Č. 1385

.
Dávka z přírůstku hodnoty: Možnost nápravy nesprávných údajů o nabývací hodnotě a o ceně zcizovací v přiznání k dávce teprve v řízení rekursním?
(Nález ze dne 29. května 1922 č. 6199.)
Věc: České montanní a kaolinové závody, akc. spol. v Praze, proti moravskému zemskému výboru v Brně o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Trhovou smlouvou z 15. ledna 1917 prodala st-lka své usedlosti čp. — a — ve V. B. Františku Z. za udanou cenu 113000 K. V přiznání k dávce z přírůstku hodnoty udala obecnou hodnotu prodaných nemovitostí v době nabytí částkou 87000 K, zcizovací cenu částkou 113000 K. Platebním rozkazem moravského zemského výběrčího úřadu z 19. dubna 1921 byla st-lce na tomto fatovaném základě předepsána dávka z přírůstku hodnoty 828 K 56 h. Strana odvolala se z předpisu uvádějíc, že nabývací hodnota v přiznávce následkem přepsání udána nesprávně 87000 K místo správných 117000 K, a že také zcizovací cena činí správně jen 108000 K, ježto 5000 K dána jako náhrada za slámu. Moravský zemský výbor rozhodnutím ze dne 4. února 1922 č. j. — odvolání zamítl, poněvadě dávka předepsána na základě vlastních údajů strany, a st-lka svoje rekursní tvrzení, že údaje byly mylné, ani nedokázala, ba ani neuvedla příčiny, z nichž by pravděpodobnost omylu byla zřejma.
O stížnosti, která napadá rozhodnutí to jako vadné, namítajíc, že žal. úřad měl správnost rekursních údajů vyšetřiti, po případě vyžádati si od strany dalších dat a dokladů, nss uvážil:
St-lka ve svém rekursu na zemský výbor uplatňovala, že nabývací hodnota resp. zcizovací cena udány v přihlášce k dávce nesprávně, a to nabývací hodnota následkem přepsání, zcizovací cena pak potud, že bylo opomenuto vytknouti, že z udané celkové ceny 113000 K připadá 5000 K na náhradu za slámu, takže zcizovací cena nemovitosti ve smyslu § 5 zákona z 26. prosince 1914 č. 18 z. z. činí jen 108000 K.
Pokud se týče námitky ohledně této zcizovací ceny, stačí upozorniti na ustanovení odst. 2 § 17 cit. zákona, jež praví, že okolnosti, na základě kterých se činí při vyměřování dávky nárok na nějaké výhody, jest v přiznání uvésti a hodnověrně prokázati, jinak že k nim při vyměřování nebude přihlíženo; tím stanoví tedy pro uplatňování okolností takových preklusivní termín, po jehož uplynutí strana pozbývá nároku, přiváděti je k platnosti. St-lka ve svém přiznání k dávce udala zcizovací cenu jednotně částkou 113000 K, a na otázku tam uvedenou, obsahuje-li tato cena svršky jakéhokoliv druhu, odpověděla: ne. Namítala-li v rekursu, že v ceně 113000 K jest obsažena cena za prodanou slámu per 5000 K, uplatňovala tím nesporně novou okolnost, odůvodňující nárok na výhody při vyměření dávky, jak ji má na mysli cit. již 2. odst. § 17 zákona. Nehledíc ani k tomu, že strana tvrzení své nijak neprokázala, byla však s touto námitkou vzhledem k právě cit. ustanovení prekludována, a nemůže již z tohoto důvodu vytýkati nař. rozhodnutí nezákonnost, když k námitce té nevzalo zřetele.
Pokud se týče namítaného omylu v udání hodnoty nabývací následkem přepsání sběhlého při sepisování přihlášky, dlužno sice všeobecně přiznati, že oprava mylných údajů přihlášky k dávce z přírůstku hodnoty, uvedená v rekursu, pokud nevadí tomu nastalá prekluse, musí býti učiněna předmětem zkoumání rekursní stolice; avšak tato povinnost odvolací instance nemůže být založena již pouhým tvrzením strany, že se stal omyl, nýbrž strana musí toto své tvrzení hodnověrně prokázati neb alespoň uvésti okolnosti, odůvodňující přesvědčení, že údaje přihlášky byly skutečně mylné. Jinak byla by straně dána možnost zcela bezpodstatnými novými údaji svévolně řízení protahovati a úřadu ukládati povinnost zbytečného šetření. St-lka omezila se v rekursu na tvrzení, že udání přihlášky o nabývací hodnotě bylo pouhým přepsáním, aniž se pokusila toto tvrzení nějak osvědčiti. Nebylo tedy pro žal. úřad důvodu, aby o tvrzení tom zahájil šetření, a nelze v tom, že šetření toho nekonal, spatřovati vadu řízení. Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 1385. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 755-757.