Č. 10758.
Samospráva obecní. — školství (Slovensko): 1. Přirážky obecní či církevní (školní)? — 2. K výkladu ustanovení § 25 zák. čl. XXXVIII: 1868 o vydržování církevní školy obcí politickou. — 3. Kompetence k instančnímu rozhodování o přirážkách církevních (školních), resp. obecních.
(Nález ze dne 4. října 1933 č. 6137.)
Věc: Obec O., proti zemskému úřadu v Bratislavě o obecní přirážku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Přípisem z 10. prosince 1929 uvědomil obecní starosta v O. účast, společnost mlýnského a dřevařského průmyslu v O., že této společnosti byla na základě obecního rozpočtu na rok 1929 okresním výborem schváleného ze všech státních daní v obnose 5944 Kč vyměřena přirážka 42% tedy obnosem 2496 Kč 48 h ke krytí školních potřeb. Stejného uvědomění se dostalo akciové společnosti pro zužitkování dřeva v Č. o přirážce obnosem 2927 Kč 27 h.
Proti tomuto připíšu podaly obě společnosti odvolání k okresnímu úřadu v Čadci s odůvodněním, že podle § 4 zák. o fin. hospodářství obcí se vybírání zvláštní školní přirážky nedovoluje a příspěvek obce na krytí schodku školního rozpočtu se má opatřiti stejným způsobem jako ostatní potřeby obce.
Výměrem okresního úřadu v Čadci ze 6. března 1930 byla obě odvolání zamítnuta s tímto odůvodněním: »Jest pravda — jak to uvádějí odvolatelé — že podle § 4 zák. č. 77/27 Sb. vybírání zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje a že schodky školních rozpočtů se mají krýti v rámci obecních rozpočtů. Tento předpis se vztahuje na školy obecní, které musí obec sama vydržovat, a na ty školy, které obec jest povinna nějakým závazkem vydržovat, jako na příklad státní školy, kde je obec smluvně vázána hradit věcný náklad z roku na rok. V tomto případě vymáhá se však církevně školní přirážka na udržování řím.- kat. školy v O., kterou vydržuje řím.-kat. církev a nikoli obec politická. § 23 zák. č. 77/27 Sb., resp. § 1 vyhlášky min. fin. č. 159/27 Sb. povoluje vybírat na náklady církevních škol ve formě přirážek příspěvky, které se mají současně s obecním rozpočtem příslušnými vrchnostmi projednat a schválit. Úřad konstatuje, že církevní školská stolice v O. učinila zadost povinnostem předepsaným vyhláškou min. fin. č. 159/27, následkem čeho dalšímu vymáhání a inkasování církevní školní přirážky nic nepřekáží a další odvolání odkladného účinku nemá vzhledem k naléhavému zájmu veřejnému. Konstatuje se dále, že církevní školní rozpočet jako i obecní rozpočet jest pravoplatný, proti nim odvolání se strany osob ani fysických, ani právnických v zákonité době nebylo podáno, čímž se staly pravoplatnými a předmětné odvolání se vztahuje jen na vymáhání církevní školní přirážky a nikoliv proti rozpočtům.«
Proti tomuto výměru podaly obě společnosti stejně znějící odvolání tohoto obsahu: Vybírání zvláštní školní přirážky jest nedovoleno, bez ohledu o jakou školu jde; jest to předpis iuris cogentis a jest vybírání takové přirážky nezákonitým, i když rozpočet byl vrchností schválen a nikým nenapaden. Podle zák. má schodek školního rozpočtu býti kryt z vyrovnávacího fondu. Konečně nejsou právnické osoby, tedy také akciové společnosti povinny k vydržování církevních škol přispívat. — Předkládaje tato odvolání zem. úřadu podal okr. úřad zprávu, že obecní přirážka obnášela v roce 1929 v obci O. 158% a na základě žádosti řím.- kat. školské stolice bylo povoleno vybírati 42% církevní školní přirážku, dohromady tedy vybíráno 200% přirážky, takže nebylo možno bráti v úvahu vyrovnávací fond.
Nař. výměrem zrušil zem. úřad v Bratislavě výměr okr. úřadu a osvobodil akciovou společnost pro užitkování dřeva v O. od placení školní přirážky. V odůvodnění se praví: Takto bylo třeba rozhodnouti, poněvadž právnické osoby jako i akciové společnosti — poněvadž nenáležejí k žádné konfesi — nemohou být zatíženy žádnou církevní školní přirážkou. Akciové společnosti jakož i jinověrci jen tehdy by byli povinni nésti církevní školské potřeby — jakou jest i církevní školní daň —kdyby to byl závazek politické obce zakládající se na kanonické visitaci anebo na jiném právním titulu, kterýžto závazek a z něho plynoucí břemena politickou obec jako takovou zatěžující jsou povinni snášet všichni občané politické obce bez rozdílu náboženského vyznání a vůbec každý, kdo platí obecní přirážky, tedy i akciové společnosti. Poněvadž však v daném případě se nejedná o takový závazek — aspoň to z připojených spisů a napadnutého výměru nevysvítá — musel býti výměr okr. úřadu zrušen a odvolatel osvobozen od církevní školní přirážky.
