Č. 10823.Zemědělství: * Strana nemá nároku, aby ve výpočtu o vyrovnání scelovacích nákladů podle § 234 min. nař. z 30. listopadu 1911 č. 13 z. z. mor. ex 1912 o scelováni zemědělských pozemků jednotlivé položky příjmů a vydání byly podrobně specifikovány.(Nález ze dne 3. listopadu 1933 č. 17932.)Věc: František H. ve V. proti zemské komisi pro agrární operace v Brně o scelovací náklady.Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.Důvody: Nálezem ze 4. července 1929 zamítl místní komisař 1. pro agrární operace na Mor. námitky, podané Františkem H. a spol. proti výpočtu o vyrovnání nákladů scelovacích ve V., vyloženému v obci v době od 1. do 14. března 1928.V odvolání proti tomuto nálezu dovolávali se nynější st-l a šest společníků jednak námitek, podaných proti celkovému účtu veškerých výloh při scelováni pozemku, vyloženému v roce 1928, jednak námitek podaných již v roce 1925 proti účtu v tomto roce vyloženému. Uvedli, že tehdy hlavně žádali, aby výlohy se scelováním a odvodněním spojené byly specifikovány, aby takový výkaz jako součástka účtů scelovacích byl pro každého veřejně v obci k nahlédnutí vyložen, nálezem místního komisaře nebyla však tato žádost vůbec vyřízena a odvolatelé soukromě zjistiti rozpory mezi výpočtem nákladů z roku 1925 a z roku 1928, které vyžadují vysvětlení.Nař. rozhodnutím zamítla zem. komise pro agrarní operace v Brně odvolání jako bezdůvodné. Poukázala ke správným důvodům nálezu místního komisaře a dodala, že pokud st-lé žádají »specifikování výloh«, čímž patrně míní všechny scelovací účty, jest to jednak vzhledem k obsahu a povaze těchto účtů nemožné, a není to také podle platných předpisů stanoveno, takže na toto vyložení účastníci vůbec zákonného nároku nemají. Ostatně ručí úřad za to, že jednotlivé položky rozvrhu nákladů byly na základě přezkoušených účtů a jiných dokladů správně sestaveny.O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:Stížnost uplatňuje vlastně jedinou námitku, že totiž odepřením specifikace výpočtu byl porušen zákon, jen pod tímto zorným úhlem lze posuzovati všechny další vývody stížnosti — — — —. Ze spisů správních plyne, že vysvětlivky k výpočtu o vyrovnání nákladů scelovacích, ve spisech založené, byly skutečně v předepsané lhůtě spolu s výpočtem v obci vyloženy. Stížnost to ani nepopírá. Na sporu jest jedině otázka, má-li st-l nárok na to, aby mu byly předloženy podrobně specifikované účty veškerých nákladů scelovacích. Bylo tudíž uvážiti, má-li tento požadavek oporu v zákoně.Říšský zákon o scelování zemědělských pozemků ze 7. června 1883 č. 92 ř. z. vyhradil v odst. 2 § 43 zem. zákonodárství ustanovení o tom, kdo má nésti bezplatné opatření a udržování úřední místnosti pro místního komisaře a jinaké náklady scelovací — kromě odměny místního komisaře, cestovného a výloh kancelářských, jež podle 1. odstavce tohoto paragrafu hradí stát — a jak mají býti náklady na osoby povinné rozvrženy. Zem. zákon mor. č. 30/84 z. z., novelisovaný zák. č. 52/10 a 53/10 z. z. mor., obsahuje sice v §§ 115 až 127 řadu ustanovení o úhradě, resp. rozvrhu scelovacích nákladů na účastníky, vytýká však v 2. odst. § 127, že bližší předpisy k ustanovením jeho ohledně výloh scelovacích jest vydati cestou nařizovací. O účetních manipulacích při sestavování výpočtu o vyrovnání nákladů scelovacích, o dokladech k tomuto výpočtu a kontrole jednotlivých položek se strany účastníků, není ani v zákoně říšském, ani v zemském zákoně mor. ustanovení. Nař. min. orby, vnitra, sprav. a fin. z 30. listopadu 1911 č. 