Č. 10733.Samospráva obecní. — Řízení správní: Rozhodnutí městského zastupitelstva Brněnského o odvolání z výměru městské rady, jímž uložena pořádková pokuta ve věci obecní dávky, není konečné, nýbrž podléhá opravnému prostředku na zemský úřad (§ 44 zák. č. 329/ 21 Sb.). (Nález ze dne 25. září 1933 č. 18460/31.) Věc: Spolek »Brunner Ruderverein« v Brně proti městskému zastupitelstvu hlavního města Brna o pořádkovou pokutu. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení. Důvody: Výměrem měst. rady hlavního města Brna z 19. ledna 1931 bvla stěžujícímu si spolku uložena ve smyslu § 7 pravidel o vybírání obecní dávky ze hry v karty, pořádková pokuta 200 Kč. Odvolání bylo městským zastupitelstvem hlavního města Brna v zasedání dne 23. června 1931 zamítnuto s tím, že vyřízení to jest konečné. Uvažuje o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí musel nss vzhledem k předpisu § 5 svého zák. především z úřední moci luštiti otázku, zda nař. rozhodnutí jest rozhodnutím konečným. Dospěl pak v tom směru k úsudku zápornému na základě těchto úvah: V případě, o který jde, šlo o pořádkovou pokutu, kterou předepsala obec stěžujícímu si spolku na základě ustanovení pravidel o obecní dávce ve smyslu § 43 ob. fin. nov. č. 329/21. Paragraf 44 tohoto zák. praví, že pokud není v pravidlech nic jiného stanoveno, předpisuje dávku obecní starosta; z platebního rozkazu podati lze odvolání, o němž rozhoduje obecní zastupitelstvo, a z rozhodnutí tohoto možno se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, jehož rozhodnutí je konečné. Paragraf 44 podle svého doslovu normuje ovšem jen instanční pořad proti platebnímu rozkazu na obecní dávku. Nicméně nelze usuzovati z této úzké dikce a contrario, že v jiných sporech, týkajících se vynucení obecních dávek, tento předpis neplatí, nýbrž naopak nutno shledávati v § 44 všeobecné ustanovení, upravující instanční postup ve všech sporech, které se týkají konkrétní povinnosti dávkové, a tudíž také v řízení o pokutách pořádkových, jež obec ukládá za tím účelem, aby splnění této povinnosti zajistila. V uvedeném rozsahu bylo by pokládati ustanovení § 90 měst. statutu brněnského č. 56/1905 z. z. mor. — i kdyby neobsahovalo výhrady tam obsažené — předpisem § 44 zák. č. 329/21 za derogované. Z uvedeného patrno, že v daném případě rozhodnutí měst. zastupitelstva konečným nebylo, nýbrž že jde z něho další opravný prostředek k zem. úřadu. Byla by tedy stížnost podaná proti němu přímo na nss zásadně podle § 5 zák. o ss nepřípustná. Poněvadž však nař. rozhodnutí prohlásilo se za konečné, a tím stranu samo svedlo k tomu, aby je napadala přímo stížností k nss-u, uznal je nss podstatně vadným.