Č. 1126.Stavební právo (Čechy): 1. I za platnosti ulehčujícího řízení ve smyslu §§ 99 a násl. stav. ř. dlužno konati stavební komise dle §§ 35 a 36 stav. ř. Nekonala-li se v určitém případě komise taková, zůstávají zájemníkům vyhrazeny námitky proti stavbě, které nemohu následkem toho přednésti. Mohou tak učiniti dodatečně i když už stavba byla provedena. — 2. Není podstatnou vadou nesprávná citace data a čísla rozhodnutí nižší stolice v naříkaném rozhodnutí, když je jinak jisto, že tu není dvou rozhodnutí nižší stolice a obsah rozhodnutí je nesporný. (Nález ze dne 18. ledna 1922 č. 609.)Věc: Pavel a Anna H. v R. proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúčastněnou stranu adv. Dr. J. Patka ze Semil) stran stavby stodoly. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Ze spisů jest zjevno, že po katastrofálním požáru obce R. v roce 1915 přistoupili st-lé v r. 1918 k stavbě své vyhořelé usedlosti, že při ní stavěli též stodolu a když již stodola byla vystavěna, že soused jejich Josef Z. v září 1918 vznesl proti způsobu stavby stodoly námitky, kterýmž bylo rozhodnutím okresního výboru vyhověno a rozhodnutí to zemským výborem potvrzeno. O námitkách ve stížnosti uvedených uvážil nss toto: Pokud se týče formální námitky, že totiž usnesení okresního výboru st-lům doručené nese datum 23. prosince 1919 a má číslo 36, kdežto zemský správní výbor potvrzuje rozhodnutí okresního výboru z 31. prosince 1919 č. 724, neshledává ji nss důvodnou. St-lé ani netvrdí, že by existovala dvě různá rozhodnutí okresního výboru, nýbrž jsou si dobře vědomí toho, že rozhodnutí jejich záležitosti se týkající jest jediné a jest jim plně dle obsahu známo. To vysvítá také z toho, že vytýkají zmatečnost rozhodnutí okresního výboru, ať tomu neb onomu, poněvadž při rozhodování zúčastnili se osoby podjaté. Nemůže tudíž nesprávná citace dne a čísla rozhodnutí založiti neplatnost a zmatečnost rozhodnutí samého, když jinak jest jisto, že tu není dvou rozhodnutí a že obsah rozhodnutí jest nesporný, a když běží o vadu, která není podstatná. Námitku pak vznesenou v tom směru, že rozhodováni při okresním správním výboru zúčastnily se osoby buď se st-lem příbuzné, neb jeho právní zástupce, nemohl nss vůbec řešiti, poněvadž ve správním řízení nebyla vznesena (§ 5 zák. o ss). Pokud se týče výtky porušení zákona, spatřují ji st-lé v tom, že správní výbor neuznal, že v době, kdy st-lé stodolu stavěli, platilo pro obec R. ulehčovací řízení a že námitky Josefa Z. nebyly shledány opožděnými. Pokud prvého bodu tvrzené nezákonnosti se týče, jest tvrzení to proti spisům, jmenovitě proti tomu, co st-lé sami již uvedli. Jest zjištěno, že ulehčující řízení ve smyslu § 99 a násl. stav. řádu uděleno bylo obci R. rozhodnutím zemského výboru z 23. května 1907 a že tudíž dle ustanovení § 102 stav. řádu mělo platnost po 10 následujících let. Stěžovatelé ve stížnosti na správní soud uvádějí sice, že stavba započala hned po požáru 1915, že pak byl st-l Josef H. povolán na vojnu a že v květnu 1918 pokračoval ve stavbě stodoly v roce 1915 započaté. Na toto tvrzení nemohl však nss pozírati, ježto odporuje spisům. Tvrdiliť st-lé ve svém odvolání na zemský správní výbor vzneseném výslovně, že Pavel H. v březnu 1918 obdržel z vojny krátkou dovolenou, že v době té podal osobně u starosty žádost o povolení k stavbě stodoly a že při tom předložil stavební plán a že povolení od starosty obdržel ústně. Na to v měsíci dubnu 1918 započato prý bylo se stavbou pozemní na témž místě, kde stávala vyhořela stodola a že se zednickými pracemi započato 26. května 1918. Totéž tvrdil st-l při stavební komisi dne 9. srpna 1919. Z tohoto tvrzení st-le, jež tvoří součást sporného materiálu nař. rozhodnutí za základ slouživšího, vychází na jevo, že se stavbou započato bylo v květnu 1918, tedy již po době, kdy skončila 10tiletá lhůta ulehčujícího řízení, a že tedy st-l nemůže pro stavbu svoji úlevy tohoto, řízení reklamovati. Leč nehledě ani k tomu, nutno uvésti, že i při ulehčujícím řízení dlužno konati stavební komisi za předpisů §§ 35 a 36 stav. řádu, jak vychází na jevo z předpisu § 104, posl. odst. stav. ř. Když pak st-lé stavěli vůbec bez předcházející stavební komise, pak není možno tvrditi, že námitky Josefa Z. proti stavbě jsou opožděné, jelikož právě zákonem nařízené ohledání dle § 35 stav. ř. jest prvou příležitostí, kdy zájemníci námitky své proti zamýšlené stavbě vznésti mohli a k uvarování prekluse jich i vznésti museli. Zjistil-li tedy z. správní výbor, že stavebníci stavěli v době, kdy obec nepožívala již ulehčujícího řízení a že stavěli proti zákonným předpisům, pak nelze rozhodnutí jeho vytýkati nezákonnost neb vadu řízení. Bylo proto stížnost jako neodůvodněnou zamítnouti.