O stížnosti uvážil nss toto:
Maje z úřední moci zkoumati legitimaci stěžující si obce k podání stížnosti na nss, musel se nss zabývati nejprve otázkou, o jakou přirážku k přímým státním daním jde, zda o přirážku obecní či církevní, neboť okolnost tato jest pro legitimaci k podání stížnosti rozhodnou. Jde-li totiž o přirážku církevní, to jest o přirážku, kterou na základě rozpočtu příslušným církevním orgánem sdělaného rozvrhuje na příslušníky církve orgán církevní — v daném případě církevní školská stolice — a jejíž výtěžek plyne do pokladny církevní, nebyla by obec politická legitimována k podání stížnosti na nss, neboť nař. rozhodnutím nebylo by zasaženo do jejích práv, nýbrž do práv orgánu církevního a jen ten by byl legitimován domáhati se nápravy nss-u. Obec politická by byla legitimována jen tehdy, když by na základě rozpočtu obecním zastupitelstvem sdělaného byla přirážka orgány obecními rozvržena na poplatníky obce bez ohledu na jejich náboženskou příslušnost a výtěžek přirážky plynul do pokladny obecní.
Žal. úřad zaujal v nař. rozhodnutí stanovisko, že jde o přirážku církevní, neboť prý z připojených spisů a napadnutého výměru nevysvítá, že by se jednalo o nějaký závazek politické obce zakládající se na kanonické visitaci nebo na jiném právním titulu, který by obec politickou jako takovou zatěžoval. Naproti tomu tvrdí stížnost, že obec O. nemá sice žádného závazku na kanonické visitaci spočívajícího k hrazení nákladů na církevní školu, ale že škola tato byla od dávných časů vydržována příspěvkem politické obce a dary akciové společnosti tamže a že rozpočet školní byl sdělán na základě berním úřadem vykázaného daňového základu, ve kterém i daňový základ akciové společnosti byl obsažen.
Podle toho šlo o příspěvek obce jako takové a obec sama chtěla potřebnou částku opatřiti rozvrhnutím na své poplatníky, bez ohledu na jejich náboženské vyznání a šlo tedy o přirážku obecní, třeba její výnos měl býti věnován na náklady církevní školy.
Okolnost, že obec podle svého tvrzení nemá závazku k hrazení nákladů na církevní školu, který by spočíval na nějakém zvláštním právním titulu, jest nerozhodná, neboť: podle § 25 odst. 2 zák. čl. XXXVIII: 1868 jest obci dáno na vůli k nákladům církevní školy přispívati a může se tak státi buď zachováním dosavadní zvyklosti nebo i pravoplatným usnesením obecního zastupitelstva od případu k případu. Jakmile obec na základě pravoplatného usnesení svého zastupitelstva náklad na církevní školu převzala do svého rozpočtu, stal se tento náklad součástí obecního rozpočtu a přirážky ke krytí tohoto nákladu vybírané přirážkami obecními. Ve sporu o výměru těchto přirážek jest obec stranou a jako taková legitimována k podání stížnosti na nss.
Zjistiv takto legitimaci stěžující si obce ke stížnosti na nss, musel se nss opět z úřední povinnosti zabývati otázkou příslušnosti žal. úřadu k vydání nař. rozhodnutí. I pro tuto otázku jest rozhodnou okolnost, zda jde o přirážku církevní či obecní.
Jde-li o přirážku církevní, jsou příslušný úřady politické povolané k rozhodování o odvolání proti výměře přirážek podle všeobecných zásad o postupu instančním, a byl by zemský úřad stolicí odvolací a to konečnou (čl. 8 zák. č. 125/27 Sb.). Jde-li však o přirážku obecní, platí předpis § 5 odst. 4 zák. č. 77/27 Sb., podle kterého se lze co do výměry přirážek odvolati do 30 dnů u předpisujícího činitele a rozhoduje o odvolání tom s konečnou platností, pokud jde o přirážky k dani pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední úřad dohlédací, tedy podle § 99 zák. č. 125/27 okresní úřad, a pokud jde o přirážky k ostatním daním státním, finanční úřad 1. stolice.
Podle toho tedy zem. úřad není vůbec příslušným rozhodovati ve věci obecních přirážek (města se zřízeným magistrátem vyjímaje). Poněvadž podle toho, co při zjišťování legitimace stěžující si obce řečeno, šlo v daném případě o přirážky obecní, nebyl zem. úřad příslušným vydati nař. rozhodnutí, neboť rozhodnutí úřadu 1. stolice jest konečným. Žal. úřad měl proto, když strany svedeny byvše nesprávným poučením o opravných prostředcích se k němu odvolaly, výměr úřadu 1. stolice zrušiti a naříditi tomuto úřadu vydání nového rozhodnutí, pokud ovšem tento úřad podle odst. 4 a 5 § 5 zák. č. 77/27 k tomu příslušný byl, případně zaříditi, aby vydán byl nový výměr úřadem příslušným a neměl se zabývati věcí samou. Poněvadž žal. úřad tohoto postupu nezachoval a věcí samou se zabýval, osvojil si příslušnost, která mu nenáleží, a bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo možno se zabývati námitkou stížnosti, že akciové společnosti jsou povinny platiti církevní přirážky k přímým státním daním.