Č. 10 717.Policejní právo trestní (Slovensko):* Pro posouzení skutkové podstaty přestupku § 120 přestupkového zákona (zák. čl. XL:1879) je bez významu, dopustila-li se neopatrnosti také osoba, jež byla činem kladeným za vinu pachateli tohoto přestupku poškozena.(Nález ze dne 19. září 1933 č. 14 675.)Věc: Štěpán G. v Bratislavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o neopatrnou jízdu.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Rozsudkem policejního ředitelství v Bratislavě z 2. prosince 1930 byl Josef B. v Bratislavě na základě § 155 bodu 2 policej. trest. řádu osvobozen od přestupku neopatrné jízdy, případně srážky s cyklistou dne 28. června 1930 na V.-ské cestě v Bratislavě.Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání podané proti uvedenému rozsudku st-lem jako osobou poškozenou a potvrdil jej podle § 200 pol. tr. ř.Stížnost vytýká jednak, že žal. úřad nesprávně zjistil, že st-l jel před srážkou na kole na nesprávné straně ulice, jednak že — i kdyby bylo toto zjištění správné — měl přes to býti Josef B. uznán vinným přestupkem neopatrné jízdy, neboť přestoupil dopravní předpisy, které jsou striktní a kogentní a při jichž porušení nepadá na váhu neopatrnost osoby třetí.Nss se zabýval nejprve námitkou posléz uvedenou.Podle § 120 zák. čl. XL:1879, na jehož ustanovení se st-l ve správním řízení odvolával, žádaje v odvolání podaném proti osvobozujícímu rozsudku 1. stolice, aby Josef B. byl uznán vinným na základě tohoto ustanovení přestupkového zákona, jest potrestati uzamčením do 3 dnů a peněžitým trestem do 100 Kč toho, kdo v městě anebo v jiných obcích rychlou anebo neopatrnou jízdou na voze anebo na koni vydá do nebezpečí osobu, nebo majetek jiných anebo poruší předpisy dané o jízdě povozy, na saních, na koních, jakož i předpisy, aby bylo zamezeno vyběhnutí koní. Z tohoto znění zák. plyne, že pachatelem tohoto přestupku jest ten, kdo v městě anebo v jiných obcích rychlou jízdou anebo neopatrnou jízdou na voze anebo na koni vydá do nebezpečí osobu nebo majetek jiných, anebo poruší předpisy o jízdě povozy , a že pro jeho trestní zodpovědnost jest lhostejno, je-li s činem kladeným mu za vinu v příčinné spojitosti nedbalost kterékoli jiné osoby, tedy i osoby činem tím poškozené, neboť skutková podstata tohoto přestupku jest splněna již tím, že rychlou nebo neopatrnou jízdou byla vydána do nebezpečí osoba třetí nebo cizí majetek, anebo že byly porušeny dopravní předpisy. Vyloučena jest tedy trestnost jen tehdy, když obviněný osvědčí ve všech směrech ostražitost jemu náležející, zejména splní všechny předpisy, jež pro jízdy v konkrétním případě padají na váhu. Posuzuje věc s tohoto hlediska, uznal nss zmíněnou námitku stížnosti odůvodněnou.Broje proti rozsudku policejního ředitelství v Bratislavě z 2. prosince 1930, kterým byl Josef B. z přestupku neopatrné jízdy, případně srážky se st-lem dne 28. června 1930 na V.-ské cestě v Bratislavě osvobozen, namítal st-l v odvolání v podstatě, že jmenovaný porušil dopravní předpisy nejen tím, že chtěje předjeti nákladní vozy, rychle zatočil se svým vozem na pravou stranu, tedy na stranu nesprávnou, nýbrž i tím, že nesprávně řezal roh ulice, a konečně tím, že auto včas nezabrzdil, což učiniti mohl, ježto jel pomalu, a žádal, aby v těchto směrech bylo řízení doplněno a B. byl uznán vinným přestupkem § 120 zák. čl. XL:1879. Žal. úřad nevešel na návrh st-lův a osvobozující rozsudek 1. stolice potvrdil podstatně z toho důvodu, že st-l jel na kole nesprávně a že za jeho zavinění nemůže býti zodpovědný řidič druhého vozidla. Poněvadž — jak bylo uvedeno shora — jest pro posouzení skutkové podstaty přestupku § 120 přest. zák. lhostejno, dopustila-li se neopatrnosti také osoba tímto činem poškozená, bylo povinností žal. úřadu, aby k námitkám vzneseným st-lem v odvolání zkoumal, nezanedbal-li Josef B. nic, co mu náleželo podle zvláštních okolností místa nehody, obzvláště podle předpisů vzhledem k tomu pro něho závazných. Neučinil-li tak, nýbrž potvrdil osvobozující rozsudek, jsa veden právním názorem, jehož nesprávnost byla shora prokázána, porušil zákon.