Č. 10816.Pojištění úrazové. — Řízení správní (Slovensko): Rozhodnutí zem. úřadu v Bratislavě, vydané o odvolání z výměru zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. podle § 157 zák. čl. XIX:1907 ve znění § 24 vl. nař. č. 199/22 Sb. jest podle čl. 8 odst. 2 zák. č. 125/27 Sb. konečné.(Nález ze dne 31. října 1933 č. 17918.)Prejudikatura: Boh. A 10638/33.Věc: Firma A. a M. v K. proti ministerstvu sociální péče (za zúč. Zem. úřadovnu pro děl. pojištění na Slov. adv. Dr. Frt. Šafář z Bratislavy) o úrazové pojištění. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.Důvody: Zemská úřadovna pro dělnické pojištění na Slov. v Bratislavě předepsala stěžující si firmě, která nepředložila v ustanovené lhůtě mzdové výkazy, podle § 19 min. nař. č. 4790/17 z moci úřední výměrem z 22. dubna 1927 z podniku: obchod se železem, zařáděného pod titul 36, do nebezpečenské třídy VI. a nebezpečenského procenta 30, za příspěvkové období 1926 pojistné částkou 2922.— Kč s úroky od 15. ledna 1927. Zem. úřad v Bratislavě námitkám podaným firmou proti tomcto výměru rozhodnutím z 20. listopadu 1928 nevyhověl a poučil ji, že z tohoto rozhodnutí může se odvolati k min. soc. péče. Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. soc. péče odvolání, jež firma z tohoto rozhodnutí podala, z důvodů věcných.Maje rozhodovati o stížnosti, podané na toto rozhodnutí, musil sinss především z povinosti úřední rozřešiti otázku, zda žal. úřad byl příslušný, aby vydal v tomto sporu věcné rozhodnutí.Nař. rozhodnutí jest instančním vyřízením odvolání, jež podala stěžující si firma z rozhodnutí zem. úřadu v Bratislavě, kterým nebylo vyhověno jejímu odvolání z platebního výměru zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. Zem. úřad v Bratislavě rozhodl tedy jako úřad odvolací podle § 157 zák. čl. XIX: 1907 ve znění vl. nař. č. 199/22 za účinnosti zák. o organisaci politické správy č. 125/27.Opíraje se o usnesení svého adm. plena z 22. května 1933, vyslovil a odůvodnil nss již v nál. Boh. A 10638/33 právní názor, že rozhodnutí zem. úřadu, vydané o odvolání z výměru zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. podle § 157 zák. čl. XIX: 1907 ve znění § 24 vl. nař. č. 199/22 jest podle čl. 8 odst. 2 zák. č. 125/27 konečné.O správnosti tohoto právního názoru vyslovil zástupce zúčastněné strany při ústním líčení pochybnosti vzhledem k důsledkům, ke kterým by prý vedl. Poukazoval totiž k tomu, že důsledkem uvedeného názoru by bylo, že by bylo nutno hleděti na platební rozkazy zem. úřadovny pro dělnické pojištění na Slov. jako na akt mající právní povahu rozhodnutí úřadu a tím přiznati implicite této úřadovně charakter správního (politického) úřadu, takže by pak úřadovna, vydávajíc platební příkaz na peněžité plnění, nepřesahující částky 200 Kč, rozhodovala podle čl. 8 odst. 3 zák. č. 125/27 s platností konečnou, a nebylo by možno na takový platební výměr podati ani stížnost k nss-u, poněvadž podle § 2 zák. o ss úřady správními, na jejichž rozhodnutí neb opatření lze si stěžovati u nss-u, jsou jen orgány správy státní, zemské, okresní a obecní, k nimž však zem. úřadovna nenáleží.Tyto pochybnosti jsou neodůvodněné již proto, poněvadž spočívají na mylném výkladu shora cit. usnesení adm. plena a nálezu, neboť v nich nebylo nikde uvedeno, že by zem. úřadovna pro dělnické pojištění na Slov. nebo úrazové pojišťovny dělnické v zemích historických byly úřady správními (politickými). Ale jen na politické úřady vztahuje se zákon o organisaci politické správy č. 125/27 a tedy také ustanovení 3. odst. článku 8 tohoto zák. o nepřípustnosti odvolání při sporech, jejichž předmětem jest peněžité plnění nepřesahující částkyBohuslav, Nálezy správní XV. 90 200 Kč. Jest proto pro posouzení otázky přípustnosti odvolání z platebních výměrů řečených nositelů pojištění skutečnost, znějí-li na peněžité plnění do 200 Kč či vyšší, nerozhodná, takže k důsledkům, na které poukazoval zástupce zúčastněné strany, plynoucím domněle z právního názoru, vysloveného ve shora cit. usnesení adm. plena a nálezu, dojíti nemůže. Podle toho, co výše bylo řečeno, nebylo min. soc. péče příslušné, aby v tomto sporu, v němž rozhodnutí zem. úřadu v Bratislavě bylo vydáno za účinnosti organ. zák., o odvolání podaném z tohoto rozhodnutí věcně rozhodlo. Jestliže tak učinilo přece, místo aby odvolání odmítlo jako nepřípustné, a učinilo jen z moci úřední opatření, aby v rozhodnutí tom dáno bylo správné poučení, že jest konečné, vzhledem k tomu, že nesprávné právní poučení nemůže býti straně na újmu (§ 71 odst. 2 vl. nař. č. 8/28), octlo se svým postupem v rozporu s platným parávním řádem, osobivši si kompetenci, jež mu po zákonu nepřísluší.