Č. 10754.Pojištění úrazové. — Řízení správní (Slovensko): Za platnosti organ. zák. č. 125/27 jest rozhodnutí zem. úřadu v Bratislavě o odvolání ze záručního platebního výměru Zem. úřadovny pro pojištění dělnické na Slov. o pojistných příspěvcích úrazových konečné. (Nález ze dne 2. října 1933 č. 4853/32.) Prejudikatura: Boh. A 10638/33. Věc: MUDr. Ivan St. v L. proti ministerstvu sociální péče o ručení za úrazové příspěvky. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Zem. úřad v Bratislavě rozhodnutím ze 7. ledna 1929 nevyhověl odvolání st-le, podanému ze záručního platebního výměru Zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. v Bratislavě z 20. ledna 1927, kterým byly mu předepsány úrazové pojistné příspěvky z podniku »minerální kúpele« firmy Korytnické kúpele Dr. O. za období 1918 až 1925 částkou 1566 Kč 64 h s příslušnými úroky z prodlení. St-li bylo dáno poučení, že se z rozhodnutí toho může odvolati k min. soc. péče. Dalšímu odvolání st-lovu min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo z věcných důvodů. Uvažuje o stížnosti, podané na toto rozhodnutí, musil si nss především z povinnosti úřední rozřešiti otázku, zda žal. úřad byl příslušný, aby v tomto sporu vydal meritorní rozhodnutí. Nař. rozhodnutí jest vyřízením odvolání, jež podal st-l z rozhodnutí zem. úřadu v Bratislavě, jímž potvrzen byl záručný platební výměr Zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. Zem. úřad v Bratislavě rozhodl tedy jako úřad odvolací podle §§ 46 a 43 zák. čl. 19: 1907, resp. §§ 19 a 20 min. nař. č. 4790/1917 za účinnosti zák. o organisaci politické správy č. 125/27 Sb. Opíraje se o usnesení svého adm. plena z 22. května 1933, podle něhož rozhodnutí zem. úřadu jako odvolacího je podle čl. 8 odst. 2 org. zák. konečným i v těch případech, kde v první stolici rozhodl úřad jiný než okresní (zejména orgán obce), vyslovil nss již v nál. Boh. A 10638/33 právní názor, že rozhodnutí zem. úřadu, vydané o odvolání z výměru Zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. podle § 157 zák. čl. 19: 1907 ve znění § 24 vl. nař. č. 199/22, jest podle cit. ustanovení org. zák. konečné. Veškeré úvahy, jež byly uvedeny v tomto nálezu na odůvodnění právního názoru o konečnosti takového rozhodnutí zem. úřadu, platí obdobně také pro rozhodnutí zem. úřadu, vydané o odvolání ze záručního platebního výměru jmenované zem. úřadovny, o jaké v nynějším sporu šlo, neboť právní povaha obou rozhodnutí s hlediska formálního práva procesního a přípustnosti opravného prostředku proti nim jest úplně stejná. Nss trvá proto i pro daný spor na právním názoru v cit. nál. projeveném. Podle toho nebylo min. soc. péče příslušné, aby v tomto sporu, v němž zem. úřad v Bratislavě vydal své rozhodnutí již za účinnosti org. zák., o odvolání podaném z tohoto rozhodnutí věcně rozhodlo. Jestliže tak učinilo přece, místo aby odvolání odmítlo jako nepřípustné a učinilo jen z moci úřední opatření, aby v rozhodnutí tom dáno bylo správné poučení, že jest konečné vzhledem k tomu, že nesprávné právní poučení nemůže býti straně na újmu (§ 71 odst. 2 vl. nař. č. 8/28), octlo se svým postupem v rozporu s platným právním řádem, osobivši si kompetenci, jež mu po zákonu nepřísluší.