Č. 10773.
Vodní právo (Slovensko): Majitel (koncesionář) vodního díla je povinen napraviti následky toho, že zanedbal povinnost udržovati břeh vodního toku, třebas se následky jeho zanedbání projevily v trati vodního toku, na jejímž udržování konkurují zásadně i jiní činitelé.
(Nález ze dne 11. října 1933 č. 16939.) Věc: Firma »Bratia K., válcový a umělý mlýn v N.« proti zemskému úřadu v Bratislavě o udržování břehů mlýnského náhonu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Podáním ze 6. července 1029 oznámila správa všeobecné veřejné zemské nemocnice v N. okresnímu úřadu v Nových Zámcích, že stěžující si firma nedostatečně udržuje v dobrém stavu mlýnský odpadní kanál od svého mlýna, následkem čehož jedno rameno odpadního kanálu se úplně zaneslo a voda od mlýna ztratila svůj původní rovný směr, natrhla hluboko levý břeh patřící st-lce a obracejíc se od této nátrže naráží serpentinou na pravý břeh, kde ohrožuje ohradu a novostavby nemocnice postavené na břehu. Ředitelství zmíněné nemocnice je ochotno opevniti část pravého břehu v rozsahu nemocnice, opatření toto nemělo by však významu, kdyby st-lka současně neprovedla ochranu natrženého břehu levého.
Na základě místního ohledání ze dne 16. ledna 1930 podal státní technický znalec svoje vyjádření z 22. ledna 1930, jehož podstatný obsah je tento: Bylo zjištěno, že rameno mlýnského náhonu po levé straně ostrova č. kat. 466, díváme-li se po vodě, je tak zaneseno, že jím voda neteče, kterážto okolnost je však jen ku prospěchu pravému břehu mlýnského náhonu, ježto v opačném případě by proud vody levého ramene narážel na pravý břeh a tím jej ohrožoval. Dále bylo zjištěno, že pod vyústěním zmíněného levého ramene mlýnského náhonu do hlavního koryta tohoto je mlýnský náhon v důsledku nedostatečného udržování ze svého původního směru tak vychýlen, že tvoří oblouk asi 100 m dlouhý, v ostré konkávě vypjatý a že v těchto místech na uvedenou délku břeh je podemletý. V důsledku takto vytvořeného oblouku se směr vody při jeho nižším konci obrací, naráží na protější pravý břeh a ohrožuje nemocniční pozemky. Proti břehu v oblouku zničenému vytvořil se štěrkový násyp, který vodu na protější levý břeh tiskne a tím podemílání levého břehu jen podporuje.
Při řízení, konaném dne 12. února 1930, při němž tento posudek státního technického znalce byl stranám sdělen, poukázal právní zástupce st-lky na to, že podle znaleckého posudku se proti břehu v oblouku zničenému vytvořil štěrkový násyp, který vodu na protější levý břeh tiskne a tím podemílání levého břehu jen podporuje, zástupce st-lčin žádal tedy, aby správa zem. veř. nemocnice byla uznána povinnou svůj břeh na této částce do původního stavu uvésti, ježto jinak práce, které má majitel mlýna provésti, by byly illusorní, ježto koryto mlýnského náhonu je v této části příliš úzké.
Nálezem okresního úřadu v Nových Zámcích ze 17. února 1930 bylo st-lce, majitelce mlýna v N., na základě §§ 45 a 53 zák. čl. XXIII: 1885 pod exekucí uloženo, aby vychýlenou část mlýnského náhonu do 4 neděl od pravoplatnosti tohoto nálezu uvedla do původní polohy a sice tak, že počne se s úpravou od místa, které je od konce náhonu č. kat. 5088 vzdáleno asi 40 m na délku asi 100 kroků od uvedeného místa směrem po vodě. Dále bylo st-lce pod exekucí nařízeno, aby zanesené koryto mlýnského náhonu na délku úpravy oblouku od štěrkového nánosu do 4 měsíců od pravoplatnosti tohoto výměru náležitě vyčistila, počnouc místem, odkud se bude oblouk opevňovati. Konečně bylo st-lce uloženo nésti náklady řízení (§ 127 bod 1) vl. nař. č. 8/28). V důvodech bylo poukázáno na obsah odborného posudku vodoprávního techn. oddělení okr. úřadu v Nitře z 22. ledna 1930 a uvedeno, že odstranění uvedených závad bylo st-lce nařízeno podle § 40 cit. zák., ježto uvedená část levého břehu (č. kat. 5088) je majetkem firmy, jednak na základě § 53 cit. zák., ježto st-lka podle bodu c) § 6 koncesní listiny z 23. ledna 1902 je povinna koryto a břehy mlýnského náhonu v celé délce v dobrém stavu udržovati.
