Č. 10768.
Zaměstnanci veřejní: Ustanovení § 12 odst. 1 vl. nař. č. 103/1927 Sb. o přiznání hodnostního titulu, stanoveného pro nejblíže vyšší platovou stupnici, nevztahuje se na úředníka, který nebyl převeden do nových úřednických kategorií podle § 3 vl. nař. č. 103/1927 Sb.
(Nález ze dne 10. října 1933 č. 16837.)
Věc: Antonín K. v P. proti ministerstvu zemědělství o úřední titul.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-l byl v roce 1925 adjunktem pomocných úřadů v min. zeměd. Dekretem z 10. března 1925 jmenován byl adm. správcem v 9. hodn. třídě skupiny E státních pragmatikálních zaměstnanců min. zeměd. Podle plat. zák. č. 103/26 byly mu přiznány služební požitky platové stupnice 7, avšak nebyl převeden do některé z nových úřednických kategorií. Ve správních spisech je záznam, že byl veden odděleně od osobních stavů podle § 5 nař. č. 103/27. Dekretem min. zeměd. ze 16. prosince 1930 bylo st-li propůjčeno místo v 6. platové stupnici v osobním stavu kancelářských úředníků pro chov koní s úředním titulem »vrchní kancelářský oficiál«.
Stížnost k nss podaná napadá tento dekret jedině pokud se dotýká titulu úředního. Vytýká v tomto směru žal. úřadu, že správně měl býti přiznán st-li titul »kancelářský správce«, při čemž se opírá o § 12 nař. č. 103/27. Titul ten je prý titulem stanoveným pro nejblíže vyšší platovou stupnici služební třídy, do které je zařazena úřednická kategorie st-lova.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Platový zákon č. 103/26 stanovil v § 21 odst. 1, že »vl. nař. určí úřední tituly úředníků podle služebních míst se zřetelem na úřednickou kategorii a služební třídu«. Podle odstavce 2 cit. § »tyto tituly nastoupí na místo dosavadních úředních titulů«. Z těchto ustanovení jest zřejmo, že zákonodárce ponechal bližší úpravu úředních titulů vládě, při čemž vyslovil zásadu, že volba titulů má býti provedena tak, aby z nich byla patrna jak úřednická kategorie tak i služební třída. Řídíc se tímto zmocněním upravila vláda v 2. části nař. č. 103/27 všeobecně otázku úředních titulů. V odst. 1 § 11 se praví, že úřední tituly nařízením tímto stanovené nastupují u úředníků v činné službě, převedených podle § 3 nař. do nových úřednických kategorií, na místo úředních titulů dosavadních, kdežto úředníci, »kteří nebyli podle § 3 nař. převedeni, podrží tituly, jež dosud měli«. Na to pak následuje § 12, podle něhož obdrží úředník hodnostní titul pro nejblíže vyšší platovou stupnici stanovený, je-li v dosavadním úředním titulu jeho obsažen zvláštní úřední titul nebo titulové jméno stanovené tímto nařízením pro nejblíže vyšší platovou stupnici služební třídy, do které jest zařaděna jeho úřednická kategorie. Předpis ten je veden snahou — jak ostatně i stížnost uvádí — zasahovati co možná nejméně do práv, jichž úředníci ze svých dosavadních titulů nabyli. Z této konstrukce nařízení je patrno, že § 12 poskytuje výhody pouze úředníkům, převedeným do nových úřednických kategorií. To je také zcela pochopitelné, neboť úředníci nepřevedení podrželi podle odst. 2 § 11 nař. své tituly dosavadní. Na ně se tudíž nemohla nová úprava titulová a tím také ovšem ne přechodná ustanovení § 12 vůbec vztahovati.
Že tomu tak je, plyne i z té úvahy, že v odst. 1 § 12 přiznává se titul jiný, nežli který je stanoven pro platovou stupnici, do níž je úředník převeden, jen tenkráte, jde-li o titul nebo titulové jméno, stanovené pro nejblíže vyšší platovou stupnici. Uváží-li se, že platový zákon ve svých převodních předpisech (§ 166 a násl.) převádí po stránce platové státní úředníky do platových stupnic nižších nežli které pro budoucnost odpovídají dřívějším hodn. třídám, je na snadě úsudek, že nař. č. 103/27 chtělo poskytnouti výhodu vyššího titulu jen potud, že převedení úředníci měli obdržeti titul platové stupnice, která odpovídá podle § 152 plat. zák. hodn. třídě, v které byl úředník před převodem zařaděn. Stížnost sama ve shodě se správními spisy uvádí, že st-l nebyl původně převeden do nové úřednické kategorie podle § 3 nař. č. 103/27. Teprve značně později, t. j. dekretem min. zeměd. ze 16. prosince 1930, bylo mu propůjčeno místo v úřednické kategorii podle nař. č. 103/27, avšak ve stupnici vyšší (6.), nežli do které by se byl býval dostal převodem. Kdyby mělo býti na případ st-lův použito ustanovení odst. 1 § 12 nař. č. 103/27, znamenalo by to, že by st-l měl nárok na to, aby podržel titul nikoli jen nejblíže vyšší platové stupnice, nežli do které by musil býti při převodu podle plat. zák. zařaděn, jak tomu bylo u úředníků převedených, nýbrž i na to, aby mu byl ponechán titul, který odpovídá titulu ještě další vyšší platové stupnice. Takovýmto výkladem § 12 nař. č. 103/27 vznikl by však značný a ničím neodůvodněný nepoměr mezi úředníky převedenými a nepřevedenými, při čemž výhoda těchto úředníků nebyla by z účelu a tendence nové platové úpravy nijak vysvětlitelná.
Je tedy patrno, že se st-l neprávem dovolává ustanovení § 12 nař. č. 103/27, z něhož nemůže činiti žádné závěry pro svůj případ příznivé. —