A 7584/28. Poukaz tento je nevhodný, ježto ustanovení cit. § 5 se týká pouze veř. zaměstnanců v zaměstnáních tam uvedených a nikoliv jejich manželek, a stejně cit. nález netýká se příslušníků rodiny veř. zaměstnance, nýbrž jedná o pomocném zřízenci poštovním, jenž byl v důsledku vl. nař. ř. 114/26 s účinností od 1. července 1926 vyloučen z pojištění podle zák. č. 221/24 podle § 5 téhož zák., tedy o případě zcela jiném a nelze pro daný spor z tohoto nálezu nic dovoditi.
Citace:
Č. 10750. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 346-347.