Č. 10626.Pracovní právo. — Řízení před nss-em: čelední spor podle zák. čl. XLV:1907?(Nález ze dne 16. června 1933 č. 19.487/31.)Věc: Pavel J. v Košicích proti zemskému úřadu v Bratislavě o zvýšení služebních požitků.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Podle obsahu správních spisů byl st-l přijat dne 1. července 1913 do služeb řádu sv. Dominika v Košicích jako zahradník. Poněvadž st-l již dříve ztrávil ve službách kláštera 20 let, uzavřel klášter se st-lem dne 1. září 1915 smlouvu, podle které se jmenovaný klášter zavázal podržeti st-le ve svých službách až do smrti, předpokládaje, že se st-l neprohřeší ničím tak velikým, aby musel býti propuštěn. Ve smlouvě byly stanoveny služební povinnosti st-lovy a plat za vykonané služby 40 Kč měsíčně a jako další požitky 2 korce pole, vydržování jedné krávy a palivo. V dalším pak obsahu smlouvy byly stanoveny povinnosti kláštera pro případ, že st-l nebude moci pracovati jako zahradník a až bude ku práci úplně neschopen.Dne 23. června 1926 domáhal se st-l žalobou zvýšení resp. valorisace služebního platu, stanoveného v uvedené smlouvě. Žalobu tu zamítl okresní soud v Košicích rozsudkem ze 14. září 1926 v podstatě z toho důvodu, že jde o dvoustrannou smlouvu, která nemůže býti jednostranně změněna. Tento rozsudek byl potvrzen v cestě instanční rozsudkem sedrie v Košicích z 28. dubna 1927 a nejvyššího soudu v Brně z 29. října 1927.Žádostí z 12. června 1929 obrátil se st-l na policejní ředitelství v Košicích, aby jeho sporná záležitost s klášterem řádu sv. Dominika byla projednána před okresní paritní komisí a tato mu přiznala existenční minimum zákonem stanovené se zpětnou platností od r. 1916, buď paušálem za celou dobu 100.000 Kč, anebo na základě indexu cen životních potřeb, a aby byly upraveny také jeho zaopatřovací požitky. Policejní ředitelství usnesením z 12. července 1929 zamítlo žádost st-lovu, poněvadž jde o rem judicatam. — K odvolání st-lovu zem. úřad v Bratislavě zrušil výměrem ze 16. srpna 1930 v odpor vzaté usnesení policejního ředitelství a nařídil tomuto, aby meritorně ve věci rozhodlo, poněvadž st-le nutno považovati za polnohospodářskou čeleď ve smyslu § 1 zák. čl. XLV:1907 a ježto ide o žalobu na plnění služebních požitků, je příslušným k rozhodování o takovémto sporu ve smyslu § 62 cit. zák. čl. správní úřad a ne soud. Na to policejní ředitelství v Košicích výměrem ze 3. listopadu 1930 zamítlo žádost st-lovu o přiznání drahotního přídavku resp. valorisaci platu od r. 1916. Žal. úřad nař. rozhodnutím zamítl odvolání st-lovo proti tomuto výměru z důvodů v něm uvedených a uvedl dále, že námitka st-lova, že tato věc patří do kompetence okr. paritní komise, je bezdůvodná, kdyžtě jde v daném případě o plnění ze smlouvy.O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss takto:Nárok, který st-l v řízení správním vznesl proti klášteru řádu sv. Dominika v Košicích, totiž aby mu plat stanovený smlouvou z 1. září 1915, uzavřenou mezi st-lem a klášterem řádu sv. Dominika, byl na základě změněných hospodářských poměrů valorisován, jest obsahem svým nárokem soukromoprávním, neboť nárok ten vznikl ze soukromoprávního poměru mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem, jehož zřídlo sluší hledati ve smlouvě služební.Nss nemůže ovšem podrobiti své kognici věcnou stránku sporu, který byl v daném případě předmětem judikující činnosti úřadů správních, neboť podle § 105 úst. list. jest ve všech případech, ve kterých úřad správní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, strana tímto rozhodnutím dotčená oprávněna, po vyčerpání opravných prostředků dovolávati se nápravy pořadem práva (srov. zák. z 5. října 1925 č. 217 Sb.), pročež jest vzhledem k ustanovení § 3 lit. a) zák. o ss příslušnost nss-u k meritornímu přezkoumání takovéhoto rozhodnutí úřadu správního vyloučena Nss může v případech, kdy strana podá u něho stížnost do rozhodnutí úřadu správního, vydaného o nárocích soukromoprávních, řešiti pouze otázku, byl-li správní úřad příslušným vydati rozhodnutí o soukromoprávním nároku, neboť § 105 úst. list. předpokládá zřejmě, že rozhodnutí úřadu správního o nárocích soukromoprávních bylo vydáno v mezích kompetence úřadů správních. Dospěl-li tedy nss k závěru, že úřady správní překročily v konkrétním případě meze své kompetence k rozhodování o nárocích soukromoprávních, jest nař. rozhodnutí úřadu správního z tohoto důvodu zrušiti jako nezákonné (srov. Boh. A 6056/26, 3868/24).V § 62 zák. čl. XLV:1907 je stanovena kompetence úřadů správních k rozhodování sporů, které vzešly ze služebního poměru mezi zaměstnavateli a polnohospodářskou čeledí, upraveného podle tohoto zákona. Podle § 4 cit. zák. čl. podmínky uzavřené služební smlouvy stanoví si strany samy svobodným jednáním v mezích zákona. Podle § 7 taková smlouva s gazdovským pomocníkem uzavřená, není-li v ní jinak stanoveno, zní na jeden rok. Zakázaná a neplatná je taková služební smlouva, kde se služební doba nemůže vysloviti v určitém počtu let, měsíců, týdnů anebo dní. Z tohoto ustanovení plyne, že jenom spory o nároky z takových smluv, které jsou uzavřeny podle shora uvedeného předpisu, podléhají kognici úřadů správních ve smyslu § 62 zák. čl. XLV:1907.V daném případě z obsahu služební smlouvy, založené v opise ve správních spisech, uzavřené dne 1. září 1915 mezi st-lem a klášterem řádu sv. Dominika v Košicích, vyplývá, že jde o dvoustrannou smlou u uzavřenou na celý život st-lův a upravující jeho služební poměry jednak jako zahradníka po dobu schopnosti ku práci, jednak po dobu neschopnosti pracovní, jakož i nároky st-lovy manželky v době vdovství. Z toho plyne, že zde nejde o služební smlouvu ve smyslu § 7 zák. čl. XLV:1907 a že zde tedy nebyla dána kompetence úřadů správních rozhodovati ve sporu vzniklém o tuto služební smlouvu, nýbrž kompetence řádných soudů, které ostatně již také v pořadu instančním onen spor rozhodly. Nebyl tedy již správní úřad I. stolice příslušný rozhodovati v daném případě o žádosti st-lově a je proto jeho výrok aktem úřadu nepříslušného, tedy aktem zmatečným. Nemohl tudíž po právu žal. úřad rozhodovati o odvolání st-lově meritorně, nýbrž bylo jeho povinností, aby z moci úřední hleděl k této zmatečnosti a zmatečný akt zrušil. Žal. úřad však tak neučinil, nýbrž přezkoumal věcně výrok inkompetentního úřadu, jest proto jeho rozhodnutí nezákonné.