Č. 10838.

Stavební právo (Praha): Po sloučení předměstských obcí s Velkou Prahou není třeba, aby vyhláška o vyložení přehledného regulačního plánu týkajícího se území té které bývalé samostatné obce byla v této bývalé obcí zvláště vyvěšena.
(Nález ze dne 8. listopadu 1933 č. 18376.)
Prejudikatura: Boh. A 9663/32.
Věc: Karel R. v P. (adv. Dr. Fr. G. Steiner z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací o přehledný regulační a zastavovací plán.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Vyhláškou státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím z 22. května 1928 byl vyložen částečný přehledný regulační a zastavovací plán, kterým se upravuje území Malé Strany a Hrad- čan s přilehlým územím Střešovic, Dejvic a Bubenče. Vyhláška tato byla mimo jiné vyvěšena také v magistrátní úřadovně břevnovské v době od 26. května do 22. června 1928. Že by byl st-l proti tomuto plánu v zákonné lhůtě nějaké námitky vůbec, zejména však u státní regulační komise podal, ze spisů patrno není. Teprve dne 30. dubna 1930 došlo přímo k min. prací od st-le podání, označené jako »žádost za schválení návrhu regulace«, v němž se uvádí, že při vyložení regulačního plánu Břevnova podali spolumajitelé usedlosti . . . . . vlastní návrh regulace, a že k oživení námětu předkládají jej znovu se žádostí za schválení.
Nař. rozhodnutím potvrdilo min. prací, přihlížejíc k předpisu § 10 zák. č. 88/20 vyložený plán tak, jak se na něm usnesla státní regulační komise, s některými podmínkami, jež zde v úvahu nepřicházejí, současně pak zamítlo »připomínky« podané dnešními st-li přímo u jmenovaného min. dne 30. dubna 1930 jako opožděné, k čemuž dodalo, že přes to připomínky ty uvážilo, avšak neshledalo důvodu, pro který by se mělo potvrzení předloženého plánu odepříti anebo omeziti měrou větší, než se stalo.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutím byla pro zmeškání lhůty odmítnuta žádost st-le a spolumajitelů usedlosti z 30. dubna 1930, kterou žal. úřad označuje jako připomínky. Proti tomuto rozhodnutí vznáší stížnost celou řadu námitek formálního rázu a pak i námitku materiální nezákonnosti. Nejzávažnější námitky stížnosti směřuji proti odmítnutí »připomínek« pro zmeškání lhůty. Stížnost uplatňuje 1. že přehledný plán nebyl vyhlášen pro Střešovice — tedy s účinkem pro území střešovické a pro majitele pozemků v tomto území, 2. že nebyl vyhlášen ve Střešovicích, ač zák. č. 88/20 v § 10 nařizuje vyhlášení v příslušných obcích, 3. že v přehledném plánu byla dodatečně provedena změna v ten způsob, že změnou barevného znázornění byly plochy označené původně jako sad soukromý dodatečně označeny jako sad veřejný, takže lhůta k námitkám proti této nové disposici nemůže se počítati ode dne vyhlášení plánu.
K 1. a 3. z těchto námitek dlužno zdůrazniti, že nss může podle § 6 zák. o ss zásadně rozhodovati jen podle stavu správnich spisů, to znamená, že je skutkovým zjištěním úřadu poslední stolice vázán, pokud zjištění to není v rozporu se spisy nebo se nezakládá na řízení podstatně vadném. K 1. námitce zvlášť je ze správních spisů patrno, že ve vyhlášce o vyložení sporného plánu z 22. května 1928 výslovně se praví, že státní regulační komise vypracovala přehledný plán, kterým se upravuje území Malé Strany a Hradčan a s přilehlým územím Střešovic, Dejvic a Bubenče, a že tento plán bude dnem 26. května 1928 počínaje na dobu 4 týdnů veřejně vyložen v nové radnici. Tvrzení stížnosti, že plán nebyl vyhlášen pro Střešovice, je tedy v odporu se stavem správních spisů. Je sice pravda, že slova »a s přilehlým územím Střešovic, Dejvic a Bubenče« jsou ve vyhlášce tištěna jinou barvou typů než ostatní text této vyhlášky, ale z toho není ještě možno seznati, že tu jde o dodatek přičiněný teprve po vyvěšení vyhlášky. Kdyby bylo dokázáno, že jde o dodatek pozdější, což soud podle svých procesních norem nemá možnost zjišťovati, byl by tu sice dán důvod k obnově řízení správního, ale v nynějším řízení před nss nelze k tomu hleděti. Bylo proto prvou námitku zamítnouti pro bezdůvodnost.
Totéž platí v podstatě o námitce, že změnou barevného označení určitých ploch byl přehlednému plánu dodatečně dán jiný dispositivní obsah a slušelo proto také tuto námitku zamítnouti.
Druhá z uvedených námitek, že vyhláška o přehledném plánu nebyla vyvěšena v obci Střešovicích, kterážto námitka má ovšem smysl jen jako námitka eventuální pro případ zamítavého vyřízení obou námitek předchozích, není důvodná, poněvadž Střešovice nebyly již v době vyhlášení předmětného plánu samostatnou obcí a nebylo proto třeba ve Střešovicích vyhlášku zvlášť vyvěšovati. Stačí tu odkázati na podrobné odůvodnění nál. Boh. A 9663/32, v němž byl názor tento již vysloven a odůvodněn.
Další námitce formální, že na námitky (připomínky) st-le a společníků nedostalo se jim v prvé stolici (státní regulační komisí) odpovědi, rovněž nelze přisvědčiti, neboť kdyby podání jejich z 30. dubna 1930 obsahovalo vskutku námitky nebo připomínky a nikoli pouhý námět na jinaké řešení regulace, neměli právního nároku na formální vyřízení od této komise, ježto řízení podle § 10 cit. zák. tvoří jednotný celek, v němž vyřízení námitek a připomínek dostane se stranám teprve při příležitosti potvrzovacího aktu min. prací (srov. Boh. A 6563/27, 6564/27, 8507/30, 8714/30).
Pokud jde o námitky materielní nezákonnosti, nemohl se jimi nss zabývati, poněvadž o nich žal. úřad nerozhodl a poněvadž ani v řízení správním nebyly vzneseny, kdyžtě, jak shora již uvedeno, st-1 během lhůty, dané podle § 10 cit. zák. k podávání námitek a připomínek proti vyloženému plánu žádných námitek ani připomínek nevznesl, a také ve svém pozdějším podání se omezil výhradně na žádost, aby žal. min. vzalo v úvahu alternativní námět regulační, jejž on předložil. Nemohou proto tyto námitky ani podle § 2 ani podle § 5 zák. o ss býti předmětem soudní kognice a slušelo tedy stížnost zamítnouti pro bezdůvodnost.

Citace:

Č. 10838.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 574-576.