Č. 10876.

Honební právo (Slovensko): Neschváliv smlouvu o propachtování honitby může úřad naříditi konání nové veř. dražby, třebas strany návrh takový nepodaly.
(Nález ze dne 23. listopadu 1933 č. 5139.)
Věc: Jan Z. v St. proti zemskému úřadu v Bratislavě o honební právo.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím nebyl vyřešen uplatněný nárok na přiznání útrat podle § 128 v 1. nař. č. 8/28 Sb., zrušuje se pro vadnost řízení, jinak se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Na základě veřejné dražby konané dne 15. listopadu 1929 pronajalo městské zastupitelstvo ve Sp. honební právo na tak zvaném »Vyšném polesném revíru« usnesením z 29. listopadu 1929 Janu Z. na dobu od 1. ledna 1930 do 31. prosince 1935 za obnos 32000 Kč ročně. — V důsledku odvolání Helmuta H. zrušil okresní úřad v Kežmarku výměrem ze 16. ledna 1930 podle § 3 zák. čl. XX:1883 toto usnesení a nařídil obecnímu zastupitelstvu, aby uzavřelo nájemní smlouvu s Helmutem H. Proti tomu byla obecnímu zastupitelstvu ve Sp. podána odvolání několika občany a st-lem Janem Z.; poslednější žádal také, aby podle § 128 vl. nař. č. 8/28 byl Helmut H. uznán povinným zaplatiti pod následky exekuce st-li zároveň vykázané útraty.
Nař. rozhodnutím vyhověl zem. úřad v Bratislavě podaným odvoláním v tom směru, že zrušil výměr okr. úřadu v Kežmarku ze 16. ledna 1930, v ostatním však odvoláním nevyhověl, jmenovitě neschválil usnesení zastupitelstva obce Sp. a smlouvu uzavřenou mezi obcí a Janem Z., nýbrž uložil zastupitelstvu obce provedení nové dražby na podkladě stanovených dražebních podmínek, mezi které nesmí býti pojata přípustnost podávání dodatečných nabídek. V důvodech uvedeno: »Jan Z. vydražil honitbu nabídkou nájemného v částce 30000 Kč ročně, Helmut H. slíbil dodatečnou nabídkou 30500 Kč, na to Jan Z. též dodatečnou nabídkou slíbil 32000 Kč. Svědky .... bylo dokázáno, že dodatečná nabídka Jana Z. byla ohlášena včas u starosty obce, a je nesporné, že pro obec je výhodnější než nabídka H. Při schvalování honebních smluv má vrchnost přihlížeti nejen k osobě nájemce, ale i k zájmům obce, což se v daném případě nestalo. Proto bylo třeba zrušiti výměr okr. úřadu. Nebylo však možno schváliti usnesení zastupitelstva obce a smlouvu uzavřenou mezi obcí a Janem Z., neboť dražební podmínkou o přípustnosti dodatečných nabídek omezena byla možnost soutěžení mezi uchazeči o revír, čímž poškozeny byly zájmy obce, a bylo proto nutno naříditi provedení nové dražby a zakázati v dražebních podmínkách připuštění klausule o dodatečných nabídkách.
O stížnosti podané Janem Z. uvážil nss — zodpověděv si předem ve smyslu usnesení svého adm. plena z 22. května 1933 kladně otázku kompetence žal. úřadu k instačnímu rozhodování ve věci — toto:
Žal. úřad uvedl ve svém rozhodnutí důvody, proč nemohl schváliti smlouvu uzavřenou mezi měst. zastupitelstvem ve Sp. a st-lem, a proč v důsledku toho nařídil konání nové dražby; důvod pro tento postup spatřoval v okolnosti, že ustanovení dražebních podmínek, připouštějící podání dodatečných nabídek i po skončení veřejné dražby, omezovalo možnost soutěžení mezi uchazeči, čímž byly poškozeny zájmy obce. Proti tomuto důvodu neformuluje však stížnost žádné námitky, neboť v pouhém tvrzení, že tu nebylo zákonného důvodu, aniž by bylo uvedeno, které předpisy zákona byly porušeny nebo v čem tvrzená nezákonnost spočívá, nelze shledati žádné konkretisování stižního bodu, jak to předpisuje § 18 zák. o ss.
Stížnost uvádí jedině, že žal. úřad nemohl naříditi znovu dražbu, když žádný z odvolatelů podobnou žádost nevznesl. Námitce této nebylo lze dáti za pravdu.
Podle § 3 zák. čl. XX: 1883 jest pronájem obecní honitby provésti veřejnou dražbou, pachtovní smlouvu jest však vždy předložiti podžupanovi (nyní vzhledem k vl. nař. č. 96/28 okr. úřadu) ke schválení. Z okolnosti pak, že v případě neschválení nájemní smlouvy není již postaráno o výkon hon. práva a toto podle cit. § 3 nutno pronajmouti cestou veřejné dražby, plyne, že nelze shledati, že by zem. úřad, neschváliv pachtovní smlouvu, jednal nezákonně, když nařídí provedení nové dražby a tím nařizuje jen to, co již vzhledem k neschválení smlouvy ex lege nastati muselo, i když rekurent takovýto petit nevznesl. Jeví se tudíž stížnost, pokud brojí proti neschválení smlouvy a nařízení nové dražby, nepřípustnou, resp. bezdůvodnou.
St-1 domáhal se však ve svém odvolání ještě toho, aby Helmut H. byl podle § 128 vl. nař. č. 8/28 uznán povinným nahraditi mu útraty sporu v částce tam blíže jmenované. Podle § 69 cit. vl. nař., který vzhledem k ustanovení § 82 platí obdobně i pro odvolací řízení, má výrok úřadu úplně vyříditi projednávanou věc a všechny návrhy stran, jakož i případnou otázku nákladů řízení. Nař. rozhodnutí se o shora uvedeném návrhu vůbec nezmiňuje, a ježto jim v důsledku toho nebyl vyčerpán celý petit st-lův, jest stiženo podstatnou vadou řízení, pročež je bylo v tomto směru zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 10876. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 685-687.