Č. 10744.
Živnostenské právo: Na udělení dispense podle § 13 a) odst. 6 živn. řádu nemá strana právního nároku.
(Nález ze dne 30. září 1933 č. 15791.)
Věc: Josef C. v P. proti zemskému úřadu v Braze o dispensi podle § 13 a) odst. 6 živn. řádu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem ze 7. října 1929 udělil okresní úřad v Českém Brodě Josefu C. v P. dispens od předložení průkazu způsobilosti k samostatnému nastoupení živnosti obchodu se smíšeným zbožím, a to se zřětelem na to, že st-l jest ohledu hodný a provozoval více než 5 roků svobodnou živnost »přechodnou«, čímž vyhověl požadavku odst. 6 § 13 a) živn. řádu. K rekursu obchodního grémia v Č. zrušil zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím výměr 1. stolice, poněvadž pro výjimečné udělení dispense od průkazu způsobilosti podle § 13 a) odst. 6 není zde vzhledem k majetkovým a výdělkovým poměrům st-le ohledu hodných důvodů.
Uvažuje o stížnosti do toho podané, musil se nss předem zabývati otázkou, má-li uchazeč o dispens podle § 13 a) odst. 6 živn. řádu vůbec za určitých předpokladů nárok na to, aby dispens mu byla udělena, neboť jen v tom případě mohl by odepřením dispense býti dotčen ve svých subjektivních právech.
Podle cit. zákonného ustanovení může výjimečně živn. úřad 1. stolice, aby umožnil určité osobě přechod od některého ze zaměstnání v tomto předpisu uvedených k samostatnému provozování některé ze živnosti uvedených v § 38 živn. řádu a na průkaz způsobilosti vázaných, uděliti dotčené osobě dispens od předložení průkazu způsobilosti, jestliže osoba ta byla v onom zaměstnání činná nejméně 5 roků.
Ze znění tohoto předpisu plyne, že živn. úřad smí uvedenou dispens uděliti jen tehdy, když uchazeč splnil předpoklad, na který udělení dispense jest vázáno. Naprosto však nelze z něho dovoditi, že za splnění tohoto předpokladu úřad dispens uděliti musí. Ze slov zákona »živn. úřad může výjimečně« spise vysvítá, že jde o dispens v pravém slova smyslu, t. j. o výjimečné oprávnění úřadu, jehož úřad za daných předpokladů sice použiti může, ale použiti nemusí (srov. Boh. A 7379/28). Zákon klade zde určité meze úřadu jen pro případ udělení zmíněné dispense, neomezuje však úřad nijak v tom případě, chce-li dispens odepříti, zejména nestanoví, že v případě existence důvodů zřetele hodných úřad žádanou dispens uděliti musí.
Je-li tomu tak, pak nemůže uchazeč o dispens podle § 13 a) odst. 6 živn. ř. odvozovati z tohoto ustanovení pro sebe nějaký nárok na udělení dispense, proti jehož porušení by se mohl brániti stížností k nss-u, neboť úřad může odepříti dispens podle svého úplně volného, ničím neomezeného uvážení. Proto stěžuje-li si Josef C. proti odepření dispense, jest stížnost jeho bezdůvodná a bylo ji zamítnouti.
Citace:
Č. 10744. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 335-336.