Č. 10 701.


Četnictvo: I. Zákonu neodporuje ustanovení § 18 vl. nař. č. 96/30 Sb. tím, že neurčilo pensijní základnu četnickým závodčím tit. strážmistrům postupem stanoveným v odst. 4 podle I. plat. stupnice § 132 plat. zák. — II. četnický závodčí, tit. strážmistr, pensionovaný r. 1895, nemá nároku, aby mu při úpravě pensijních požitků podle zák. č. 70/30 byla pens. základna zvýšena o četnický přídavek podle § 148 odst. 2 plat. zák.
(Nález ze dne 11. září 1933 č. 8578/31.)
Prejudikatura: Boh. A 10 484/33, 10 591/33, 10 700/33.
Věc: František H. v S. proti ministerstvu vnitra o četnické zaopatřovací požitky podle ustanovení § 8 odst. 3 zák. č. 70/1930 Sb. a § 200 odst. 3 plat. zák.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-l byl po zkušební době počavší dne. 20. září 1874 převzat dnem 16. března 1875 definitivně k četnictvu jako četník a postupným povyšováním jmenován konečně 6. dubna 1887 závodčím, tit. strážmistrem. Dnem 1. srpna 1895 přiznán mu služební přídavek ročních 250 zl. Dnem 1. prosince 1895 byl výnosem býv. min. zeměbr. ze 27. listopadu 1895 na základě superarbitrace pensionován a přiznána mu roční pense 750 zl.
Na přihlášku st-lovu z 23. července 1930 o úpravu odpočivných požitků podle zák. č. 70/30 vyměřilo mu zem. četnické velitelství v Praze výměrem z 25. řijna 1930 na základě cit. zák. se souhlasem zem. fin. ředitelství v Praze vzhledem k pensijní základně 13 700 Kč, určené podle §§ 18 a 51 vl. nař. č. 96/30, na místo dosavadních odpočivných požitků od 1. ledna 1930: výslužné 13 700 Kč ročně, t. j. 100% nové pensijní základny 13 700 Kč (služné II/4. platové stupnice 13 200 Kč, služební (četnický) přídavek 500 Kč) na dobu trvalé výslužby.
Proti tomuto výměru vznesl st-l odvolání, kterému min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo.
Stížnost brojí proti tomuto rozhodnutí ve dvojím směru: 1. že odepřelo určití st-li pensijní základnu podle I. platové stupnice § 132 plat. zák. i 2. že nepřiznalo mu četnického přídavku podle § 148 plat. a § 12 zák. č. 186/20.
Proti stanovení pensijní základny ze služného brojí stížnost námitkou nezákonnosti, kterou spatřuje v tom, že žal. úřad určil pensijní základnu st-lovu postupem stanoveným v § 18 odst. 1 B lit. d) a odst. 2 a 3 vl. nař. č. 96/30, ač prý st-li přísluší pensijní základna podle I. platové stupnice § 132 plat. zák. č. 103/26. Tento svůj názor snaží se st-l dovoditi především ze souvislosti § 1 odst. 1 zák. č. 70/30 s předpisy §§ 153 až 156, 158—160, 162—164 plat. zák. č. 103/26, z níž prý plyne, že dnem stanoveným v § 10 zák. č. 70/30 platí pro pensisty v tomto zákoně jmenované předpisy o pensích plat. zák. a že proto služné a přídavky, jež tvoří ve smyslu § 154 plat. zák. pensijní základnu, mohou býti co do čitelné výše posuzovány jen podle příslušných předpisů plat. zák.
Stanovisku tomu nemohl nss přisvědčiti. — (Následují vývody stejné jako v Boh. A 10 700/33 od »Jak vyslovil« ... až »hodn. (služ.) třídy«.)
Z těchto úvah dospěl nss k právnímu názoru, že ustanovení § 18 vl. nař. č. 96/30 tím, že neurčilo pensijní základnu četnickým závodčím tit. strážmistrům postupem stanoveným v odst. 4 podle I. plat. stupnice § 132 plat. zák. č. 103/26, neodporuje zákonu.
St-l odešel do výslužby dne 1. prosince 1895 a byl v den skončení činné služby závodčím, tit. strážmistrem. Jestliže tedy žal. úřad při stanovení jeho pensijní základny postupoval podle předpisu § 18 odst. 1 B lit. d) a odst. 2 a 3 vl. nař. č. 96/30, nelze důvodně tvrditi, že by se byl opřel o předpis, který zákonu neodpovídá a že by proto postup úřadu byl nezákonný.
Stížnost brojí dále proti stanovení služebního (četnického) přídavku a započtení jeho do pensijní základny ve výši dosavadní, t. j. ročních 500 Kč, namítajíc nezákonnost tohoto postupu. Podle § 1 zák. č. 70/30 a § 154 plat. zák. č. 103/26 jest prý stanoviti přídavky, které jsou výslovně označeny jako započitatelné pro výměru výslužného, co do číselné výše opět jenom podle předpisů obsažených v plat. zák. č. 103/26, t. i. podle § 148 ve spojení s § 12 zák. č. 186/20. Předpis § 51 vl. nař. č. 96/30 může prý míti jen ten smysl, že četnickým osobám náleží četnický přídavek jen v té výši a potud, pokud na něj měly nárok při skončení činné služby, že má jim býti vyměřen ve výši podle jejich služebního poměru, avšak číselně má býti vytčen podle předpisů plat. zák. a zák. č. 186/20, kteréžto předpisy prý platí i pro četníky před 1. lednem 1926 pensionované, ale na něž se od 1. ledna 1930 vztahuje zák. č. 70/30.
Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou. Jak bylo již nálezem Boh. A 10.484/33, jakož i nál. Boh. A 10.591/33 vysloveno, připíná vl. nař. č. 96/30 v § 51 nárok na přípočet četnického přídavku do pensijní základny na skutečnost, zda a v jaké výši příslušel tomu kterému četníku v den skončení činné služby a nelze se § 148 plat. zák. č. 103/26 pro určení číselné výše přídavku toho již proto dovolávati, že cit. předpis nebyl zákonem č. 70/30 recipován ani v § 1 odst. 1, ani v § 5 a že tento zákon nemínil měniti dosavadní ustanovení, která platila v příčině četn. přídavku v době skončení činné služby toho kterého příslušníka četn. sboru jako staropensisty. Na názorech tam vyslovených setrvává nss i v tomto případě.
Z toho vyplývá, že četnický závodčí tit. strážmistr pensionovaný v r. 1895 nemá nároku, aby mu při úpravě odpočivných platů podle zák. č. 70/30 zvýšena byla pensijní základna, určená podle ustanovení části prvé vl. nař. č. 96/30 o četn. přídavek, o němž mluví § 148 odst. 2 plat. zák. č. 103/26. Jak nesporno, přiznal žal. úřad st-li do pensijní základny, určené podle prvé části vl. nař. č. 96/30 přídavek 500 Kč, který st-l v den skončení činné služby, t. j. dne 1. prosince 1895 pobíral. Neporušil proto nijaké subj. právo st-lovo.
Citace:
č. 10 701. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 244-246.