V odvolání, jež st-lka z nálezu toho podala, namítala st-lka, že podle odborného posudku vodoprávně-technického oddělení okr. úřadu v Nitře z 22. ledna 1930 byl oblouk, vytvořivší se v břehu st-lky, způsoben tím, že se na protějším břehu, náležejícím správě nemocnice, vytvořil štěrkový násyp, jenž vodu na protější břeh tlačí a tím působí podemílání břehu st-lčina. Podle vodního práva je tedy majitelka závadného pravého břehu, t. j. správa nemocnice, povinna, aby jak svůj břeh, působící škodu tak i poškozený břeh st-lčin na svůj náklad opravila. O ustanovení bodu c) koncesní listiny z 23. ledna 1902 se úřad opírati nemůže, ježto podle odstavce 2 cit. části koncesní listiny břeh a koryto náhonu v té části, která patří k městským vniternostem, jsou povinni udržovati majitelé těchto vniterností. Celý břeh patřící správě nemocnice patří ke vniternostem (intravilánům) a je tedy nemocnice povinna celý svůj břeh i koryto k tomu patřící udržovati. Uložil-li tedy úřad st-lce, aby násyp na břehu žalující nemocnice odstranila a břeh tento opravila, porušil zákon, ježto podle § 40 vod. zák. byla udržovací povinnost majitelů břehů, jejichž pozemky tvoří intravilán, výslovně v platnosti zachována. Je-li správa nemocnice povinna udržovati svoje břehy, musí býti povinna, aby odstranila násyp, jenž břeh st-lčin poškozuje a všechny závady působí, a pak teprve mohlo by se jednati o to, zda následkem této závady nemocničního břehu má býti odstraněn povstalý oblouk a na čí náklad. Oblouk ten povstal následkem zanedbání protějšího břehu a je tedy správa nemocnice povinna oblouk ten na své náklady odstraniti, kdežto st-lka mohla by býti uznána povinnou toliko nésti.část těchto nákladů podle § 78 odst. 2 vod. zák.
Nař. rozhodnutím žal. úřad na základě odborného posudku 35. oddělení toto odvolání zamítl a napadnutý nález okr. úřadu v celém rozsahu potvrdil s tím, že na místo § 45 má v nálezu býti správně citován § 40, na nějž se ostatně důvody odvolávají. — V důvodech se uvádí, že st-lka, dovolávajíc se částí odborného posudku o souvislosti štěrkového nánosu a výmolu levého břehu vytrženého z celkového posudku, zaměňuje příčinu s následkem a tak dospívá k nesprávným závěrům, ježto zkušeností je prokázáno, že nátrží na konkávním břehu odpovídá pískový nános na protějším konvexním břehu a z toho následuje v daném případě, že tvoření konkávy na pozemku č. p. 5088 předcházelo tvoření štěrkového nánosu při břehu protějším a nikoli opačně, jak tvrdí st-lka. Otázka tato je ostatně pro vodoprávní posouzení daného případu jen podřadného významu, ježto podle cit. odborného posudku bylo zjištěno, že rameno mlýnského náhonu při ostrově č. kat. 466 je úplně zanesené, že mlýnský náhon pod vyústěním zaneseného ramena je ze svého původního směru vychýlen v důsledku nedostatečného udržování a že proti břehu v oblouku zničenému se vytvořil štěrkový nános. Zanesením levého ramene náhonu při ostrově č. p. 466 nastala změna odtokových poměrů a vytvoření příčného proudění vody pod ostrovem, které při nedostatečném udržování břehu č. p. 5088 způsobilo vytvoření konkávy v tomto břehu, a této konkávě nutně podle hydraulických zákonů následuje tvoření další konkávy v protějším břehu v místě, kde končí konkáva prvá. A tato druhá konkáva v daném případě ohrožuje právě pozemek nemocnice. Z výše uvedeného je patrno, že znešvaření mlýnského náhonu a vytvoření pískové lavice a ohrožení pozemku resp. budov nemocnice v dolní trati náhonu bylo způsobeno zanedbáním udržování mlýnského náhonu v horní trati v dobrém stavu, kteréžto udržování jako povinnost zatěžuje st-lku nejen jako majitelku břehu ve smyslu § 40 zák. čl. XXIII:1885, nýbrž i jako koncesionářku vodního díla podle § 6 koncesní listiny vydané na základě rozhodnutí býv. župního úřadu v Nitře z r. 1902. Vzhledem k tomu neobstojí ani poukaz odvolání na druhý odstavec bodu c) § 6 povolovací listiny, který se vztahuje na dolejší úsek náhonu mezi intravilány.