Č. 10874.

Zaměstnanci veřejní: Požadavek, aby státní zaměstnanec byl ženat, jako předpoklad nároku na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti podle bodu II D 2 »Zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slov.« z 27. července 1920, nelze posuzovati jen podle doby zproštění služby v dřívějším působišti.
(Nález ze dne 22. listopadu 1933 č. 19477.)
Prejudikatura: Boh. A 2926/23, 3355/24 a 4356/25.
Věc: Theodor Cs. v Bratislavě proti ministerstvu vnitra o diety z důvodu vedení dvojí domácnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dekretem zem. presidenta v Bratislavě z 29. prosince 1928 přeložen byl st-1, účetní adjunkt u okr. úřadu v Č., ze služebních důvodů k zem. úřadu v Bratislavě a bylo spolu uloženo okr. úřadu v Č., aby zproštění st-le služby provedl ihned po nastoupení služby účetního eleva V., kterýž současně byl přeložen od okr. úřadu v Ž. k okr. úřadu v Č. V důsledku tohoto dekretu zprostil okresní náčelník v č. výměrem z 5. ledna 1929 st-le služby u okr. úřadu v Č. dnem 5. ledna 1929, st-1 nastoupil službu u zem. úřadu v Bratislavě dne 9. ledna 1929.
Podáním z 20. ledna 1929 žádal na to st-1 o přiznání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti. — K vyzvání zem. úřadu z 1. února 1929 sdělil okr. úřad v Č. zprávou z 5. února 1929 zem. úřadu, že dekret o přeložení a zproštění služby u okr. úřadu v Č. byl st-li doručen do vlastních rukou dne 5. ledna 1929 o 10. hodině dopoledne, že však st-1 uzavřel sňatek téhož dne o 15. hodině popolední. Co se týká odevzdání účetní agendy, tu Štěpán V., účetní elev, nastoupil službu v Č. dne 5. ledna 1929 a měl převzíti agendu od st-le, což se nestalo, ježto st-1 V. prohlásil, že se dnes žení, a že nemá času na odevzdání agendy. Předání agendy stalo se pak až dne 7. ledna 1929. Zpráva tato byla st-li dána k nahlédnutí výměrem zem. úřadu ze 14. února 1929. Podáním z 19. února 1929 se st-1 o této zprávě vyjádřil.
Na to zem. úřad v Bratislavě výměrem ze 4. června 1929 žádosti st-lově z 20. ledna 1929 nevyhověl z důvodu, že v době přeložení k zem. úřadu v Bratislavě, t. j. dne 5. ledna 1929 dopoledne o 10, hodině nebyl ještě ženat a tak nesplnil podmínky odst. II D 2 usnesení min. rady z 27. července 1920.
Z výměru toho podal st-1 odvolání, kterémuž žal. min. nař. výnosem nevyhovělo z těchto důvodů:
»Výnosem zem. úřadu v Bratislavě z 29. prosince 1928 bylo sděleno okr. úřadu v Č., že se účetní adjunkt Cs. překládá od tohoto úřadu k zem. úřadu s uložením, aby jmenovaného zprostil služby ihned, jakmile službu nastoupí nově přidělený účetní elev Štěpán V. O tomto opatření zem. úřadu byl účetní adjunkt Cs. vyrozuměn dne 5. ledna 1929 dopoledne a současně týmž dnem okr. hejtmanem v Č. zproštěn tamtéž služby, ježto téhož dne nastoupil službu účetní V. V daném sporu namítá st-1, ač právě uvedené okolnosti nikterak nepopírá, že nemohl býti úřadu zproštěn již 5. ledna 1929, ježto teprve 7. ledna 1929 předával účetní spisy, doklady a jiné písemnosti, jakož i menší peněžité hotovosti svému nástupci. Na sporu jest tedy otázka, zdali zproštění (přeložení) zaměstnance v tomto případě se stalo účinným již 5. ledna či až předáním úřadu 7. ledna 1929, jak tvrdí st-1. Především nutno uvésti, že otázka zproštění služby zaměstnanců není ve státně zaměstnaneckých předpisech ani po stránce formální, ani obsahové nijak upravena, ač některé právní předpisy zproštění služby přímo předpokládají, na př. § 9 služ. pragm., § 