13 z. z. mor. z r. 1912, vydané k provedení cit. zák., obsahuje pod marginální rubrikou náklady na scelování úřední« v §§ 206 a násl. podrobné předpisy o hrazení nákladů scelovacích, resp. jich zapravování účastníky, zejména pak ustanovení o sepisování deníku pokladničního o částkách přijímaných a vydávaných, hlavního účtu o každé operaci a knihy záznamů místního komisaře (§ 225), o dokladech účtů a kvitancích (§ 226), o sepisování deníku pokladničního a záznamů společným účetním (§ 227), o předložení účtů s doklady předsedovi zem. komise pro agrární operace, o přezkoumání jich (§ 228), o účtování nákladů a dokladech při zemské komisi (§ 229), o kontrole výboru zemského (§ 231) a o předložení závěrečných účtů zemské komisi (§ 232). V § 233 se pak stanoví, že po zjištění záloh, půjček a subvencí, poskytnutých na účet země a po určení lhůty pro splacení jich má zemská komise vrátiti místnímu komisaři závěrečný účet a dáti mu nařízení snad potřebná k sestavení výpočtu o vyrovnání nákladů. Podle § 234 odst. 1 jest ve výpočtu o vyrovnání nákladů rozvrhnouti podle ustanovení zákona a nařízení částky připadající na každého jednotlivého účastníka. Naproti zjištěným částkám, které mají účastníci platiti, mají podle odst. 3 téhož paragrafu býti uvedena plnění, jež učinili, jakož i podíly na ně snad připadající z výtěžku za prodané pozemky. Potom mají býti zjištěny částky, které účastníci mají splatiti nebo nazpět dostati. Má býti udána částka, jakou má každý jednotlivec spláceti zemi jako zápůjčku. § 235 stanoví, že výpočet o vyrovnání nákladů má místní komisař účastníkům předložiti a vysvětliti. Potom mají býti každému jednotlivému účastníku zvláště označeny lhůty, do nichž zemi splatiti má zálohy a případně zápůjčky podle § 125 novely ke scelovacímu zákonu zemskému, a přímí účastníci mají býti vyzváni, aby se prohlásili, zda dluhy ze zápůjčky chtějí za-Bohuslav, Nálezy správní XV. 91 platiti hned, či ve lhůtách. Požádá-li některý účastník za to, jest mu vydati výtah z výpočtu o vyrovnání nákladů naň se vztahující.Ze srovnání předpisů §§ 225 až 232 cit. nař. o podrobném způsobu účtování všech jednotlivých výdajů a příjmů, dokladech těchto účtů a vnitřní úřední kontrole veškerého účtování, s předpisy o sestavení a předložení výpočtu o vyrovnání nákladů v §§ 234 a 235 cit. nař., plyne jasně, že podrobné zkoumání veškerých účtů o scelovacích nákladech jest vyhrazeno příslušným úřadům, že však jednotliví účastníci scelování mají pouze nárok na to, aby jim byl výpočet o vyrovnání nákladů předložen i vysvětlen, a event. jim byl vydán výtah z výpočtu na ně se vztahující. Že by jednotliví účastníci měli též nárok nahlédnouti do denníku pokladničního, hlavního účtu a knihy záznamů, vedených místním komisařem (§ 225), do denníku pokladničního a záznamů vedených společným účetním (§ 227) a do jednotlivých účtů a kvitancí, o nichž mluví §§ 226 a 227 odst. 3 cit. nař., nevyplývá ani z předpisů zákona ani z ustanovení prov. nař.Jestliže tedy žal. úřad vyslovil, že st-l nemá nároku na specifikování výloh scelovacích, t. j. na předložení podrobných účtů všech scelovacích nákladů, jest tento výrok ve shodě se zákonem. Stížnost pak, která jak shora dolíčeno, napadá jediné tento výrok nař. rozhodnutí, nepopírajíc ze spisů správních najevo vycházející skutečnost, že výpočet o vyrovnání nákladů scelovacích byl v obci V. vyložen a že bylo o něm konáno v obci V. místním komisařem úřední jednání za účelem projednání námitek a poskytnutí vysvětlení účastníkům, jeví se bezdůvodnou.