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Podle stavu spisů byl st-lce v cestě instanční dán příkaz, 1. aby uvedla vychýlenou část mlýnského náhonu, počínajíc ve vzdálenosti asi 40 m od konce náhonu č. kat. 5088 směrem po vodě (jak je patrno z plánku připojeného k odbornému posudku z 22. ledna 1930) do původní polohy, a 2. aby zanesené koryto mlýnského náhonu na délku úpravy oblouku vyčistila od štěrkového nánosu. Příkaz, aby st-lka vyčistila také rameno mlýnského náhonu po levé straně ostrova č. kat. 466, které, jak bylo zjištěno, je tak zanešeno, že jím již voda neteče, st-lce dán nebyl. Žal. úřad vychází z právního názoru, že povinnost napraviti nebo odstraniti následky zanedbání koncesionářovy povinnosti udržovací postihuje koncesionáře, třeba že následky jeho zanedbání se projevily v trati vodního toku, na jejímž udržování zásadně konkurují i jiní činitelé.
Žal. úřad vychází dále ze skutkového předpokladu, že pravá příčina (causa efficiens) závadného stavu, který záleží ve vychýlení břehu a vytvoření lavice štěrkové, spočívá v tom, že st-lé zanedbali udržování horního náhonu.
Právní názor, z něhož tu žal. úřad vychází, je nepochybně správný, neboť, je-li podle § 50 vod. zák. majitel koncesní listiny zodpověděn za škodlivé následky i legálního stavu svého díla a jeho příslušenství (v tomto případě náhonu), postihuje ho tím spíše zodpovědnost za stav nezákonný, jejž způsobil zanedbáním své povinnosti. Proti tomu nedá se nic vyvozovati ani z ustanovení § 40 vod. zák., ani z § 6 odst. 3 koncesní listiny, ježto cit. ustanovení zákona má zřejmě na mysli jen přirozené účinky vody, ustanovení § 6 koncesní listiny nelze pak podkládati ten smysl, že zodpovědnost za zanedbání povinnosti koncesionářovy má jím býti přesunuta na jiné adjacenty vodního toku.
Záleží tedy na tom, zdali pravou příčinu konstatovaných závad sluší hledati v tom, že st-lé zanedbali povinnost v náležitém stavu udržovati horní náhon, jenž v § 3 lit. b) koncesní listiny z 23. ledna 1902 je uveden jako práce souvislá s povoleným vodním užíváním vedle vlastního mlýnského zařízení a hatě v řece Nitře, a jenž vybočuje od řeky Nitry nad zmíněnou hatí a ústí zpět do řeky Nitry pod novozámeckým mlýnem.
Pro posouzení této skutkové otázky ve smyslu nař. rozhodnutí poskytuje ovšem dostatečný podklad znalecké dobrozdání, jež si žal. úřad (v druhé stolici) opatřil a jehož podstatný obsah je ten, že zdivočení mlýnského náhonu a vytvoření lavice pískové poblíž nemocnice, jakož i ohrožení budov nemocnice v trati nejspodnější je způsobeno neudržováním mlýnského náhonu v trati horní, náležející firmě K. Naproti tomu dobré zdání znalce slyšeného 1. stolicí neposkytuje nepochybný podklad pro skutkový předpoklad nař. rozhodnutí, že pravá příčina závadného stavu spočívá v zanedbání povinnosti čištění horního náhonu. Dobrozdání znalecké, jež si žal. úřad (v druhé stolici) opatřil, nebylo však st-lům v řízení správním předestřeno, takže nemohli k němu zaujmouti stanovisko. V tom spočívá podstatná vada řízení.
Zda by snad ze znaleckého zjištění právě zmíněného mohl žal. úřad vyvoditi i další důsledky, t. j. naříditi vyklizení zaneseného náhonu a odstraniti tak i pro budoucnost příčinu opakování závad nyní konstatovaných, nepříslušelo nss-u zkoumati, poněvadž tato otázka nebyla ani úřady správními řešena, tím méně pak vznesena před nss.