139 plat. zák. Přesto však bude věcí řádné správy, již zákon prostě předpokládá a jež pro obor úřadů politických došla zvláštního výrazu v § 7 odst. 4 org. zák., resp. § 16 jedn. ř., podle nichž se pravidelně bude projevovati jako důsledek zodpovědnosti přednosty úřadu za veškeru správu úřadu, že zproštění služby se stane až po řádném předání záležitostí přeloženého úředníka. Předání toto, jakkoliv tedy v normálních případech bude předcházeti zproštění služby, není však nezbytně nutným a nebude ho zpravidla vůbec tam, kde na př. pro disc. neb jiné činy některé strany nebude ani možným. Zprostil-li tedy v daném případě okr. náčelník přeloženého zaměstnance služby, aniž vyčkal, až týž předá svoje záležitosti, učinil tak na svoji vlastní zodpovědnost a nepředání věcí tedy nikterak nemohlo přeloženému zaměstnanci vaditi, aby jako »přeložený a služby zproštěný« další zařídil ve smyslu překládacího dekretu. Ostatně překládači dekret nařizoval zproštění služby shora jmenovaného ihned po nastoupení služby účetního V. bez ohledu na předání, či nepředání agendy dosavadním zaměstnancem, což se též skutečně stalo. Vzhledem k tomu dlužno za to míti, že přeložení se stalo v daném případě účinným zproštěním služby dne 5. ledna 1929, jež časově se stalo v téže době, jako doručení příslušného překládacího dekretu. Podle usnesení min. rady z 27. července 1920 (čl. II. D. 2.) příslušejí diety z důvodu vedení dvojí domácnosti ženatým zaměstnancům, vyhovujícím podmínkám v tomto ustanovení blíže uvedeným. Zbývá tedy ještě vyřešiti otázku, zda st-1 byl v době přeložení ženat či svoboden. Podle stavu zjištěného ve spisech není pochyby o tom, že st-1 v době doručení dekretu překládacího, t. j. dne 5. ledna 1929 o 10. hodině dopolední byl svoboden, ježto jeho svatba se konala až o 3. hodině odpoledne téhož dne. Za tohoto stavu věci diety z důvodu vedení dvojí domácnosti st-li nepřináležejí.«
O stížnosti nss uvážil: —
Není sporu o tom, že se st-1 domáhal v řízení správním a že se domáhá i ve stížnosti dnešní přiznání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti a že opírá svůj tvrzený nárok po stránce právní o ustanovení bodu II. D. 2. Zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slov., usnesení min. rady z 27. července 1920. Podle předpisu toho příslušejí diety ty jen takovým »zaměstnancům na Slov. na systemisovaná místa (trvale) ustanoveným« (viz uvedené Zásady bod II. odst. 1.), a to »jak při původním jmenování, tak při pozdějším případném přeložení z moci úřední« (viz Zásady, bod II. D. úvodní věta), kteří jsou ženatí (arg. slova »ženatým zaměstnancům« v bodě II. D. 2.), pokud »nemohou se pro úředně zjištěný nedostatek bytů do nového působiště neb do místa poblíž se nalézajícího a normálně přístupného přistěhovati.. .« (viz Zásady bod II. D. 2. úvodní věta). Podle toho jest tedy jednou z podmínek povolení diet z důvodu vedení dvojí domácnosti, aby státní zaměstnanec byl ženat. Jen ženatým zaměstnancům přísluší nárok na diety takové (arg. slova »zaměstnancům na systemisovaná místa ustanoveným přísluší« v bodě II. odst. 1.). Naproti tomu neženatým nárok takový vůbec nepřísluší, naopak jest případné povolení diet těch zaměstnancům neženatým, ovdovělým a svobodným, případně rozvedeným, dáno do volné úvahy úřadu, jak plyne ze slov: »ženatým mohou býti na roven postaveni rozvedení, ovdovělí a svobodní . . .« v dalším obsahu bodu II. D. 2. Zásad. (Viz Boh. A 2926/23, 3355/24, 4356/25).
