Č. 1158.


Administrativní řízení: Stížnost do usnesení okresní správní komise, podanou do 14 dnů u obecního úřadu, ale došlou k okresní správní komisi po uplynutí 14 dnů od doručení naříkaného usnesení, právem zamítne zem. spr. výbor jako opožděnou (§ 77 zák. o okr. zastup.).
(Nález ze dne 3. února 1922 č. 1370.) Prejudikatura: nál. č. 735.
Věc: Alexandr V. ve V. proti zemskému správnímu výboru v Praze stran včasnosti rekursu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutí okresní správní komise ze dne —, jímž bylo, zamítnuto odvolání st-lovo z usnesení obecního zastupitelstva v R. ze dne — jako opožděné, sděleno bylo st-li dne 21. června 1920, st-l podal dne 2. července 1920 u obecního úřadu v B. stížnost do tohoto rozhodnutí okresní správu komise, svědčící zemskému výboru. Obecní úřad stížnost dne 11. července 1920 odeslal okresní správní komisi, u kteréž stížnost došla 14. července 1920 a byla pak zemským správním výborem zamítnuta jedině z toho důvodu, že je opožděna.
Rozhodnutí toto neshledal nss nezákonným. § 77 zák. o okr. zastup. praví: »Každé odvolání v 14 denní lhůtě nepřestupné, počínajíc ode dne, kdy bylo usnesení prohlášeno neb dodáno, budiž podáno okresnímu výboru k dalšímu předložení.« Není sporu o tom, že usnesení okresní správní komise doručeno bylo st-li dne 21. června 1920 a že st-l stížnost svou podá nikoliv u okresního výboru, jak v zákoně jest předepsáno, nýbrž u obecního úřadu. Když tedy st-l přes to svou stížnost podal u instance jiné, než oné, u které dle zákona podána býti měla, nemůže brán býti zřetel na to, že touto chybou st-lovou se stalo, že obecní úřad podal teprve po uplynutí 14 denní lhůty odvolací stížnost k příslušné instanci. Nebezpečí zdržení toho spadá na vrub st-lův, poněvadž se stalo jeho vinou, že stížnost byla podána u nepravé instance. Došla-li pak stížnost k řádné instanci opožděně postupem, kterýž připadá na vrub st-lův, nelze vytýkati nař. rozhodnutí nezákonnost, když zamítl stížnost z důvodu opoždění.
Pokud stížnost přetřásá otázku, zda okresní správní komise jednala správně, zamítajíc odvolání st-lovo z cit. usnesení obecního zastupitelstva jako opožděné, nemohl se nss vývody těmi dle § 5 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. ex 1876 zabývati, ježto rozhodnutí žal. úřadu otázku tuto neřešilo, když i stížnost k němu vznesená podána byla opět opožděně, takže byla z tohoto důvodu bez meritorního přezkoumání rozhodnutí druhé stolice odmítnuta.
Bylo proto stížnost jako neodůvodněnou zamítnouti.
Citace:
Č. 1158. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 264-265.