Č. 10.966.

Stavební právo. — Řízení správní (Slovensko): Podle stavebního statutu župy bratislavské není spoluvlastník pozemku legitimován k námitkám ve stavebním řízení o projektu stavby, kterou jiný spoluvlastník na pozemku onom míní prováděti.
(Nález ze dne 22. prosince 1933 č. 21.546.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 3849/24, 8330/30, 9308/31, 10.066/32.
Věc: Josef Š. v H. proti zemskému úřadu v Bratislavě o legitimaci k rekursu ve věci stavební.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 18. listopadu 1930 odmítl okr. úřad v Trnavě odvolání st-le Josefa Š. proti udělení stav. povolení Štěpánu Š. jako nepřípustné, poněvadž st-l podal odvolání proti zamýšlené stavbě jako spolumajitel domu, o který jde, ve stav. řízení konsensním však spolumajitel pozemku, na němž má se stavětí, nemá postavení strany a nemá proto ani legitimace k rekursu proti udělenému stavebnímu povolení.
Odvolání, jež st-l proti tomuto rozhodnutí podal, zamítl zem. úřad v Bratislavě nař. rozhodnutím z důvodů rozhodnutí I. stolice.
Na sporu je otázka, zda spoluvlastník pozemku, na němž se má stavěti, má postavení strany v řízení o povolení stavby, a zda na základě tohoto svého postavení může v tomto řízení proti stavbě podati námitky a vznášeti opravné prostředky proti povolení stavby.
Otázku tu musel nss zodpověděti záporně. Podle § 1 stav. statutu župy bratislavské potřebují povolení adm. vrchnosti všechny nové stavby a mimo jiné i takové přestavby staré budovy, které se dotýkají zájmů a práv sousedů. Na základě ohlášení a plánu přesvědčí se úřad během 3 dnů na místě samém, vyslechnuv sousedy, není-li proti stavbě námitek (§ 3). Rozhodnutí o stav. povolení sdělí hlavní služný stavebníku, obecnímu představenstvu a sousedům Z těchto předpisů plyne, že podle stav. statutu býv. župy bratislavské mohou proti určitému stavebnímu projektu podávati námitky sousedé, nikoliv však spoluvlastníci pozemku, na němž se má stavětí. Tím ovšem není řečeno, že spoluvlastník zůstává bez jakékoliv ochrany proti stavbě na jeho pozemku prováděné jiným spoluvlastníkem, neboť i když nemůže proti stavbě takové brániti se námitkami ve stavebním řízení konsensním, může tak přece učiniti pořadem práva. (Srov. Boh. A 3849/24, 8330/30, 9308/31, 10.066/32.)
Z toho, co řečeno, plyne, že st-l jako spoluvlastník stavebního pozemku nebyl legitimován k podání námitek proti stavebnímu projektu v řízení konsensním a v důsledku toho nebyl legitimován k podání rekursu proti udělení stav. povolení. Právem proto obě stolice odepřely mu legitimaci k rekursu. Stížnost proti tomu brojící jest bezdůvodná a bylo ji zamítnouti, aniž se mohl nss pouštěti do otázky, zda st-l jako spolubydlící v domě měl by legitimaci k rekursu, ježto st-l svoji legitimaci o tuto skutečnost v řízení správním neopíral.

Citace:

Č. 10966. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 932-932.