Jak se podává ze znění bodu II. D., úvod, Zásad mluví Zásady tyto o »státních zaměstnancích« bez jakéhokoliv bližšího rozlišování mezi úředníky a neúředníky a obzvláště nerozeznávají mezi úředníky účetními a jinými. I § 67 služ. pragm. č. 15/1914 ř. z., který po rozumu zák. č. 11/1918 Sb. a č. 269/1920 Sb. platí pro státní úředníky na Slov., takového rozlišování nezná a obzvláště nemluví o tom, že by zproštění účetního úředníka přeloženého z moci úřední mohlo, resp. smělo se státi bezvýjimečně až po předání jeho agendy účetní. Ale pak jest s hlediska ustanovení bodu II. D. 2. Zásad naprosto irelevantní okolnost, zda z moci úřední přeložený úředník účetní agendu svou předal před zproštěním služby, případně kdy, či nikoliv.
Jak se podává z věci samé, nestačí však, že vyslovil příslušný orgán státní přeložení určitého úředníka z moci úřední.
Přeložení z moci úřední po rozumu § 67 služ. pragm. č. 15/1914 ř. z. znamená totiž, že úředník pozbývá v důsledku přeložení z moci úřední služebního místa na dosavadním působišti a že nabývá služebního místa na novém působišti. Právní instituce přeložení z moci úřední vyžaduje proto nejen, aby zde bylo opatření příslušného úřadu, jímž se úředník překládá s jednoho služebního místa na jiné, nýbrž jest nutno, aby opatření to bylo také provedeno, to jest aby byl úředník, z úřední moci přeložený, zproštěn služby na služebním místě dosavadním a poukázán, aby místo na novém působišti nastoupil, a aby služební místo toto také nastoupil. Není proto akt přeložení z moci úřední perfektním pouhým vydáním opatření příslušného úřadu presonálního, že se úředník překládá z moci úřední s jednoho místa na jiné, pokud se týká pouhým zproštěním neb doručením dekretu o zproštění služby na dosavadním působišti, nýbrž teprve nastoupením služby na novém působišti.
Mluví-li proto bod II. D. »Zásad« o přeložení z moci úřední, dlužno pod výrazem tím vyrozumívati celý komplex opatření nutně spojených podle zákona s »přeložením z moci úřední«. Ale pak nelze okolnost, zda úředník z moci úřední přeložený jest ve smyslu bodu II. D. 2. Zásad ženat, posuzovati jedině podle dne zproštění služby na dosavadním působišti. Tomu nasvědčuje i bod II. D. 2. Zásad, mluví-li o tom, že ženatým zaměstnancům příslušejí diety tam uvedené, nemohou-li se na nové působiště přistěhovati, to jest, jak nemůže bytí pochybováno, nemohou-li se tam přistěhovati při nastoupení služby na novém působišti.
Ostatně dovodil nss v nál. Boh. A 2926/23, že nárok na diety podle odst. II. D. 2. usnesení min. rady z 27. července 1920 přísluší státnímu zaměstnanci za splnění ostatních podmínek i tehdy, jestliže se oženil a domácnost si zařídil až po svém jmenování na Slov., avšak dříve než službu nastoupil. Dále vyslovil nss v nál. Boh. A 3355/24 právní názor, že pro nárok na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti dle bodu II. D. 2. »Zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slov.« stačí, když zaměstnanec, který v době jmenování ženat nebyl, byl ženat v době nastoupení služby na Slov., jsou-li splněny ostatní podmínky cit. bodu. Konečně vyslovil nss v nál. Boh. A 3456/25 právní názor, že státní zaměstnance na Slov. má podle bodu II. D. 2. Zásad z 27. července 1920 nárok na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti v případě přeložení jen tehdy, jestliže při splnění ostatních podmínek tam uvedených je ženat a to již v době nastoupení na nové služební místo. — Nss trvá na těchto právních názorech i v případě daném.
Za tohoto stavu práva a věci není tudíž nař. rozhodnutí, kterým byly st-li diety z důvodu vedení dvojí domácnosti odepřeny jedině z důvodu, že v době zproštění služby na dřívějším působišti nebyl ženat, ve shodě se zákonem.

Citace:

č. 10874. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 680-683.